Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro Třeboňsko", registrační číslo CZ.1.07/1.1.10/
Aneta Karpíšková Gymnázium Třeboň, Na Sadech
Osnova prezentace 1. Název 2. Základní informace 3. Důvody ke stavbě hrobky 4. Návrh stavby a stavitelé 5. Sarkofágy 6. Park 7. Osobnosti spojené s hrobkou 8. Zesnulí příslušníci rodu Schwarzenberků uložení v hrobce 9. Schwarzenberkové 10. Současnost Schwarzenberků 11. Hrobka v současnosti 12. Fotografie 13. Fotografie 14. Zdroje
Základní informace Slavnostní otevření: 29. července 1877 Zakladatel: Jan Adolf II. ze Schwarzenberka Místo: na břehu rybníku Svět u města Třeboň Styl: novogotika Počet rakví: 26 Architekti: Johann Schmidt s pomocí Damasia Deworetzkého Uvnitř: Kaple Božského Vykupitele Kolem: park
Důvody ke stavbě hrobky 1. Zalíbení kněžny Eleonory v Třeboni 2. Žádné místo na pohřbívání v kostele sv. Jiljí 3. Touha Jana Adolfa II. po stavbě v anglickém stylu
Návrh stavby a stavitelé Dvoupodlažní stavba ve tvaru šestiúhelníku s věžičkou a schodištěm Problematika odvlhčování Hlavní architekt: Johann Schmidt (za pomoci Damasia Deworetzkého)
Sarkofágy Nejznámější sarkofág Jana Nepomuka Návrhář Alexander Trippel Sochy od Karla Mařáka a Josefa Pokorného Text kondolenčních telegramů na deskách od císaře Františka Josefa
Park Autor návrhu: zahradník Rudolfa Wáchy Největší pozornost: dub letní a borovice tuhá Původně: 2000 sazenic stromů Po otevření Schwarzenberkové parkem opovrhovali, protože se jim nelíbil z estetického hlediska a jeho výstavba byla příliš drahá.
Osobnosti spojené s hrobkou Děkan František Toušek Stavitelé Karel Kühnel, Jan Stifter a Ludvík Kindermann Nejvýznamnější osoba: zakladatel Jan Adolf II. Schwarzenberg Eleonora z Lichtenštejna
Zesnulí příslušníci rodu Schwarzenberků Pochováno 27 příslušníků Rakve vyrobeny ze zinku. Těla nabalzamována. Nejvýznamnější zesnulí příslušníci: sourozenci knížete Jana Adolfa II. Nejčastější choroby: zápal plic, černý kašel a záškrt Srdce mrtvých byla uložena do zvláštních schránek v Českém Krumlově.
Schwarzenberkové Původem franský šlechtický rod, jehož kořeny zasahují do počátku 12. století Dělí se na orlickou a hlubocko-krumlovskou větev. Účast na významných bitvách (např. u Rábu, u Lipska...) Propojení s mnoha šlechtickými rody (např. s Lobkovici) Před 1. světovou válkou nejbohatší v Evropě V erbu hlava Turka, do které klove černý havran
Současnost Schwarzenberků Nejznámější zástupce rodu nyní: politik Karel Schwarzenberg, bývalý český ministr zahraničí Většina majetku zestátněna, hojně navštěvována. Majetek Schwarzenberků v České republice: × Třeboň × Hluboká nad Vltavou × Český Krumlov × Orlík × Netolice × Prachatice
Hrobka v současnosti Velmi navštěvovaná Koncerty a mše Vstupné: cca 40 Kč (prohlídka hrobky a kaple Božského Vykupitele, odborný výklad)
Zdroje – :20 :20 MATOUŠ, F. a kol. Třeboň, městská památková rezervace, zámek a památky v okolí. Praha : Sportovní a turistické nakladatelství, 1964 MAREŠ, F., SEDLÁČEK, J. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu třeboňském. Praha : Alois Wiesner, 1900 BARTUŠKA, V. a kol. Staré a památné stromy Třeboňska. České Budějovice : Bohumír Němec – Veduta, 2008, ISBN – 21:42 PSÍKOVÁ, J., ZIEGLER, J. Zmizelé Čechy - Třeboň. Praha – Litomyšl : Paseka, 2009, ISBN F-8&sa=N&tab=vl – – 10:34 F-8&sa=N&tab=vl :27