GIT OLGA BÜGEROVÁ 10.4.2017

HLTAN PHARYNX NOSOHLTAN ÚSTNÍ ČÁST HRTANOVÝ ÚSEK SVALOVINA HLTANU JE PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ Waldeyerův mízní okruh

JÍCEN OESOFAGUS 25 CM ZAČÁTEK C6, PRSTENČITÁ CHRUPAVKA KONEC TH11 VSTUP DO ŽALUDKU SLIZNICE ……………, ŘASY PODLIZNIČNÍ VAZIVO SVALOVINA VAZIVOVÝ A SERÓZNÍ OBAL

POLYKÁNÍ REFLEXNÍ DĚJ, DOTYK SOUSTA S PATROVÝMI OBLOUKY, EPIGLOTIS,PRODLOUŽENÁ MÍCHA

ŽALUDEK …………………… VAKOVITÝ ORGÁN, ULOŽENÝ POD LEVOU BRÁNIČNÍ KLENBOU

ZEVNÍ POPIS fundus (fornix) ventriculi = žaludeční klenba: objemný kraniální konec, který se vyklenuje do L brániční klenby, aborálním směrem se zužuje; mezi levou stranou jícnu a žaludkem - incisura cardiaca pars cardica = česlová část: oblast, kde jícen ústí do žaludku - ostium cardiacum corpus ventriculi = žaludeční tělo: vertikálně uložená objemná část žaludku, kaudálně se zužuje; kraniálně ohraničeno pomocí česla a klenby, kaudálně vrátníkovou částí pars pylorica = vrátníková část: distální úžší úsek žaludku sahající od pylorus = vrátník: nachází se na konci vrátníkové části; zesílená cirkulární svalovina - vrátníkový svěrač (m. sphincter pylori) - fce: uzávěr vrátníku, jeho tonické smrštění

POPIS curvatura ventriculi major - konvexitou míří nalevo a dolů; je 3x delší než curvatura ventriculi minor curvatura ventriculi minor - konkavitou míří doprava a vzhůru, délka: 10 - 15 cm

ROZMĚRY A HMOTNOST dospělý: š: 4 - 5 cm (prázdný), šířka vrátníku cca. 1,5 cm, d: 25 – 30 cm (středně naplněný), hm: cca. 130 g, V: 2 litry novorozenec: d: 5 cm, š: 3 cm, V: 20 - 40 ml (1. rok: 300 ml, v 6 letech: 1 000 ml)

FIXACE ŽALUDKU fixace hlavně na česlové části, omentum minus - připojení ke spodní ploše jater, omentum majus = dvojitý serózní list, přičemž zadní list přirůstá k příčnému tračníku, nitrobřišní tlak (způsoben klidovým napětím svalů břišní stěny)

Vnitřní popis: 1-vrstevný cylindrický epitel + vazivo, tl: 1 - 2 mm; složena v řasy (plicae gastricae) - podélně probíhající řasy, 2 - 3 podélné řasy při curvatura ventriculi minor → Waldeyerova cesta (sulcus salivatorius) - touto cestou se posunuje řidší obsah žaludku ke canalis digestorius při plnění žaludku lamina propria mucosae - zde drobné uzlíčky lymf. tkáně = nodi lymphatici gastrici

ŽLÁZKY SLIZNICE Žlázy fundu a těla žaludku – jednoduché, tubulózní, hlavní buňky – lipázy, pepsin (produkován jako pepsinogen – aktivován kyselostí) krycí buňky – produkují kyselinu chlorovodíkovou (HCl) endokrinní buňky – serotonin Žlázy pylorické – tubulózní, často větvené a stočené, kratší než žlázy fundu a těla žaludku, produkují hlen – podobný hlenu žláz při kardii, mezi exokrinní buňky žlázy vtroušeny G-buňky – endokrinní buňky, produkují gastrin (uvolňování kyseliny ve žlázách fundu a těla)

SVALOVINA vnitřní vrstva: šikmo probíhající svalové snopce - v oblasti fundus a corpus ventriculi střední vrstva: cirkulární = kruhová - stratum circulare zevní (povrchová) vrstva: longitudinální = podélná - stratum longitudinale seróza: tenká lesklá blána na povrchu žaludku, při curvatura ventriculi minor přechází v omentum minus, při curvatura ventriculi major přechází v omentum majus

