Základy ekonomie Téma č. 3: Spotřebitelská rovnováha Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Obsah Pojem užitek, celkový a mezní užitek Rovnováha spotřebitele při spotřebě jediného statku Rovnováha spotřebitele při spotřebě více statků – indiferenční analýza

Užitek

Užitek Jde o subjektivní pocit uspokojení potřeby, plynoucí ze spotřeby určitého statku Význam užitku: Klíčová role při formování poptávky po daném statku Cíl spotřebitele – maximalizace užitku Subjektivnost

Kardinalistický vs. ordinalistický přístup k užitku Kardinalismus: užitek je přímo měřitelný, tj. nabývá konkrétní hodnoty Ordinalismus: užitek nelze vyjádřit číselnou hodnotou, nebo to nemá smysl, lze jen srovnávat různé varianty podle toho, která je pro spotřebitele užitečnější

Celkový užitek (TU – Total Utility) Celkový pocit uspokojení potřeby, plynoucí ze spotřeby určitého množství statku S růstem množství spotřebovaného statku celkový užitek roste (do určitého množství)... ...bod nasycení - celkový užitek maximální

Funkce celkového užitku TU Bod nasycení TUmax TU2 TU TU1 Q Q1 Q2 Q3

Mezní užitek (MU – Marginal Utility) Změna celkového užitku v důsledku spotřeby dodatečné jednotky daného statku TU MU = Q Výše mezního užitku závisí na: Intenzitě potřeby (čím naléhavější potřeba, tím vyšší MU) Disponibilním množství daného statku (čím vzácnější statek, tím vyšší MU) Zákon klesajícího mezního užitku

Funkce mezního užitku MU MU1 MU MU2 Bod nasycení MU3 Q Q1 Q2 Q3

Rovnováha spotřebitele – spotřeba jediného statku

Spotřebitel usiluje o maximalizaci užitku Cíl spotřebitele Spotřebitel usiluje o maximalizaci užitku Chce nakoupit takový koš statků a služeb, který mu zajistí maximální užitek Ne za každou cenu, ale za daných podmínek

Spotřebitel nemůže spotřebovat neomezené množství statku Užitky a oběti Spotřebitel nemůže spotřebovat neomezené množství statku Má k dispozici jen omezený důchod Spotřebitel poměřuje: užitky - přínosy, které mu plynou ze spotřeby oběti - náklady, spojené s pořízením statků

Rovnováha spotřebitele Situace, kdy spotřebitel nemohl za daných podmínek uskutečnit lepší volbu Spotřebitel maximalizuje užitek (vzhledem k oběti)

Podmínka rovnováhy spotřebitele Při nákupu jednoho statku: P = MU Při nákupu dvou statků: MUx MUy = Px Py Při nákupu více statků: MUx MUy MUz MUn = = = … = Px Py Pz Pn

Příklad – jeden statek 1 2 3 4 5 6 10 8 4 2 -2 -4 -6 Jana má ráda koblížky. Její mezní užitek z konzumace koblížků zachycuje tabulka. Jeden koblížek stojí v pekárně, kam Jana chodí 6Kč. a) Určete, kolik koblížků se Jana rozhodne nakoupit b) Určete příspěvek celkovému užitku pro každý koblížek Q (ks) 1 2 3 4 5 6 MU 10 8 Přebytek mezního užitku nad obětí 4 2 -2 -4 -6 MU=P  6 = 6 u 3 koblížků 10-6 8-6

Příklad – dva statky Jana má ráda koblížky, které stojí 6 Kč a tatranky, které stojí 3 Kč. Její mezní užitek z konzumace koblížků a tatranek zachycuje tabulka. a) Vybere si Jana kombinaci 1 koblížku a 4 tatranek nebo 2 koblížků a 3 tatranek? Q (ks) 1 2 3 4 5 6 MUx (koblížky) 10 8 MUy (tatranky) MUx/Px = MUy/Py 1 kobliha a 4 tatranky 10/6  3/3  1,7 > 1 Užitek–oběť=[10+(6+5+4+3)]-[1.6+4.3]=28-18=10 2 koblihy a 3 tatranky 8/6 = 4/3  1,3 = 1,3 Užitek–oběť=[(10+8)+(6+5+4)]-[2.6+3.3]=33-21=12

