Pražský hrad a archeologický výzkum I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita II. Keramika raného středověku na Pražském hradě

I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita Charakteristika archeologického výzkumu Specifika lokality Historie výzkumu Archeologický areál - III. nádvoří Archeologie o počátky knížecí rezidence Možnosti a meze archeologického výzkumu

1. Pražský Hrad - charakter archeologického výzkumu moderní výzkum (po r. 1925) spjat s rozsáhlými úpravami areálu pro sídlo TGM výzkum 1925 - dosud je výzkumem záchranným, vázaným na stavební a rekonstrukční práce

1. … charakter archeologického výzkumu vícegenerační výzkum běžná bezprostřední návaznost na předchozí archeologické aktivity (kontinuita výzkumu v nových podmínkách i možnost revize)

1. … charakter archeologického výzkumu harmonogram a intenzita výzkumu jsou závislé na stavebních aktivitách (stavební boom a jeho průvodní jevy na Pražském hradě již od 80. let 20. stol.)

1. … charakter archeologického výzkumu

1. … charakter archeologického výzkumu výzkum je permanentním a totálním (provází resp. předchází všechny aktivity spojené se zásahy do terénů a zkoumány jsou celé ohrožené plochy) t. č. útlum stavebních aktivit problém: zpracování, prezentace a komplexní projekt výzkumu

2. Pražský hrad - specifika lokality Pražský hrad - politické, kulturní i církevní ústředí a rezidence Jeho vývoj byl a je těmito jeho funkcemi určován a je jim i v současnosti podřízen - tyto funkce se projevují v charakteru a proměnách výjimečných hmotných pramenů nemovitého i movitého charakteru - častá je vazba nálezu na známý historický kontext Pražský hrad je NKP č. 1

2. … specifika lokality Funkce historického ústředí a knížecí rezidence se odráží ve stavu, kvalitě a mocnosti kulturního souvrství. Jeho hlavními znaky jsou: intenzivní obousměrné utváření archeologických struktur dlouhodobá akumulace terénů výskyt mohutných konstrukcí (zvl. opevňovací systém) stopy intenzívního osídlení i přítomnost četných sídelních struktur (rezidenční budovy, stavby profánního i sakrálního charakteru) komplikované, opakovaně v narušované stratigrafie s hiáty i inverzním uložením vrstev (důsledky rozsáhlých terénních úprav a přestaveb) množství, různorodost a kvalita pramenů hmotné kultury movitého i nemovitého charakteru

intenzivní obousměrné utváření archeologických struktur příklad severního traktu obousměrný nárůst stratigrafie značné mocnosti hiáty ve stratigrafii převrácené stratigrafie vazba na absolutní data nároky na metodiku zpracování a vyhodnocení

množství, různorodost a vesměs mimořádaná kvalita pramenů hmotné kultury – příklady nálezů drobné hmotné kultury z různých historických období - místo dotyku různých sociálních prostředí v lokálním, regionálním i nadregionálním měřítku - nálezy výjimečných předmětů často mimo původní kontext

3. Pražský hrad - historie výzkumu prvé archeologické nálezy - konec 19. stol. - 20. léta 20. stol.

… historie výzkumu 1925 - výzkum 3. nádvoří - J. Pasternak - prvý moderně pojatý a dosud plošně nejrozsáhlejší archeologický výzkum v areálu Hradu

výzkumy I. Borkovského 3. nádvoří - nezpracováno kostel P výzkumy I. Borkovského 3. nádvoří - nezpracováno kostel P. Marie – publikace a novodobá revize klášter a bazilika sv. Jiří - publikace okolí Černé věže - publikace Starý palác - nezpracováno „západní předhradí“ - nezpracováno - 4. nádvoří - 2. nádvoří

… historie výzkumu 70. léta - Z. Smetánka - drobnější akce + několikasezónní výzkum pohřebiště „v Lumbeho zahradách“ 80. a 90. léta 20. stol. - prudký nárůst stavebních aktivit - celoroční permanentní výzkum, často několik akcí v souběhu - týmový výzkum - J. Frolík, revizní výzkum severní trakt Jiřské nám. Lobkovický palác severní palácový dvorek

… historie archeologického výzkumu od konce 90. let - dosud - sestupný trend terénní činnosti, větší prostor pro zpracovatelské projekty (III. nádvoří, fortifikační systém, georeliéf, sakrální architektura, pohřebiště, renesanční sklo)

4. III. nádvoří Pražského hradu 4. III. nádvoří Pražského hradu. Výzkum a nevyhlášená „archeologická rezervace“. a) charakteristika a význam areálu: iniciativa prof. Niederla, přímá podpora TGM unikátní příklad památkové péče a prezentace archeologických památek

… III. nádvoří komplikovaná stratigrafie a několika metrová mocnost historických terénů koncepce a forma prezentace areálu umožňují sledovat vývoj ústředí českého státu v nejstarších fázích její existence potencionálně trvalý zdroj archeologických pramenů v nejširším slova smyslu ( včetně využití nových metod a možnosti revize)

…III. nádvoří a) ad charakteristika a význam areálu: významná část Pražského hradu (umístěním i rozsahem) rozmanité typy archeologických struktur variabilita dochovaných materiálů

… III. nádvoří b) témata - archeologické terény a struktury: georeliéf fortifikační systém a jeho vývoj (dřevohlinitá hradba, kvádříková hradba) konstrukční typy staveb, jejich vývoj (dřevěná a kamenná zástavba, profánní i sakrální architektura využití prostoru a jeho členění, úpravy povrchu terénu komunikační systém pohřbívání

… III. nádvoří c) od počátků archeologie středověku k interdisciplinární spolupráci prvý výzkum postihující komplikovaný nárůst archeologických terénů a konstrukcí a mapující kontexty jednotlivých nálezů dendrochronologie, archeobotanika, palynologie, průzkum materiálů a pojiv

5. Archeologie a počátky knížecí rezidence

... počátky

dendrodata 908-917 počátky…

… počátky

... počátky

… počátky

Vývojové horizonty Pražského hradu lze členit podle základních etap vývoje fortifikace A: středohradištní období – akropole vydělena jednoduchým předělem (pouze příkop?) B: B1 přelom středohradištního a mladohradištního období - nejstarší známá dřevohlinitá hradba B2 – mladohradištní starší fáze - následné fáze dřevohlinité hradby C: mladohradištní období – mladší fáze C0 – zánik hradištního opevnění C1 – výstavba románské hradby C2 – opravy románského opevnění VS1 – počátky vrcholného středověku výstavba vícenásobné pevnostní linie před Pražským hradem

6. Možnosti (1) a meze (2) archeologického výzkumu Pražského hradu 6. Možnosti (1) a meze (2) archeologického výzkumu Pražského hradu. Shrnutí. možnosti (1): a) prameny k historii lokality b) obecná problematika archeologie a historie meze (2): a) výlučnost lokality, její provoz, vazba na záchranný výzkum b) náročnost organizace permanentního vícegeneračního výzkumu archeologicky bohaté a stragraficky komplikované lokality