Úvod do studia. Historie fyziologie doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Úvod do studia. Historie fyziologie

Kontakt doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Ke Karlovu 4 120 00 Praha 2 telefon+záznamník: +420 224 902 714 mail: miloslav.franek@lf3.cuni.cz

Struktura a FUNKCE Ústav normální patologické a klinické fyziologie, Ke Karlovu 4, Praha 2

Syllabus výuky fyziologie v ZS 1. kurz 7 týdnů Lokomoce 2. kurz 3 týdny GIT 3. kurz 2 týdny Respirace a krev 4. kurz Ledviny

Obecná podoba kurzu Struktura kurzu přednášky praktika seminář (test, referát) konference test/ústní zkoušení

Doporučená literatura Ganong WF. Přehled lékařské fyziologie Trojan S. Lékařská fyziologie Silbernagl S, Despopoulos A. Atlas fyziologie člověka Rokyta R. a kol. Fyziologie

Praktika Franěk M, Vaculín Š. Fyziologie a klinická fyziologie. Principy a praktická cvičení

Zkoušení – zimní semestr Kurz 1 – Pohyb (7 týdnů) Průběžná zkoušení Struktura Kosti končetin – ústní zkoušení Klouby končetin – ústní zkoušení Osová kostra – ústní zkoušení Lebka – ústní zkoušení Funkce Testy na semináři Závěrečná zkoušení Struktura a Funkce Společný test Kurz 2 – GIT (3 týdny) Kurz 3 – Dýchání a krev (2 týdny) Průběžná zkoušení Funkce Testy na semináři Závěrečná zkoušení Struktura a Funkce Společný test Kurz 4 – Vylučování a Rozmnožování (3 týdny) Struktura a Funkce Společné ústní zkoušení Kurz 5 – Topografická pitva končetin Struktura Ústní zkoušení

Test/zkoušení z kurzu Termíny závěrečných testů/ústních zkoušení 1. termín po skončení kurzu 2. termín během zimního zkouškového období (17. týden) 3. termín během letního zkouškového období (18. týden) 4. termín během letního zkouškového období (září)

Uzavření zimního semestru a udělení zápočtu Podmínky zápočtu Uzavření zimního semestru a udělení zápočtu Struktura histologické preparáty – ústní zkoušení Struktura a funkce splněné povinnosti kurzů 1-5 souhrnná účast na cvičení z anatomie, fyziologie a biochemie (80 %) 75-80 % - 5-stránková odborná rešerše na úzké téma (např. mechanismus uzávěru žaludku od jícnu) <75 % - neudělení zápočtu

Podmínky zkoušky splněný zápočet za zimní semestr splněný zápočet za letní semestr přihlášení na zkoušku přes SIS Termíny zkoušky termín po splnění zápočtů termín nejdříve za 14 dní od prvního termín nejdříve za 14 dní od druhého

Fyziologie obsah oboru φύσις + λόγος specializace – lékařská fyziologie současná situace (pozice neurofyziologie) experimentální obor, nejvíce ze všech lékařských věd - specifika

Přístupy a měření elektrofyziologie (EEG, EKG, EMG) chirurgický (epinefrektomie) farmakologický (naloxon) zátěžový (ergometr) stimulační (MCS) elektrofyziologie (EEG, EKG, EMG) chování (vodní bludiště, plantar test) analýza (koncentrace látek) klinika (TK, spirometrie, hematologie) zobrazovací metody (RTG, PET, fMRI)

Historie fyziologie Hippocrates (460 – 370 BC), intelektuální podklad Aristoteles (384-322 BC), zakladatel biologie, srovnávací anatomie zvířat Erasistratus (304-250 BC) zakladatel fyziologie, experimenty na zvířatech, mozek, mozeček, srdeční chlopně, nervy Galen (130-200) závěry z pitev zvířat přenášel na člověka, na dlouhou dobu byl brán za základ lidské anatomie a fyziologie (levé srdce a arterie obsahují vzduch) Vesalius (1511-1564) zakladatel moderní anatomie, renesance

William Harvey (1578-1657) věřil jen tomu, co sám zjistil De motu cordis – největší objev v dějinách biomedicíny (jediný odstavec, kap. XIV) M. Malpighi 1660 - kapiláry experimenty podpořená logická úvaha – nový přístup k lékařskému výzkumu minimální dopad na dobovou medicínu

Nobelovy ceny za fyziku za chemii za fyziologii a medicínu za literaturu za mír za ekonomii

Ivan Petrovič Pavlov (1904) ruský fyziolog srdce, játra, regulace cirkulace, sekrece v GIT a její regulace psychická sekrece – podmíněné reflexy

Camillo Golgi (1906) italský lékař a patolog neuroanatomie (AgNO3) typy neuronů, jejich spoje (G. buňky) NC získal až na 6. pokus (spolu s Cajalem)

Alexis Carrel (1912) francouzský fyziolog a chirurg transplantace (cévní stehy) 1912 kuřecí myokard, který žil 27 let

F.G. Banting, J.J.R. Macleod (1923) objev inzulínu experimenty na psím pankreatu 1920 izolace roztoku obsahujícího inzulín 1. aplikace nemocnému člověku

Willem Einthoven (1924) holandský fyziolog registrace EKG konstrukce strunového galvanometru

Karl Landsteiner (1930) rakouský patolog krevní skupiny ABO 1940 objev Rh faktoru transfúze během 1. světové války

Sir Charles Scott Sherrington (1932) anglický fyziolog pojem synapse, její funkce míšní reflexy úloha propriocepce

H. S. Gasser, J. Erlanger (1944) diferenciace nervových vláken (skupiny A, B, C) šíření akčního potenciálu registrace el. změn na nervovém vlákně

Sir Alexander Fleming (1945) anglický bakteriolog náhodně zjistil, že některé plísně ničí stafylokoky 1928 publikováno obrovský zlom v medicíně

C. F. Cori a G. T. Cori (1947) Američané rakouského původu do roku 1920 žili a studovali v Praze katalytický rozklad glykogenu

F. H. C. Crick aj. D. Watson (1962) molekulová struktura nukleových kyselin základ modelování struktur molekulární biologie, genetika srovnatelný objev s modelem atomu

Sir John Carew Eccles (1963) australský neurofyziolog úloha iontů na buněčné membráně plasticita přenos vzruchu mezi neurony intracelulární záznam neurofyziologie myšlení N.c. spolu s Hodgkinem a Huxleem

A.G. Gilman a M. Rodbell (1994) američtí fyziologové objev G-proteinů a jejich úlohy v buněčné signalizaci

Česká fyziologie I Jiří Procháska (1749-1820) – popis a definice reflexu, princip synapse

Česká fyziologie II Jan Jánský (1873-1921) objev krevních skupin

Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) smyslové orgány (zrak), nervy a svaly, pohyb řasinek, struktura nervového vlákna, žlázy secernující žaludeční šťávu, autonomní nervový systém, embryogeneze Purkyňovy buňky, Purkyňova vlákna

Vilém Laufberger (1890-1986) úloha hormonů štítné žlázy ve vývoji obojživelníků objev feritinu

Vratislav Schreiber (*1924) objev tyreotropin releasing hormonu (TRH), Schally and Guillemin za to dostali 1977 Nobelovu cenu zakladatel experimentální neuroendokrinologie