Mnichovský diktát a jeho důsledky Cesta k Mnichovu Mnichovská konference Důsledky Mnichova Měli jsme se bránit?

Cesta k Mnichovu 15.9.1938 proběhla schůzka britského ministerského předsedy N. Chamberlaina s Hitlerem. Závěr schůzky: požadavek, aby československá vláda souhlasila s odstoupením svého pohraničí obývaného více než 50 % Němci. 19.9. 1938 byl tento požadavek ultimativně tlumočen Británií i Francií a československá vláda byla nucena tyto podmínky přijmout. Pak podala demisi. 22.9.1938 nastupuje úřednická vláda v čele s generálem Janem Syrovým (legenda čsl. legií) Lid požadoval neustupovat a bránit se. 22.9.1938 další schůzka Chamberlain – Hitler. Závěr: další územní požadavky na úkor ČSR ve prospěch Německa a dále Polska a Maďarska.

Mnichovská konference Anglie a Francie nechtějí válku a v duchu politiky appeasementu dále ustupují Hitlerovi 29.9.1939 se sešli bez československé účasti představitelé čtyř velmocí (Itálie, Německo,Francie, Velká Británie), aby jednali o Československu! „Dohodu“ připravili sami Němci, předložila ji Itálie a všichni účastníci ji odsouhlasili. Stanovila oddělení československého pohraničního území ve prospěch Německa, dále Polska a Maďarska. Tento výsledek sdělen ČSR opět ultimativně s výzvou okamžitého souhlasu. Diktát jmenovitě podepsali – A.Hitler (Německo) E.Daladier (Francie) B.Mussolini (Itálie) N. Chamberlain (Velká Británie) 30.9.1938 prezident a vláda ČSR vyslovují s tímto ultimátem souhlas – jde tedy o mnichovský diktát

Důsledky Mnichova Podepsáním mnichovského diktátu skončilo období první republiky (28.10.1918 – 30.9.1938) Mnichov poškodil ČSR územně, mezinárodně vydal ČSR Německu (konečná likvidace ČSR za půl roku v březnu 1939) Poznamenal i mezinárodní vývoj, kde převahu nabývají fašistické mocnosti, zejména Německo Před novou světovou válkou svět stejně neuchránil

Měli jsme se bránit? Argumenty prezidenta Beneše (přijetí Mnichova): rozhodnutí v zájmu přežití národa – ČSR by ve válce zůstala osamocena a po prohrané válce by národu hrozilo zničení. Nebylo také dokončeno opevnění republiky. Opačné argumenty (bránit se) : národ měl obrovskou vůli bránit se a kapitulace bez jediného výstřelu znamenala zklamání a pokoření. Poraženectví se pak v národě usídlilo a zmizela národní hrdost (mnichovský syndrom – částečně se projevuje dodnes) Mnichovská dohoda v Národním muzeu (video)

Rozbití Československa Vznik tzv. druhé republiky (období od Mnichova do 15.3.1939) Prezidentem zvolen Emil Hácha, ministerským předsedou se stal Rudolf Beran. Druhá republika udržovala s Německem velmi pozitivní vztahy 14.3.1939 vznikl za Hitlerovy asistence samostatný Slovenský štát 15.3.1939 podepsal Hácha na nátlak Hitlera dokument, v němž předal náš národ pod ochranu Říše Československo tak zmizelo z mapy světa a místo něj se objevil nový státní útvar: Protektorát Čechy a Morava Rozhodnutí prezidenta Beneše (video)