VITAMÍNY A MINERÁLY

Minerální látky - jsou potřebné pro správnou funkci těla. Dodávají sílu a pevnost některým tělesným tkáním (kostem, zubům apod.) a přispívají k celé řadě životně důležitých funkcí.  Minerální látky tvoří přibližně 4 % celkové tělesné hmotnosti člověka. K nejdůležitějším minerálům patří vápník, fosfor, jód, hořčík, draslík, sodík, železo a chlor. Význam má však i řada dalších prvků, které tělo potřebuje  v minimálních dávkách, a proto se pro ně vžil název stopové prvky (F, Si,V, Cr, Co, Ni, Se, Cu apod.). Při vyrovnané stravě je velmi nepravděpodobné, že by došlo k nedostatku některého z klíčových minerálů. Minerály si neumíme vytvořit! Přijímáme je pouze v potravě.

VÁPNÍK je stavební součástí kostí a zubů. Dále je nezbytný např VÁPNÍK je stavební součástí kostí a zubů. Dále je nezbytný např. pro  pro svalový stah a nervovou činnost. FOSFOR je součástí kostí a zubů, kterým dodává pevnost. JOD je  nezbytným prvkem pro tvorbu hormonů štítné žlázy. ŽELEZO se podílí se na celé řadě reakcí, k nimž patří hlavně přenos kyslíku, protože je hlavní součástí hemoglobinu. HOŘČÍK hraje důležitou roli při metabolismu, protože  je součástí celé řady enzymů. Je nezbytný  pro normální funkci svalů, pro činnost srdce a cév, zvyšuje odolnost organismu. DRASLÍK je hlavní minerální látkou, která se nachází uvnitř buněk a z minerálních látek se vyskytuje v těle v největším množství. Má rozhodující význam pro normální fungování nervů a svalů,  pro regulaci osmotického tlaku v těle, pro činnost srdce. Kromě toho je draslík součástí řady enzymů a podílí se tím na látkové přeměně.

 CHLOR a SODÍK jsou spolu s draslíkem velmi důležité  pro zachování normálního osmotického tlaku v těle a obsahu vody  v organismu. Chlor je také součástí žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Sodík je důležitý také pro činnost svalů. Chlor i sodík se dostávají do těla především jako kuchyňská sůl, čili chlorid sodný. Nadměrné solení zvyšuje krevní tlak a poškozuje cévy, ledviny a játra. Pokud se sůl přijímá ve velkém množství, nedovede ji tělo všechnu vyloučit a usazuje se v tělních tkáních. Velká žízeň po konzumaci slaných jídel je znamením toho, že se tělo snaží sůl rozpustit a vyloučit.

Pro správnou funkci těla se za dostatečný považuje příjem soli v množství 1 g denně. Za bezpečnou dávku je považováno 6 - 8 g denně. Průměrná spotřeba v naší populaci však činí  asi  15 g denně. Tím trpí ledviny, které nejsou schopné tak velké množství soli vylučovat. Sůl se vrací do tkání, kde zůstane rozpuštěná ve vodě. Takový stav způsobuje vodnatelnost, která je doprovázena těžkými poruchami ledvin a jater. Projevuje se otoky kloubů, končetin i obličeje, což je znamením, že i srdce přestává správně fungovat.

Pitný režim a nápoje ve výživě Pod tímto pojmem rozumíme udržování dostatečného množství tekutin a minerálů v organismu. Lidské tělo je tvořeno ze 70% vodou. U novorozence je to až 90%, stárnutím tekutin ubývá. Průměrně člověk vydá denně 2 - 2,5 l vody, z toho nejvíce (1 - 1,5 l) močí a  asi 600 ml pocením. Potřebné denní množství tekutin pro zdravého člověka v běžném prostředí by se mělo pohybovat okolo 2 l. Toto množství je třeba zvýšit při pobytu v teplém prostředí, při sportování nebo horečnatém onemocnění . Důležité je nejen množství tekutin, ale také použití správného nápoje ve správném množství, složení a ve správný čas.

Pitný režim a nápoje ve výživě Nápoje obsahující kofein (káva, silný černý čaj, silné kakao) působí odvodnění a jejich pomocí rozhodně potřebné tekutiny neuhradíme. Další nevhodnou skupinou jsou slazené nápoje. Jejich prostřednictvím zbytečně zvyšujeme příjem energie, který má za následek zvyšování naší hmotnosti. Navíc barviva v limonádách našemu zdraví neprospívají. Při nadměrné konzumaci koly, která obsahuje kyselinu fosforečnou, může dojít k úbytku kostní hmoty a nedostatku draslíku. Pochopitelně nevhodné jsou i alkoholické nápoje, které poškozují játra. Nedostatečný příjem správných tekutin má za následek omezení jejich výdeje.  To znamená, že méně močíme, a tím je omezena možnost vylučování škodlivých látek z těla. Jejím důsledkem je tvorba ledvinových kamenů, dna, naše krev „zhoustne“ a sníží se zásobování kyslíkem pro všechny tkáně. První to pozná náš mozek - hůře vnímáme, jsme unavení, podráždění.

Vitamíny:

Potraviny, v nichž se vitamíny nacházejí nejčastěji: Nemoci, které způsobuje nedostatek vitamínů: Mléko a mléčné výrobky, maso i vnitřnosti (např. játra), droždí (=kvasnice), ovoce a zelenina. Tyto potraviny by v našem jídelníčku neměly chybět!!! A – šeroslepost, špatný stav sliznic a pokožky, B (je komplex vitamínů značený číslem , např. B1 po B17 - vitamín PP uvedený v učebnic je vlastně vitamín B3) – špatný stav sliznic, pokožky, nechutenství, poruchy nervové soustavy, C – kurděje (zvýšená krvácivost) a snížená imunita, D – křivice (měknutí kostí), E – vliv na tvorbu pohlavních buněk, činnost nervové soustavy, K – špatná srážlivost krve (K je odvozeno od koagulation = srážení)

zrak , stav sliznice a pokožky nedostatek – šeroslepost VITAMÍNY Vitamíny: A,D,E,K – rozpustné v tucích C a vitamíny skupiny B - rozpustné ve vodě Ovlivňuje : Zdroj: A zrak , stav sliznice a pokožky nedostatek – šeroslepost rybí tuk, mrkev, rajče, ostružiny B metabolismus, krvetvorbu, činnost nervové soustavy droždí, maso, játra, mléko, luštěniny, ořechy C zvyšuje odolnost organismu, proti únavě nedostatek – kurděje = krvácivost sliznic ovoce a zelenina (citrusové plody, černý rybíz, kiwi, petržel) D růst a vývoj kostí nedostatek = křivice rybí tuk, máslo, droždí E funkci pohlavních žláz rostlinné oleje, vejce K srážlivost krve nedostatek – zhoršení srážlivosti listová zelenina

Závěr: Které vitamíny jsou rozpustné v tucích? Uveď jejich zdroje a jak působí na naše tělo. Které vitamíny jsou rozpustné ve vodě? Uveď jejich zdroje a jak působí na naše tělo.