VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE A VZNIK USAZENÝCH HORNIN Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková 1

Anotace: Soubor se skládá z teoretického příspěvku, který je námětem pro vyučujícího. Představuje scénář výukové hodiny, zahrnuje klíčové kompetence a očekávaný výstup. Žáci získají nové znalosti a utvrdí již nabyté poznatky Autor: Jitka Dvořáková Datum vytvoření: říjen 2011 Jazyk: Čeština Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Obor: Přírodopis Tematický okruh: Neživá příroda Učivo: vnější geologické procesy Očekávaný výstup: žák rozliší důsledky vnějších geologických dějů Speciální vzdělávací potřeby : žádné Klíčová slova: vnější geologické děje, zvětrávání Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák II. stupně – 9. ročník Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělání – druhý stupeň – první období Typická věková skupina: 12 – 15 let

ZDROJ ENERGIE DĚJŮ NA ZEMSKÉM POVRCHU sluneční záření gravitace (zemská přitažlivost) voda, led, vítr Organismy Všechny tyto děje způsobují rozrušování a rozpad hornin a nerostů = ZVĚTRÁVÁNÍ

ZVĚTRÁVÁNÍ krátké období - mráz během jednoho roku rozláme balvan horniny dlouhé období - může trvat několik tisíc let (rozpad žuly na písek) Vše probíhá v závislosti na podnebí.

MECHANICKÉ (fyzikální) ZVĚTRÁVÁNÍ MECHANICKÉ (fyzikální) horninu - rozruší, rozláme příčinou jsou TEPLOTNÍ ZMĚNY

TEPLO, VODA, ORGANISMY - špatný vodič tepla - nerovnoměrně prohřívaný: povrchu a vnitřku způsobuje: vznik trhlin odlupování Voda, která vnikne do trhliny vytvoří klín. Klín horninu roztrhne (led). Podobným způsobem rozrušují horniny i kořeny rostlin.

PŘEMISŤOVÁNÍ HORNIN - vznik drobnějších kusů a úlomků - vliv zemské přitažlivosti, vody a větru Postupným zvětráváním dochází k chemickým reakcím (působí voda), vznikají nové látky.

CHEMICKÉ ZVĚTRÁVÁNÍ Prvky, které chemicky působí: voda a vzdušný kyslík - nerosty s obsahem železa (oxid železitý) oxid uhličitý – vytváří kyselinu uhličitou působí na vápenec Z rozloženého vápence vznikají pukliny, propadliny a jeskyně (krápníky v krasových jeskyních). Některé nerosty jsou velmi odolné (křemen, granát, zlato).

VÝZNAM PŘI VZNIKU PŮDY Jílovité nerosty: vznik z křemičitanů kaolinit – zemina kaolín - výroba porcelánu - plnidlo do papíru Rozrušené horniny se přemisťují do sníženin, pánví a do vody. Tam dochází k usazování neboli sedimentaci. Usazeniny vytvoří vrstvu (vrstevnatost). zvrstvení – uspořádání součástek uvnitř vrstvy vrstevní sled – usazování jednotlivých vrstev Zbytky dávných organismů ve vrstvách zkameněliny jsou stejně staré.

SEDIMENTY - neorganické různě velké částice: štěrk, písek, prach, jíl spodní vrstvy - působí velký tlak nadloží - stmelení a zpevnění úlomků hornin ze štěrku – slepenec ze zrn písku – pískovec z jílu – jílovec popřípadě jílovitá břidlice Působením větru vznikne spraš (prachový sediment k k výrově cihlářské hlíny).

zdroj energie pro lidstvo SEDIMENTY – organické rašelina: vznik nahromadění odumřelých částí rostlin (mech, lišejník) v mokřadech za nedostatečnosti vzduchu 2. uhlí: vznik podobný jako u rašeliny, odumřelé organické zbytky ve vrstvách, působením tlaku, bez přístupu vzduchu po miliony let (prouhelňování) ropa a zemní plyn: vznik ze zbytků drobných vodních organismů uhlí, ropa, zemní plyn = FOSILNÍ PALIVO zdroj energie pro lidstvo

vznik vypařováním vody CHEMICKÉ USAZENINY vznik vypařováním vody ložiska: soli kamenné (NaCl) sádrovce vápenec sedimentární železné rudy