Kníže Jaromír Přemyslovec

* ? (přibližně-70.léta 10.stol.) † 4. listopadu 1035

je prostředním synem knížete Boleslava II. Pobožného a Emmy má za bratry Boleslava III. Ryšavého A Oldřicha nejtragičtější postava z rodu Přemyslovců český kníže v letech 1003, 1004–1012 a 1033–1034

Potom, co se Boleslav III Potom, co se Boleslav III. Ryšavý ujal vlády, zaútočil na své mladší bratry a pokusil se je vyřadit z boje o následnictví na českém trůnu. Jaromíra nechal vykastrovat, Oldřich jen taktak unikl smrti. Muž, který nemohl mít potomky a zejména potencionální kníže, od kterého se předpokládalo zajištění nástupnictví, byl zcela společensky znemožněn. Oba kněžici pak – doprovázeni svou matkou Emmou – uprchli na dvůr bavorského vévody Jindřicha a zde žili ve vyhnanství. Díky vojenské pomoci Jindřicha II. byl krátce dosazen na český knížecí stolec. Brzy však musel prchnout opět před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.

Teprve na podzim 1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou římskoněmeckého krále Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.  Jaromír přijal od římskoněmeckého krále Čechy v léno.  Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů Oldřich. Jaromír utekl nejdříve z neznámých důvodů do Polska a až poté do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil v Utrechtu.

Strávil ve vězení 21let. Do Čech se vrátil až roku 1033 na příkaz císaře Konráda, aby vládl s Břetislavem I., synem Oldřicha, zatímco je Oldřich vězněn v Řezně. Po Oldřichově omilostnění a návratu je pak Jaromírova tragédie dokonána - je oslepen a opět uvězněn na Lysé. V listopadu 1034 však Oldřich náhle zemřel a Jaromírovi se opět otevřela cesta ke knížecímu stolci. Jaromír, který se opět stal knížetem, již vládnout nechtěl. Veškerou moc nad Čechami předal svému synovci Břetislavovi. 

Ani poté však nenašel klid. 4 listopadu 1035 byl Jaromír zbabělým způsobem zavražděn, pravděpodobně na rozkaz vůdce Vršovců. Okolnosti této tragické události líčí Kosmas: „Kochan poslal svého kata, a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“  Důvody, které k tomuto činu vedly, jsou nejasné, ale patrně se jednalo o osobní mstu.