Anna SIKOROVÁ 2. ročník GGI Olomouc 2006 Mogoty, polje Anna SIKOROVÁ 2. ročník GGI Olomouc 2006

Mogot Charakteristika výrazný vrch tvaru štíhlého kužele, věže, homole nebo kupy složený z karbonátových hornin, s příkrými až svislými skalními stěnami a více či méně oblými vrcholy zvedá se ostře nad plochou rovinou vystupují někdy nepravidelně, někdy v celých řadách vedle sebe

Mogot Charakteristika dosahuje relativní výšky zpravidla několika desítek metrů, výjimečně přes 100 metrů často bývá prostoupen krasovými dutinami a jeskyněmi v několika úrovních přes příkrost svahů se na nich často udržuje křovinatá vegetace a místy i vyšší stromy

Mogot Geneze jde o odolnější zbytky vzniklé pravděpodobně nerovnoměrnou, ale intenzívní korozí karbonátových hornin pod vrstvou sedimentů, popř. zvětralin (podpovrchovým krasověním) v tropickém a subtropickém vlhkém podnebí

Mogot Významné lokality Kuba, zejména provincie Pinar del Rio a pohoří Sierra de los Organos na ostrovech Velkých Antil, v Mexiku jihovýchodní Asie, např. při pobřeží Tonkinského zálivu (zátoka Ha Long) i jinde ve Vietnamu v provinciích Kueilin a Jünnan v jižní Číně, na Jávě aj.

Mogot Lokality v Evropě Polsko (Śląskokrakowska vyźyna) Česká Republika (okolí Supíkovic na severozápadní Moravě a Hranický kras) - je z devonských vápenců a je téměř celý překrytý geologicky mladším materiálem

Mogot Význam v krajině výrazný reliéfotvorný prvek krajiny, přispívá k její pestrosti a mimořádné turistické atraktivnosti v přírodním ekosystému představuje významný biotop, v němž se mohly udržet vzácné druhy rostlin a menších živočichů

Polje Charakteristika velké uzavřené sníženiny na krasovém povrchu s většinou výraznými okrajovými svahy a s plochým dnem mají různé rozměry – od malých až po velké, mající rozlohu několik stovek km2 některá jsou suchá, jiná periodicky nebo celoročně vyplněná jezerem

Polje Charakteristika při úpatí příkrých svahů mohou ležet vyvěračky vodních toků, na jiných místech poljí mizí opět v ponorech nacházejí se buď v hloubce krasového masívu nebo na jeho okraji při styku s nekrasovými horninami (tzv. okrajová polje)

Polje Geneze geneticky jsou polje velmi složitým tvarem hlavním činitelem poljí jsou krasové leptající procesy, jimiž vznikají závrty a uvaly, navzájem splývající a vytvářející rozsáhlou poljovou prohlubeň těmto procesům napomáhá tektonika krasu, vrásná nebo zlomová

Polje Významné lokality Dinárský kras (při západním pobřeží Balkánu Řecko, Krym, Alpy i tropy (Jamajka, Kuba, Vietnam aj.) Francouzský a Švýcarský Jura - zde se nazývají combes v krasových oblastech České republiky se nevyskytují

Polje Význam v krajině pestrá skladba rostlinných a živočišných druhů hydrografický význam vhodné pro pěstování zemědělských plodin

Kuba, provincie Pinar del Rio Mogot Kuba, provincie Pinar del Rio

Samana Bay, Dominikánská republika Mogot Samana Bay, Dominikánská republika

Cerkniško polje, Slovinsko