Chromozóm, gen eukaryot

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vítejte ve světě buněčného cyklu
Advertisements

Genetika eukaryotní buňky
GENETIKA NUKLEOVÉ KYSELINY DNA, RNA
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Co je to genetika a proč je důležitá?
Základní genetické pojmy – AZ kvíz
Nukleové kyseliny AZ-kvíz
NUKLEOVÉ KYSELINY BIOCHEMIE.
1 Chromosom Milada Roštejnská Helena Klímová. Obsah Chromosom Stav chromosomů se během buněčného cyklu mění Eukaryotní DNA je sbalena do chromosomu Interfázový.
GENETIKA POHLAVNÍ CHROMOZÓMY
Transkripce (první krok genové exprese)
Transkripce (první krok genové exprese)
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
EUKARYOTA.
Lidský genom Lidé patří mezi DNA organismy Genom je předáván
Transkripce a translace
Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení doba trvání cyklu se nazývá generační doba buněčný cyklus.
VY_32_INOVACE_2_1_03_Chromozomy
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
GENETIKA EUKARYOTICKÉ BUŇKY
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Bílkoviny a nukleové kyseliny
Příklady dědičnosti u člověka Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Křivánková. Materiál zpracován v rámci projektu Implementace.
Buněčné dělení.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_527.
Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
NUKLEOVÉ KYSELINY A JEJICH METABOLISMUS
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
Genetika.
Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)
Molekulární základy dědičnosti
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková
Test pro kvintu B 15. prosince 2006
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
Buněčné dělení Základy biologie
Nukleové kyseliny Přírodní látky
Biologie a genetika I..
Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace
Transkripce a translace
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
GENETIKA.
TERCIE 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
GENETIKA.
Genetické poruchy - obecně
Cytogenetika Zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů na buněčné úrovni.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Autor: Ing. Michal Řehulka  Přírodní makromolekulární látky (Biopolymery)  Vytvářejí dlouhé vláknité molekuly  Nesou a uchovávají genetickou informaci.
Rozmnožování buněk
Cytogenetika Zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů na buněčné úrovni.
Genetický kód – replikace
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Genetika Přírodopis 9. r..
Nukleové kyseliny Charakteristika: biopolymery
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Buněčná stěna, buněčné jádro
Mitóza, Meióza Test pro kvinty podzim 2006.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
CHROMOZÓMY Skládají se z DNA, RNA a histonů a jejich existence má usnadnit rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk.
Genetické zákony.
Od DNA k proteinu - v DNA informace – geny – zápis ve formě 4 písmen = nukleotidů = deoxyribóza, fosfátový zbytek, báze (A, T, C, G) - DNA = dvoušroubovice,
Molekulární základy genetiky
NUKLEOVÉ KYSELINY Dusíkaté báze Cukry Fosfát guanin adenin tymin
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Buněčné dělení – část 1. Markéta Láchová, 7. E.
Molekulární biologie (c) Mgr. Martin Šmíd.
Transkript prezentace:

Chromozóm, gen eukaryot eukaryotní organismy – rostliny, houby, živočichové v buněčném jádře těchto organismů se nachází chromozómy chromozóm (z řečť. chroma = barva, soma =tělo) je buněčná barvitelná struktura tvořená DNA a molekulami zásaditých bílkovin (histony) počet chromozómů v buňkách organismů je různý (brambor – 24, hrách – 7, kukuřice – 10, oves – 21, lípa – 41, nezmar – 16, kur domácí – 39, kapr – 52, kůň – 32, pes – 39, šimpanz – 24, člověk – 23)

chromozómy lze pozorovat optickým mikroskopem v rámci buněčného cyklu ve fázi M, kdy probíhá mitóza popřípadě meióza chromozómy jsou nositeli genů v organismu soubor chromozómů organismu se nazývá karyotyp

karyotyp člověka (tělní buňky obsahují 46 chromozómů, pohlavní buňky obsahují 23 chromozómů)

DNA a histony tvoří stavební hmotu chromozómu tzv. chromatin heterochromatin – spiralizovaný chromatin, dobře barvitelný euchromatin – část DNA podle níž se tvoří molekula bílkoviny, nespiralizovaný chromatin, špatně barvitelný struktura chromatinu tvořící chromozóm má několik úrovní – viz obrázek základní jednotkou je nukleozóm, struktura tvořená histonovými molekulami omotanými vláknem DNA (asi 80 párů nukleotidů DNA) vyšší strukturou je solenoid, spiralizované uspořádání nukleozómů (1 závit tvoří asi 6 nukleozómů a nese 1200 párů nukleotidů DNA) solenoidy se uspořádávají do smyček, z nichž každá obsahuje okolo 50 otoček solenoidu a nese statisíce nukleotidů DNA 18 smyček pravidelně uspořádaných okolo základní proteinové matrice vytváří základní segment chromozómu

stavba chromozómu v M fázi buněčného cyklu má chromozóm 2 chromatidy, ve fázi S probíhá replikace DNA (syntetizuje se druhá chromatida), ve fázích G1 a G2 má chromozóm 1 chromatidu

stavba chromozómu - submetacentrický chromozóm: 1. chromatida, 2 stavba chromozómu - submetacentrický chromozóm: 1. chromatida, 2. centromera, 3. krátké rameno chromatidy, 4. dlouhé rameno chromatidy

telocentrický chromozóm - centromera je umístěna u oblasti telomer typy chromozómů podle polohy centromery: metacentrický chromozóm - centromera je umístěna zhruba uprostřed chromozómu a dělí chromatidy na dvě zhruba stejně dlouhá ramena submetacentrický chromozóm - centromera je výrazněji posunuta směrem ke konci jedněch ramen akrocentrický chromozóm - centromera dělí chromatidy na jedno rameno velké a jedno malé uzlovité telocentrický chromozóm - centromera je umístěna u oblasti telomer

u chromozómů s různě dlouhými rameny se kratší rameno označuje p (původně z francouzského petit) a delší q (písmeno následující v abecedě po p) ramena se dělí na oblasti a pruhy

všechny běžné buňky v běžném organismu jsou diploidní (tzv. 2n) to znamená, že všechny chromozomy jsou v párech, každý chromozom se v buňce vyskytuje dvakrát jedná-li se o autozómy, mají oba chromozómy v páru alely stejných genů ve stejných lokusech, tyto alely ovšem mohou být různé (každá alela může být dominantní nebo recesivní) jedná-li se o heterozómy, platí totéž pouze pro jejich homonymní část, zatímco heteronymní části heterozómů jsou zcela různé (jak morfologií, tak geny, jejichž alely obsahují) - v této části jsou zakódovány znaky vázané na pohlaví

kromě diploidních buněk existují běžně i buňky haploidní (n, každý chromozom jen jednou) umělou manipulací s genetickou informací mohou vznikat i buňky či celé organismy, které jsou polyploidní (tedy více než diploidní) běžně se vysazuje například tetraploidní (4n) kukuřice

gen jako úsek DNA genem se nazývá úsek DNA, který je schopen utvářet při dělení buňky svoje vlastní přesné kopie, které se přenáší do dalších generací geny rozlišujeme na geny strukturní, geny pro RNA a geny regulační geny mohou obsahovat funkční úseky, které jsou přepisovány do mRNA a dále translantovány při proteosyntéze, ty jsou zvány exony, a úseky, jejichž funkce dosud nebyla zcela objasněna a které nejsou využívány pro translaci, zvané introny