PEDOSFÉRA

- půdní obal Země - vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů za účasti vzduchu, vody a slunečního záření - leží na styku s litosférou, atmosférou, hydrosférou, biosférou a socioekonomickou sférou - tyto geosféry podmiňují v pedosféře pochody vedoucí k její vertikální a horizontální diferenciaci

PŮDA - trojrozměrný výřez pedosféry od jejího povrchu ( pokryvného humusu) až po podložní mateční horninu - je základním výrobním prostředkem pro zemědělství a lesnictví - nejdůležitější vlastností je úrodnost Úrodnost - schopnost poskytovat rostlinám dostatečné množství vody, živin a vzduchu a tím zajistit jejich úrodu - přirozená – bez zásahu člověka ( dána typem půd) - kulturní – vznik kultivací přírodních půd ( obdělávání, hnojení, zavlažování)

SLOŽENÍ PŮDY 1) Pevné anorganické složky půdy - úlomky nerostů a hornin 2) Půdní roztok - půdní voda s rozpuštěnými minerálními a organickými látkami 3) Půdní vzduch - složen z dusíku, kyslíku, oxidu uhličitého 4) Humus - zbytky odumřelého rostlinstva a živočišstva v různém stupni rozkladu 5) Půdní edafon - půdní organismy – rostlinné - živočišné

PŮDNÍ DRUHY - dělení dle zrnitosti = velikosti částic 1) Půdy lehké ( písčité) - lehce obdělatelné, nedostatek jílovitých částic - dobře propouští vodu, obsahují málo humusu 2) Půdy středně těžké ( hlinité) - středně obdělatelné, výhodné pro zemědělství - výskyt v nížinách, podobný podíl písku a jílu 3) Půdy těžké ( jílovité) - nesnadno obdělatelné, nadbytek jílovitých částic - hůře propustné pro vodu a vzduch

Chemické složení a půdní reakce - jsou další vlastnosti půdy - je určována aktivitou volných iontů H+ a OH- v roztoku 1) Půdy neutrální – hodnoty ph okolo 7 2) Půdy kyselé - ph pod 7 3) Půdy zásadité - ph nad 7 Struktura půdy a porovitost - základní fyzikální vlastnost půdy - je to schopnost půdní hmoty seskupovat se či rozpadat - struktura má vliv na úrodnost - porovitost – mezi pevnými částicemi půdy jsou volné prostory= pory – průnik vody a vzduchu do půdy

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ 1) Mateční hornina - svým složením ovlivnuje zásobu živin v půdě, zrnitost a barvu půdy 2) Podnebí - teplota a srážky ovlivnují rychlost chem. Reakcí 3) Živé organismy - způsobují rozklad organ. hmoty- umožnění vzniku humusu 4) Podzemní voda - umožňuje pohyb složek půdní hmoty 5) Reliéf území - ovlivňuje vlhkost a teplotu půdy 6) Čas - podmiňuje vyhranění půdního typu 7) Člověk - reguluje průběh půdotvorného procesu a zvyšuje či degraduje úrodnost půdy

ROZŠÍŘENÍ PŮD NA ZEMI - pedosféra je rozdělena dle typu podnebí a georeliéfu - na velkých územích se rozšíření půd řídí zákonitostmi zeměpisné zonálnosti a) Horizontální zonálnost ( vodorovná pásmovitost ) - projevuje se ve velkých nížinách či rovných plochách - podmíněna změnou teploty a vlhkosti v souvislosti se změnou zeměpisné délky a šířky b) Vertikální zonálnost ( výšková stupňovitost ) - projevuje se v hornatých krajinách - dochází k podnebným změnám v souvislosti s narůstáním nadmořské výšky

TYPY PŮD DLE HORIZONTÁLNÍ ZONÁLNOSTI 1) Tundrové půdy - subarktické oblasti, Euroasie, Sev. Amerika - permafrost = zamrzlá nepropustná půda 2) Podzolové půdy - Skandinávie, sever Ruska, pás tajgy v Kanadě - nekvalitní humus, kyselé reakce, málo úrodné 3) Černozemě - lesostepní a stepní oblasti mírného pásu, Rusko, USA, Ukrajina - nejúrodnější, vysoký obsah živin

4) Žlutozemě a červenozemě - půdy vlhkých subtropických lesů, JV USA, JV Číny - kyselé, chudé na živiny, musí se hnojit - dobrá úroda po zemědělském ošetření - bavlna, čaj, tabák, soja 5) Pouštní a polopouštní půdy - subtropickém pásu, suché klima - málo humusu, využití jako pastviny 6) Červené půdy - oblasti mezi 10 stupni sev a již. Šířky a obratníky - savany - poměrně úrodné, bez zavlažování jako pastviny 7) Červenožluté půdy - vlhké tropické lesy, okolí rovníku - tropické ovoce, kakaovník, cukrová třtina

TYPY PŮD DLE VERTIKÁLNÍ ZONÁLNOSTI - podmíněna především změnou klimatických podmínek v souvislosti s narůstáním nadmořské výšky 1) Nivní půdy - nejníže položená místa- řeky - úrodnost je velice různá, využití pole, louky, pastviny 2) Lužní půdy- černice - stejné poloha jen dále od řek ( bez záplav) - nejúrodnější půdy ve střední Evropě 3) Černozemě - do výšky 300 m.n.m - velice úrodné

4) Hnědozemě - svahy pahorkatin, lemují černozemě - úrodné zemědělské půdy 5) Illimerizované půdy - navazují na hnědozemě směrem do výše položených oblastí - středně úrodné 6) Hnědé lesní půdy - typické půdy vrchovin, převládají ve střední Evropě - využití lesy 7) Podzolové půdy - půdy vyšších hornatin - malá úrodnost, většinou zalesněné