Oblast: Východní Evropa Litva, Lotyšsko, Estonsko Kontinent : Evropa Oblast: Východní Evropa Litva, Lotyšsko, Estonsko

Litevská republika

Lotyšská republika

Estonská republika

Estonská republika Hlavní město: Tallinn Rozloha: 45 226 km² (129. na světě) z toho 4,56 % vodní plochy Nejvyšší bod: Suur Munamägi (318 m n. m.) Počet obyvatel: 1 339  681 (154. na světě, 2011) Jazyk: estonština Státní zřízení parlamentní republika Měna: euro

Charakteristika: Památky: země má jen málo nerostného bohatství, pro hospodářství významnější jsou pouze ložiska ropných břidlic a vápence. 47 % rozlohy země pokrývají lesy. V Estonsku se nachází více než 1 400 jezer a značné množství močálů, rašelinišť a bažin. Většina jezer je poměrně malých, avšak největší Čudské jezero (Peipsi järv) ležící na východě země zabírá úctyhodných 3 555 km². 3794 km dlouhé pobřeží je členité množstvím zálivů, zátok a průlivů. Z více než 1 500 ostrovů a ostrůvků jsou největší Saaremaa a Hiiumaa. Podnebí je mírné, i když poněkud chladnější než v Česku Památky: zachovalé středověké centrum starého města v Tallinu, Kadriorg ("Kateřino údolí") čtvrt s mnoha barokními paláci jenž nechala postavit ruská carevna Kateřina I., Muzeum umění KUMU, estonské hrady, mezi nejznámější patří hrad v Narvě a hrad v Rakvere. Oba hrady spojily svou  historii zejména s Řádem Německých rytířů.  Obdivovanou zajímavostí jsou i krátery Kaali. jedná se o soustavu devíti kráterů po dopadu meteoritů na ostrově Saarenmaa. Největší z kráterů má v průměru cca 110 metrů. 

Kaali - Saarenmaa Hrad v Narvě

Suur Munamägi – vyhlídková věž na vrcholu hory

Lotyšská republika Hlavní město: Riga Rozloha: 64 589 km² (121. na světě) z toho 1,5 % vodní plochy Nejvyšší bod: Gaizinkalns (312 m n. m.) Počet obyvatel: 2 067 887 (2011) Jazyk: lotyština Náboženství: luteránství, římskokatolické, pravoslaví Státní zřízení: parlamentní republika Měna: lotyšský lat (LVL)

Povrch je většinou rovinatý, nížinný, místy s pahorkatinami na západě Kuronskou a na východě Livonskou vrchovinu. hustá říční síť, největšími řekami jsou Daugava, Venta a Gauja, mnoho jezer, Lubāns a Rāznas a mnoho bažin a močálů, které tvoří 10 % rozlohy státu. Lotyšsko je průmyslový a zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví: strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Důležitá průmyslová střediska jsou Riga, Daugavpils, Liepāja a Jūrmala. Kromě těžby rašeliny nemá Lotyšsko zdroje nerostných surovin Zajímavosti– národní park Gauja Rozloha NP se řadí k jednomu z největších v Pobaltí – 90 000 ha.

Turaida in Gauja National Park in Latvia.

Riga – hlavní město Lotyšska Nejstarší a nejzajímavější památky najdete v Rize v části zvané Staré město (Vecriga), jež se nalézá na východním břehu řeky Daugavy. Je zde např. největší kostel Pobaltí, tzv. Rižský dóm, jehož stavba započala na počátku 13. století. Na náměstí Pils laukums si můžete prohlédnout sídlo prezidenta, které se nachází v přestavěném zámku, jehož první část (hrad) byla postavena ve 13. století. Další velmi starou památkou je kostel sv. Jékaba, který pochází ze začátku 13. století. Jeho zajímavostí je, že jako jediný z rižských kostelů má zvon zavěšený mimo věž. Na okraji Starého města si také můžete prohlédnout budovu Národního divadla ze začátku 20. století, ve kterém byla 18. listopadu 1918 vyhlášena Lotyšská republika. Město disponuje dalšími několika divadelními budovami. Dalším kostelem je kostel sv. Petra, jež také pochází z počátku 13. století. Tento kostel má 120 m vysokou věž a z jejího ochozu je krásný výhled na centrum města. Zajímavou památkou je také Švédská brána, jež byla postavena v 17. století v průběhu švédské nadvlády.

Riga -Staré město (Vecriga)

Rižský dóm

Pils laukums

Gaiziņkalns (312 m n. m.)

Litevská republika Hlavní město: Vilnius Rozloha: 65 200 Nejvyšší bod: Aukštojas (293,84 m n. m) Počet obyvatel: 3 195 702 (131. na světě, únor 2012) Státní zřízení: parlamentní republika Jazyk: litevština Měna: litevský litas (LTL)

Povrch státu je vesměs rovinatý a nížinný, průměrná nadmořská výška činí 99 m. Kdysi byla Litva velmi zalesněná, dnes tvoří pouze 30 % celkové rozlohy. Litva má 90 km písečného mořského pobřeží, značnou část z toho představuje Kurský záliv, oddělený od moře úzkým písečným poloostrovem, označovaným jako Kurská kosa. Poloostrov je rozdělen mezi Litvu a ruskou Kaliningradskou oblast (k pevnině je připojen na ruské straně) a od roku 2000 zapsán na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Kurský záliv v zimě dva až tři měsíce zamrzá, v létě v něm teplota vody dosahuje až 25 °C. V Litvě se nachází více než 3000 jezer, která jsou – podobně jako jinde v Pobaltí – ledovcového původu. Pozornost si zaslouží zejména jezero Vištytis Podnebí je chladnějšího typu mírného pásma na přechodu oceánského a kontinentálního klimatu. Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou.

Vzdálené shluky dřevěných domků. Osamocené farmářské osady.

Hora křížů, místo litevského odporu proti nepřátelům i režimům

V době od 13. Do 18. Století mělo město Vinius, jako centrum Litevského velkovévodství, velký vliv na kulturní a architektonický vývoj velké části východní Evropy. Z té doby se zachoval pozoruhodný komplex gotických, renesančních a barokních budov, včetně středověkého rozvržení města a jeho zasazení do přírody.

Aukštojas (293,84 m n. m)