Individuální poptávka Poptávka konkrétního spotřebitele po daném statku Funkční vztah mezi tržní cenou a poptávaným množstvím statku Spotřebitel bude ochoten poptávat právě takové množství, kdy platí: P=MU Individuální poptávka spotřebitele je totožná s křivkou mezního užitku

Křivka individuální poptávky 10 8 Cena statku 6 MU=d 2 1 2 3 4 5 6 Q Poptávané množství

Rovnováha spotřebitele při nákup více statků – indiferenční analýza

Indiferenční křivka (IC) Křivka lhostejnosti Zachycuje veškeré kombinace dvou statků, které přináší spotřebiteli konstantní celkový užitek Jsou pro něj stejně dobré Pomocí IC lze znázornit spotřebitelské preference

Indiferenční křivka Y A 10 Množství statku Y B 6 C 4 D IC 3 X 1 2 3 4 Množství statku X

Mapa indiferenčních křivek Y Vyšší užitek C 10 A B 6 IC IC IC X 2 4

Tvar indiferenčních křivek Závislý na: preferencích spotřebitele vzájemném vztahu spotřebovávaných statků

IC pro dokonalé substituty 8 Vyšší užitek A 7 B 6 C 5 IC IC IC 8 X 1 2 3 Spotřebitel statky nahrazuje v konstantním poměru

IC pro dokonalé komplementy Vyšší užitek C 3 IC B 2 IC A 1 IC X 1 2 3 Spotřebitel statky nenahrazuje, chce je spotřebovávat v konkrétním poměru, popř. takové statky nelze nahrazovat ve spotřebě

Limity spotřebitele Ceny statků Důchod spotřebitele

Linie rozpočtu (BL, Budget Line) Zachycuje veškeré kombinace dvou statků, které spotřebitel MŮŽE maximálně nakoupit při dané úrovni důchodu Alternativní rozložení celého důchodu mezi nákup dvou statků I = Px . X + Py . Y Důchod spotřebitele Výdaje na nákup statku X Výdaje na nákup statku Y

Linie rozpočtu Y Vydal celý důchod Ymax A Nevydal celý důchod I/Py y1 Nedosažitelný při daném důchodu y3 B y2 BL Xmax X x1 x2 x3 X1 = (I – Py.Y)/Px I/Px

Soubor tržních příležitostí Zachycuje veškeré kombinace dvou statků, které spotřebitel může nakoupit při dané úrovni důchodu Veškeré kombinace statků, kdy vydává celý, nebo část svého disponibilního důchodu I  Px . X + Py . Y Důchod spotřebitele Výdaje na nákup statku X Výdaje na nákup statku Y

Soubor tržních příležitostí Y Vydal celý důchod A Nevydal celý důchod y1 B y2 Soubor tržních příležitostí BL X x1 x2

Tvar linie rozpočtu Závisí na relativních cenách V jakém poměru může spotřebitel statky nahrazovat ?

Změny linie rozpočtu Změny důchodu: Růst důchodu – posun doprava Pokles důchodu – posun doleva Změna relativních cen: Pokles ceny statku X – plošší Růst ceny statku X – strmější Růst ceny statku Y – plošší Pokles ceny statku Y - strmější Pootočení kolem osy y Pootočení kolem osy x

Růst důchodu Y Ymax I1/Py Ymax I/Py BL BL Xmax Xmax X I/Px I1/Px

Pokles ceny statku X Y Ymax I/Py BL BL Xmax Xmax X I/Px I/Px1

Pokles ceny statku Y Y Ymax I/Py1 Ymax I/Py BL BL Xmax X I/Px

Rovnováha spotřebitele pokud spotřebitel vynaložil celý svůj disponibilní důchod... ...a zároveň maximalizoval svůj celkový užitek lze znázornit zpravidla jako bod dotyku indiferenční křivky a rozpočtové linie – vnitřní řešení někdy nastává i tzv. rohové řešení (např. u dokonalých substitutů)

Rovnováha spotřebitele – vnitřní řešení Y Rovnováha (optimum) spotřebitele MUx/Px = MUy/Py Ymax I/Py A E y1 IC IC B BL Xmax X x1 X1 = (I – Py.Y)/Px I/Px

Rovnováha spotřebitele – rohové řešení Y Rovnováha (optimum) spotřebitele IC BL E X