CÉVNÍ A NERVOVÉ ZÁSOBENÍ

ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVA char.:bezbarvá řídká tekutina, pH 1 - 2 složení + fce: voda - 99 % objemu šťávy organické látky - např.: pepsinogen: prekurzor, po aktivaci se mění na pepsin ← štěpí proteiny na polypeptidy chymozin: sráží mléčné proteiny žaludeční lipasa: štěpí tuky mucin: hlen. látka, chrání žaludeční sliznici před samonatrávením vnitřní faktor: glykoprotein, nutný pro vstřebávání vitaminu B12 anorganické látky - např.: HCl: udržuje nízké pH ← vytváří kyselé prostředí, ničí choroboplodné zárodky ("dezinfikuje" vnitřní prostředí žaludku), aktivuje pepsinogen na pepsin, usnadňuje vstřebávání minerálních látek, zabraňuje kvašení tráveniny, rozvlákňuje vlákna masa,Přetváří Fe3+na Fe2+

ŘÍZENÍ ČINNOSTI ŽALUDKU CNS BOLEST, STRES – SYMPATICUS CHUŤ, VŮNĚ, HYPOGLYKÉMIE – PARASY DOTYK - GASTRIN

FUNKCE ŽALUDKU MECHANICKÁ – CHYMUS EMESIS NAUSEA CHEMICKÁ – ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVA 1,5 – 2L HCL PEPSINOGEN ŽALUDEČNÍ LIPÁZA MUCIN VNITŘNÍ FAKTOR

Tenké střevo (intestinum tenue) nejdélší úsek GIT, délka: 3 - 5 m (u živého), až 7 m (u mrtvoly), složeno v kličky, 3 úseky: dvanáctník - duodenum, lačník - jejunum, kyčelník - ileum

STAVBA Sliznice: char.: bleděrůžová, sametový vzhled; 1-vrstevný cylindrický epitel + vazivo fce: sekrece enzymů resorpce živin, H2O, solí, vitaminů, hormonů obrana proti škodlivým látkám vlastní motorika sliznice tvorba hormonů (gastrin, enteroglukagon, sekretin HCO3-, cholecystokinin – sekrece pankreatické šťávy)

KLKY villi intestinales = střevní klky: výška: 0,5 - 1,5 mm; počet: 5 - 10 mil.; tvar: závislý na druhu potravy (u býložravců lístkovitý, u masožravců dlouhý a cylindrický), u člověka: ve dvanáctníku lístkovité, v jejunu kuželovité (až kýjovité), v ileu malé, kónické a roztroušené; stavba: uvnitř vazivová lamina propria mucosae + vlákna hlad. svalstva, 1 - 2 tepénky, ty se pak dělí na vrcholu klku ve 2 větve (jedna tvoří kapilární síť, druhá pak odvodnou žílu)

ŽLÁZKY STŘEVNÍ střevní žlázy = glandulae intestinales Lieberkühni: jednoduché tubulózní žlázy, uloženy mezi klky, na dně těchto žlázek jsou skupiny produkce střevní šťávy

Svalová vrstva: hladká svalovina, fce: posun chymu peristaltickými pohyby (při nich chymus promíchán se střevními šťávami - segmentací = kývavými pohyby)vrstvy: zevní - podélná (stratum longitudinale) vnitřní - kruhová (stratum circulare) zevní vrstva: seróza = peritoneální obal střev, 1-vrstevný plochý epitel

STŘEVNÍ ŠŤÁVA char.: čirá nažloutlá tekutina, slabě zásaditá (neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku) množství: 1 - 3 l/den řízení sekrece: nervově a humorálně obsah: enzymy - peptidázy (štěpí proteiny na AMK), lipázy (štěpí tuky), amylázy (štěpí vyšší sacharidy na jednoduché

Dvanáctník (duodenum) počáteční úsek tenkého střeva, tvar podkovy obrácené konvexitou doprava, délka: 25 - 30 cm = 12 palců (odtud název), šířka: 4 - 5 cm - v úrovni L1 vpravo navazuje na pylorus a vlevo v úrovni L2 přechází přes flexura duodenojejunalis v jejunum

Lačník (jejunum) střední úsek tenkého střeva, délka: 3/5 délky tenkého střeva, šířka: 3 cm char.: za živa růžovější barvy, silnější stěna, četné poloměsíčité řasy - aborálním směrem jich ubývá, ve stěně folliculi lymphatici solitarii, sliznice složena v cirkulární řasy, zpravidla poloprázné až prázdné (odtud název); lok.: kličky střeva uloženy především vlevo a nahoře

Kyčelník (ileum) Konečný úsek tenkého střeva, délka: cca. 2/5 délky tenkého střeva, šířka: 2 - 2,5 cm char.: sliznice - ↓ cirkulární řasy, ↑ folliculi lymphatici solitarii