Alimentární onemocnění Výživa a potraviny Alimentární onemocnění http://cosing.darkydepot.cz

Co jsou to alimentární onemocnění? Alimentární onemocnění je medicínský pojem, který označuje onemocnění člověka (zvířete), kdy se jedinec nakazí pozřením kontaminované potravy či tekutiny. Vstupní branou infekce je trávicí trakt. Patří sem i jakékoliv onemocnění související s trávicím traktem a jeho pomocných orgánů. Mohou to být například metabolické poruchy jater, chronické záněty střev apod. Mezi nejznámější alimentární onemocnění v tomto smyslu patří salmonelóza, úplavice či listerióza.

Co způsobuje alimentární onemocnění? http://www.alimentosyseguridad.com Alimentární onemocnění způsobují: bakterie (salmonelóza,cholera) plísně (aspergillus flavus) viry (žloutenka) parazité (toxoplasmóza) jedy (toxiny z hub, postřiky) SALMONELA Bakterie a plísně vylučují toxické látky, které vyvolávají různá onemocnění a mohou vést i ke smrti člověka (botulotoxin). Toxické látky bývají na rozdíl od mikrobů často odolné vůči vysoké teplotě, takže se při vaření potravin nezničí.

Šíření alimentárních onemocnění Aby mohl člověk onemocnět některým z alimentárních onemocnění, musí být splněny tři podmínky. Musí existovat: Zdroj nákazy (nakažený člověk, zvíře, kontaminovaná voda, zkažená potravina, zánět na ruce, neumyté ruce) Cesta přenosu (vzduchem, vodou, kontaktem, kapénková infekce, přímé požití potraviny) Vhodný příjemce (oslabený jedinec) Pokud není jedna z těchto podmínek splněna, onemocnění se na člověka nemůže přenést. http://www.osel.cz

Mikroskopický snímek bakterie Listeria monocytogenes http://www.pomoooc.estranky.cz

Plíseň Aspergillus flavus

Prevence alimentárních onemocnění dodržování osobní hygieny a hygieny v kuchyni (mytí rukou, čisté nádobí, stoly, oblečení, podlahy) správné skladování potravin (zamezit přístupu hlodavcům, hmyzu, správná skladovací teplota, hlídat u potravin dobu spotřeby a minimální trvanlivosti) řádná tepelná úprava potravin a dodržování technologického postupu při vaření (nedovařené potraviny, špatně umyté ovoce a zelenina, potraviny z pochybných zdrojů, používání pitné vody při vaření) informovanost o riziku a nebezpečí

Způsoby tepelné úpravy potravin Vaření – potravina je ponořená do vařící vody. Smažení – na rozehřátém oleji, sádlu. Pečení – v troubě (konvektomatu) horkým vzduchem Pasterace – krátkodobé zvýšení teploty do 100°C. Způsobí zničení mikroorganismů, na rozdíl od vaření výrazněji nemění kvalitu potraviny. Teplotu a dobu působení tepla nutno přizpůsobit individuální potravině. Uperizace (UHT) – je založena na krátkodobém zahřátí (1–2 sekundy) na teplotu 135-150°C. Většinou se používá u mléka a nápojů. Uzení – tepelná úprava horkým vzduchem a kouřem. Mikrovlnný ohřev – elektromagnetickým zářením.

Děkujeme za pozornost. http://eagri.cz Konec prezentace Děkujeme za pozornost. http://eagri.cz