DOKONALÁ KONKURENCE

CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících a kupujících, náklady na změnu dodavatele)? Co by se stalo, pokud by producent v DK snížil (resp. Zvýšil svou cenu) nad úroveň ceny rovnovážné? Proč producent v DK není schopen ovlivnit cenu své produkce? Dokonale konkurenční tržní prostředí můžeme charakterizovat jako prostředí, ve kterém producent není schopen ovlivnit cenu, za kterou prodává své statky. V dokonalé konkurenci je tedy firma příjemcem tržní ceny (cenovým příjemcem), musí akceptovat tržní cenu, tedy cenu, která se vytvoří na trhu. V dokonalé konkurenci je možný volný vstup do odvětví a volný výstup z odvětví. Proč v dokonalé konkurenci firma není schopna ovlivnit cenu statku, který produkuje (prodává)? Je to dáno tím, že firma tvoří jen nepatrnou součást produkce daného statku (podíl firmy na celkové produkci statku je velmi malý), a tudíž rozsahem své produkce cenu stejně neovlivňuje.

Paretovská optimálnost dokonalé konkurence Kde se v praxi s DK setkáme? Co to znamená, když se řekne, že trh dokonalé konkurence je paretovsky optimální? Proč je poptávková křivka totožná s křivkami MR, AR? Rovnováha firmy v dokonale konkurenčním prostředí V praxi bývají všechny výše uvedené podmínky dokonalé konkurence málokdy současně a v plné míře splněny. Nicméně některé trhy se dokonalé konkurenci velmi blíží (trh mléka, pšenice, vepřového masa apod.). Dokonale konkurenční tržní prostředí je totiž prostředím, které můžeme označit za paretooptimální, tedy prostředí, ve kterém v případě tržní rovnováhy nelze zvýšit užitek nějaké osoby, aniž by se snížil užitek jiné osoby.

Krátkodobá rovnováha firmy v dokonalé konkurenci, kdy firma dosahuje ekonomického zisku V bodě rovnováhy firmy, tj. v bodě, kde se rovnají mezní příjmy (MR) a mezní náklady (MC), tj. pro množství statků Q´0, prodává firma toto množství za cenu P0. Tato cena je zároveň rovna průměrnému příjmu (AR), tedy příjmu, který má firma z produkce jedné jednotky statku. Průměrná náklady na jednotku při daném množství jsou ale PAC, jsou tedy nižší než průměrné příjmy – firma tak dosahuje ekonomického zisku na jednotku (EP/Q´> 0), konkrétní velikost ekonomického zisku na jednotku je: EP/Q´ = P0 - PAC.

Vstup a odchod dalších výrobců do odvětví, pokud v dokonalé konkurenci firmy v bodě své rovnováhy dosahují zisku Skutečnost, že v dokonalé konkurenci firma dosahuje v bodě své rovnováhy ekonomického zisku, vede ke vstupu dalších firem do odvětví, a tedy i k posunu nabídkové křivky z polohy S0 do polohy S1. Tento posun nabídkové křivky snižuje tržní rovnovážnou cenu, což vede k posunu křivky průměrného a mezního příjmu, tedy křivky poptávky po produktech dané firmy (křivky d) dolů. Posun se zastaví až v bodě, ve kterém firma dosahuje nulového ekonomického zisku – v tomto bodě se nevyplatí dalším firmám vstupovat do odvětví a dále tak přispívat ke snížení rovnovážné ceny. Bodem, ve kterém firma dosahuje nulového ekonomického zisku, je bod, ve kterém se dotýkají křivky průměrných nákladů a průměrných příjmů – pokud firma produkuje takové množství produkce, pro které platí, že průměrné příjmy jsou rovny průměrným nákladům, nevyrábí žádnou jednotku statku s kladným ekonomickým ziskem. Skutečnost, že v dokonale konkurenčním prostředí dosahuje firma v bodě své rovnováhy ztráty, vede k odchodu některých firem z odvětví, a tedy i k posunu nabídkové křivky z polohy S0 do polohy S2. Tento posun nabídkové křivky zvyšuje tržní rovnovážnou cenu, což vede k růstu křivky průměrného a mezního příjmu, tedy křivky poptávky po produktech firmy (křivky d) nahoru. Posun se zastaví až v bodě, ve kterém firma dosahuje nulového ekonomického zisku – v tomto bodě se nevyplatí dalším firmám z odvětví odcházet, a přispívat tak ke zvyšování tržní ceny. I zde je bodem, ve kterém firmy dosahují nulového ekonomického zisku, bod, v němž se dotýkají křivky průměrných nákladů a průměrných příjmů – pokud se tyto přímky dotýkají, tak jsou průměrné náklady rovny průměrným příjmům, rozdíl průměrných příjmů a průměrných nákladů je tedy nulový.

