15. REGULACE IMUNITNÍCH DĚJŮ. MECHANISMY PŮSOBENÍ Treg.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Kmenové buňky z pupečníkové krve současnost a budoucnost
Advertisements

AUTOPROTILÁTKY V DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH IMUNOPATOLOGICKÝCH
Obranné vlastnosti krve
Autoimunitní onemocnění
IMUNITA PROTI INFEKCÍM
Specifická buněčná imunita T-lymfocyty
Poruchy funkce imunitního systému
Andrea Končíková Z-BiO, 3. ročník Olomouc 2008
Imunodeficience a autoimunitní onemocnění
ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH…)
MUDr. Alexandra Vosátková UNIVERSUM 2011
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Vybrané podklady pro praktika z imunologie
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR – OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN
Základní imunitní mechanismy
Imunopatologická reakce (reakce přecitlivělosti) I. typu
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Přidružené choroby a jejich farmakoterapie v těhotenství
Instrukční hypotéza vytváření protilátek byla opuštěna ve prospěch hypotézy klonální. Mechanismy imunity jsou u obratlovců důležitější než mechanismy přirozené.
Mechanismy specifické imunity
Imunopatologické reakce
Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II.
AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ
Imunita Cholera, 19. století.
Autoimunitní imunopatologické stavy
Imunopatologické reakce
Autoimunita Kurs Imunologie II.
VÝVOJ A SELEKCE T LYMFOCYTŮ V THYMU FcgR FceRI TCR BCR B-cell NK-cell Mast-cell T-cell   CD16     NK-cell    Mast-cell        
Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Protiinfekční imunita 2
Dědičné poruchy imunity Marie Černá
Autoimunitní choroby – klinický obraz, klasifikace, laboratorní vyšetření MUDr. Marta Sobotková Ústav imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA Olga Bürgerová.
Fagocytóza = základní nástroj nespecifické imunity (společně s komplementem) fagocytující buňky proces fagocytózy.
Kožní a slizniční imunitní systém
Krev 1. Krevní elementy 2. Hematokrit, Sedimentace 3. Hemoglobin
Ústav klinické imunologie a alergologie
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V. Hořejší, J. Bartůňková 3
T lymfocyty Jan Novák.
2. Degenerativní (Osteoartróza)
Laboratorní diagnostika
Autoimunitní onemocnění
Autoimunitní choroby – klinický obraz, klasifikace, laboratorní vyšetření MUDr. Marta Sobotková Ústav imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Diagnostika autoimunitních onemocnění
Krev 1. Krevní elementy 2. Hematokrit, Sedimentace 3. Hemoglobin
AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ
Autoimunita Kurs Imunologie. Poruchy funkce imunitního systému Nedostatečná funkce – imunodeficity Nadměrná reakce na –vnitřní antigeny – autoimunity.
Systémové autoimunitní choroby Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně.
Základní příznaky onemocnění imunitního systému Doc.MUDr.Kateřina Štechová, Ph.D. Obrázky a další materiály potenc.problemtaické stran autorských.
Přejato od studentů:Lucie Částková Michaela Hladká Marie Lengálová.
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
Alergické a autoimunitní choroby
Co jsou to revmatická onemocnění?
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Ústav klinické imunologie a alergologie
Ústav klinické imunologie a alergologie
Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU Brno
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
Autoimunita, příčiny ztráty imunitní tolerance
Regulace v imunitním systému
Zánět
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs
26. Obrana proti extracelulárním patogenům
AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ
Transkript prezentace:

15. REGULACE IMUNITNÍCH DĚJŮ

MECHANISMY PŮSOBENÍ Treg

VÝVOJ A SELEKCE T LYMFOCYTŮ V THYMU – TAKÉ Treg!!!

ZÁKLADNÍ DOGMA PRO ADAPTIVNÍ ODPOVĚDI: PROTILÁTKOVÉ ODPOVĚDI (B, Th2) – EFEKTIVNÍ PROTI EXTRACELULÁRNÍM PARAZITŮM ZÁNĚTLIVÉ ODPOVĚDI (Th1, Tc) – EFFEKTIVNÍ PROTI INTRACELULÁRNÍM PARAZITŮM VZÁJEMNÁ KONKURENCE Th1 vs. Th2 (REGULACE POMOCÍ POZITIVNÍ ZPĚTNÉ VAZBY) ŠPATNÝ VÝBĚR ODPOVĚDI Th1 vs. Th2 MŮŽE BÝT FATÁLNÍ (LEPRA…)

Th1 x Th2 („nemají se rády…“) IFN  vs. IL-4

16. IMUNOPATOLOGICKÉ REAKCE - ALERGIE

Incidence of prototypical infectious diseases and immune disorders 1950 to 2000 N Engl J Med, Vol 347, No. 12, 09/2002

ZŘEJMĚ NASTAVENÍ NĚJAKÉ ROVNOVÁHY Th1 vs. Th2 V RANÉM DĚTSTVÍ Když chybí v kritické době potřebné podněty ve vhodném poměru (antigeny mykobakterií, antigeny střevních parazitů), nastaví se reaktivita špatně (příliš snadná aktivace typu Th2)

17. IMUNOPATOLOGICKÉ AUTOIMUNITNÍ REAKCE

OnemocněníAutoprotilátky proti Systémový lupus erytematodesJaderným antigenům; krevním elementům Revmatoiodní artritida Fc částem imunoglobulinům ("revmatoidní faktor") Dermatopolymyositida Extrahovatelným nukleárním antigenům Jo- 1, PM/Scl Sjögrenova choroba Extrahovatelným nukleárním antigenům (SS-A, SS-B) Systémová sklerodermie Extrahovatelným nukleárním antigenům (Scl-70) Smíšená choroba pojiva Extrahovatelným nukleárním antigenům (U1-RNP) Antifosfolipidový syndromFosfolipidům Některé vaskulitidyCytoplazmatickým antigenům neutrofilů

OnemocněníHLARelativní riziko* Ankylozující spondyloartritida (Bechtěrevova choroba) B Uveitida B2710 Goodpastureův syndrom DR215.9 Roztroušená skleróza DR24.8 Graves-Basedowova choroba DR33.7 Systémový lupus erytematodes DR35.8 Myasthenia gravis DR32.5 Pemphigus DR414.4 Revmatoidní artritida DR44.2 Hashimotova tyreoiditida DR53.2