OPERAČNÍ SYSTÉMY Správa zdrojů Historie Funkce Ovládání počítače Přehled operačních systémů KONEC

HISTORIE První počítače neměly operační systém. Na počátku 60. let 20. století dodávali výrobci počítačů propracované nástroje pro řízení dávkového zpracování spouštěných programů. První operační systémy byly dodávány k sálovým počítačům (mainframe). V roce 1967 byl firmou IBM vydán operační systém MFT, který podporoval v omezené míře multitasking. Od roku 1964 byl vyvíjen Multics, který však Bellovy laboratoře přestaly vyvíjet v roce 1969, kdy byl v těchto laboratořích vytvořen první Unix.

Operační systém plní tři základní funkce: ! Operační systém plní tři základní funkce: ovládání počítače – umožňuje uživateli spouštět programy, předávat jim vstupy a získávat jejich výstupy s výsledky abstrakce hardware – vytváří rozhraní pro programy, které abstrahuje ovládání hardware a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí (API) správa prostředků – přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače vstupy hardware funkcí výstupy abstrahuje procesům

Ovládání počítače Definice operačního systému : ovládání počítače a schopnost spustit program, předat mu vstupní data a umožnit výstup výsledků na výstupní zařízení. Někdy je však pojem operační systém rozšířen i na grafické uživatelské rozhraní, což může být z důvodů marketingových, ale i problému nejasné hranice mezi operačním systémem a aplikacemi. U systémů, které disponují jediným grafickým rozhraním (Microsoft Windows, Symbian OS, …) je často grafické rozhraní zahrnováno do operačního systému. U systémů, kde je uživatelské rozhraní možné vytvořit několika nezávislými způsoby nebo různými aplikacemi, je běžné nepovažovat ho za součást systému (unixové systémy). !

Správa zdrojů Operační systém přiděluje spuštěným programům systémové prostředky (operační paměť, procesor, pevný disk, vstupně-výstupní zařízení). V případě potřeby může operační systém procesům přidělené prostředky násilně odebrat (preempce). Operační systém využívá schopnosti procesoru k ochraně sebe samého, ale i k oddělení pracovního prostoru jednotlivých procesů. !

Operační systémy sálových počítačů mainframů Přehled operačních systémů Operační systémy sálových počítačů mainframů VMS , CPM , AS 400 DOS/360, OS/360 Unix - platí totéž co pro unix osobních počítačů Operační systémy osobních počítačů řady PC Unix -> Linux DOS -> PC-DOS , MS-DOS , FreeDOS Microsoft Windows -> nadstavby nad MS-DOS Windows 1.0, 1.01, 1.0.2, 1.0.3, 1.0.4 Windows 2.0, 2.0.3/286 a 2.0.3/386, 2.1/286 a 2.1/386, 2.11/286 a 2.11/386 Windows 3.0, 3.0 with ME, 3.1, 3.11, 3.2 a 4, Windows for Workgroups 3.1 a 3.11 (od verze 95 je DOSové prostředí skryté) Windows 95, 95 SP1, 95A OSR1, 95B OSR2, 95B OSR2.1 a 95C OSR2.5 Windows 98, 98 SE a 98 SP1 Windows Me s jádrem Windows NT Windows NT Windows 2000 (též Windows NT 5.0) , Windows XP (též Windows NT 5.1) Windows Vista Windows Vienna (nevydáno, bude dokončen mezi rokem 2009 a 2011 ) OS/2 , AROS , QNX Microsoft Windows Unix -> Linux OS/2 Mac OS

Proces (počítač) Proces (anglicky process) je v informatice název pro spuštěný počítačový program. Proces je umístěn v operační paměti počítače v podobě sledu strojových instrukcí vykonávaných procesorem. Obsahuje nejen kód vykonávaného programu, ale i dynamicky měnící se data, která proces zpracovává. Jeden program může v počítači běžet jako více procesů s různými daty (například vícekrát spuštěný webový prohlížeč zobrazující různé stránky). Správu procesů vykonává operační systém, který zajišťuje jejich oddělený běh, přiděluje jim systémové prostředky počítače a umožňuje uživateli procesy spravovat (spouštět, ukončovat atp.).