DLOUHODOBÁ ROVNOVÁHA DK Kdy budou dosahovat firmy v DK maximálního účetního zisku? Kdy se firmám nevyplatí vstupovat, ani vystupovat z odvětví? Jak byste charakterizovali dlouhodobou rovnováhu DK? Ještě jednou zdůrazněme, že maximální je v bodě dlouhodobé rovnováhy účetní zisk (ACP) firem, takže firmy nebudou měnit rozsah své produkce. Ekonomický zisk (EP) firem tedy zisk po odečtení nákladů obětované příležitosti je nulový, takže firmám se nevyplatí ani příchod nebo odchod z odvětví ani zvyšování nebo snižování rozsahu svojí produkce. V dlouhodobé rovnováze dokonale konkurenčního prostředí je vyráběno optimální množství statků, a firmy, které působí na trhu dokonalé konkurence, maximalizují svůj účetní zisk (ACP). V dlouhodobé rovnováze dokonale konkurenčního trhu jsou v rovnováze jak jednotlivé firmy, které na tomto trhu působí – firmám se nevyplatí ani zvyšovat ani snižovat svoji produkci, tak je v rovnováze i samotné odvětví – do tohoto odvětví se firmám nevyplatí vstupovat ani z něj odcházet, protože ekonomický zisk (EP) jednotlivých firem je roven 0. V dokonalé konkurenci proto hovoříme o rovnováze firmy i o rovnováze v odvětví.

Paretovská optimálnost dokonalé konkurence a dlouhodobá rovnováha firmy i odvětví v dokonalé konkurenci V dokonalé konkurenci jsou firmy příjemcem ceny, žádná z firem není schopna cenu ovlivnit. Cena se přitom při dlouhodobé rovnováze firmy i odvětví v prostředí dokonalé konkurence ustálí na úrovni, kdy je ekonomický zisk na jednotku produkce (EP/Q´) roven nule, přičemž firma produkuje Q´f0 statků. Pokud by byl ekonomický zisk kladný, vstupovaly by do odvětví další firmy, takže by tržní cena klesala (křivka S by se posouvala jihovýchodně). Pokud by byl ekonomický zisk záporný, tržní cena by rostla – z odvětví by odcházely firmy, a křivka S by se posouvala severozápadně. Dohromady tedy všechny firmy působící v dokonale konkurenčním prostředí produkují množství Q´0 za cenu P0. Všichni spotřebitelé, kteří jsou ochotni zaplatit danou tržní cenu, jsou uspokojeni. Z hlediska tržní rovnováhy platí, že v dokonalé konkurenci je produkováno právě takové množství, aby byl uspokojen každý spotřebitel, jenž je ochoten zaplatit tržní cenu. Zároveň platí, že veškeré prodané jednotky přinášejí vyšší nebo stejný mezní užitek (MU) jako mezní náklady (MC) na jejich produkci, vyplatí se tedy tyto jednotky vyprodukovat a prodat. I z hlediska rovnováhy firmy platí, že firma produkuje takové množství produkce, kdy mezní užitek spotřebitele ochotného zaplatit maximálně tržně vzniklou cenu (mezní užitek MU tohoto spotřebitele je roven tržní ceně P0), je roven mezním nákladům (MC) na uspokojení tohoto spotřebitele. Uspokojit tohoto spotřebitele se tedy firmě vyplatí a tento spotřebitel bude uspokojen.   V dokonalé konkurenci jsou ve stavu dlouhodobé rovnováhy uspokojeni všichni spotřebitelé, kteří jsou ochotni zaplatit tržní cenu. Nevyplatí se přitom produkovat žádné dodatečné statky, protože mezní náklady spojené s touto produkcí by byly vyšší než mezní užitek, které by tyto dodatečné statky přinesly spotřebitelům.

PŘÍKLADY Uveďte příklady odvětví, která se v praxi blíží dokonalé konkurenci.

PŘÍKLADY 2. Mějme následující údaje firmy v dokonalé konkurenci (v PJ). a) Pro jednotlivá množství spočítejte následující hodnoty: TR, MR, AR, VC, TC, AC, AVC, AFC, EP, EP/Q´. B) Najděte bod optima firmy. C) Bude v bodě optima firmy mít firma kladný nebo záporný ekonomický zisk na jednotku? Q´ P MC FC 1 10 2 8 3 6 4 5 7 9 12

PŘÍKLADY 3. Namalujte rovnováha firmy na základě hodnot uvedených v příkladu 2. 4. Co se v příkladu 2 stane, pokud: a) cena statku vzroste na 20 PJ, b) cena statku klesne na 8 PJ, c) cena statku klesne na 5 PJ, d) fixní náklady klesnou na 5 PJ, e) fixní náklady vzrostou na 20 PJ? 5. Pokud by se firma nacházela v dokonale konkurenčním prostředí, a při prodeji 20 kusů výrobků mohla cenu udržet na 100 PJ za kus, za jakou cenu za kus by mohla prodat 40 kusů výrobků?