Změna postojů personálu v sociálních službách Zvládání problémového chování osob s autismem a/nebo s mentální retardací Změna postojů personálu v sociálních službách PhDr. Hynek Jůn, Ph.D.

Kolik lidí s mentální retardací zároveň vykazuje i problémové chování? Z epidemiologických studií, které byly uskutečněny ve Velké Británii a USA, můžeme velmi přibližně stanovit počet lidí s MR a problémovým chováním v ČR na 4500 spoluobčanů. (Emerson, 2002)

Co zvyšuje pravděpodobnost agrese? Modifikující faktory vnitřní Modifikující faktory vnější

Modifikující faktory vnitřní Věk Pohlaví Specifické syndromy a poruchy Stupeň mentální retardace Přidružené handicapy

Modifikující faktory vnější Čím jsou větší omezení v obytném prostředí člověka s mentální retardací (více mechanických restrikcí, více režimových aktivit a méně volnočasových aktivit aj.), tím je i větší pravděpodobnost výskytu problémového chování. Výsledky Californské studie ukazují, že minimálně jedna kategorie problémového chování se vyskytuje u: 3% lidí žijících nezávisle 8% lidí žijících v rodinách 9% lidí žijících v malé skupině (do šesti členů) 24% lidí žijících ve středně velkých skupinách 49% lidí žijících ve velkých zařízeních

Modifikující faktory vnější Interpretace vztahu výskytu problémového chování a prostředí však není jednoznačná. Je jasné, že skladba klientů, kteří žijí nezávisle bude jiná než skladba klientů ze sociálních zařízení (jiná MR, jiné sociální dovednosti aj.). Dále se nabízí otázka, jestli problémové chování vzniká na základě života v instituci nebo jestli ústavy byly vytvořeny pro osoby s problémovým chováním. Možný vztah prostředí a problémového chování je jistě daleko komplexnější.

Modifikující faktory vnější Nemožnost soukromí Jednání personálu Nevyhovující prostředí Počet personálu Náplň dne Nemožnost výběru Tlak na skupinový život

Modifikující faktory vnější- jednání personálu Efekt pořadí (dokumentace uživatele vede k obezřetnosti personálu, která může být uživatelem vyhodnocována jako nepřátelské chování)- příklad Věra Základní atribuční chyba (úsudek, přisuzování příčin, preferujeme dispoziční atribuci před situační atribucí)

Modifikující faktory vnější- jednání personálu Personál má často chybná kognitivní schémata (iracionální přesvědčení) o uživateli služby a o své úloze v sociální službě. Tato schémata ovlivňují vyhodnocování konkrétních situací s uživatelem. Na jejich základě se často objevuje chybná interpretace a/nebo emoční hodnocení situace.

Modifikující faktory vnější- jednání personálu Chybné hodnocení a interpretace spouští nevhodné chování personálu vůči uživatelům služby.

Modifikující faktory vnější- jednání personálu-chybná přesvědčení Je to dítě To si ke mně nesmí dovolit!!! Plně a vždy zodpovídám za jeho stav Musí mě poslouchat

Modifikující faktory vnější- jednání personálu-chybná přesvědčení Je to hajzl Kdyby chtěl, tak se může chovat lépe! Dělá mi to naschvál Tohle nemám zapotřebí

Modifikující faktory vnější- jednání personálu-chybná přesvědčení Musím zajistit spravedlnost Kdyby to dělali všichni, jak by to tu vypadalo Nesmí mít víc než ostatní, protože by mu to záviděli Všichni jsou si rovni

Modifikující faktory vnější- jednání personálu-chybná přesvědčení-cvičení Je to dítě Je to hajzl Musím zajistit spravedlnost Pozitiva a negativa z pohledu klienta Pozitiva a negativa z pohledu personálu

Modifikující faktory vnější- jednání personálu-chybná přesvědčení- cvičení Kouření uživatele Zodpovědnost za to, že se fyzicky nedostane k cigaretě a zapalovači- 0-100% Zodpovědnost za zdravý styl života (náplň jeho dne)- 0-100%

Agrese v Domovech Z našeho pohledu je spousta problémového chování spouštěno prostředím, ne handicapem. Výsledky z jiného výzkumu (Petišková, Čadilová, Jůn, 2007) , který proběhl v Domovech ve Středočeském kraji, naznačují následující:

Hypotézy výzkumu H1: Z pohledu personálu jsou v zařízeních sociálních služeb problémy v chování spíše u uživatelů s lehčími stupni mentální retardace než u uživatelů s těžšími stupni mentální retardace. H2: Pokud by se podle tvrzení personálu, který uživatele s problémovým chováním zná nejlépe, zmenšily skupiny, ve kterých uživatel žije, zmenšila by se i pravděpodobnost problémového chování.

Větší samostatnost, zmenšený dohled Získat reálné věci, na které mají prostředky Nesnažit se je zapojovat do aktivit Více s nimi mluvit Nácvik sebeobslužných dovedností Nic Jiné (bydlení s rodiči, spec. zařízení aj.) Bydlet v menším bytě Bydlet v menší skupině Bydlet s jiným spolubydlícím Změna medikace Změna denních aktivit Změna personálu Navýšení počtu personálu (chybné hodnocení chování)

Změna postojů V naší výzkumné části jsme se zaměřili na postoje personálu k uživatelům s problémovým chováním. Zajímala nás změna těchto postojů na základě proškolení personálu v metodách prevence a terapie problémového chování. Dotazník má 10 položek, každá položka má škálu 0 až 10. Na škále je možné zakroužkovat právě jednu možnost. Dotazník vyplnilo 147 respondentů, dva respondenti vyplnili dotazník chybně, výsledný počet respondentů je tedy N=145. Dotazník vyplňoval personál v přímé péči, a to jak na školách, tak i v ústavech sociální péče po celé ČR. Celkem byl dotazník vyplněn ve 12ti zařízeních. Nedělali jsme rozdíl mezi pohlavím, věkem, typem zařízení aj. V našem výzkumu nás zajímal pouze posun v prožívání situací s uživatelem s problémovým chováním před a po semináři o problémovém chování.

Změna postojů Naše hypotéza H0 zní: Školení personálu v technikách zvládání agresivního chování u uživatelů služeb snižuje nepohodu při interakcích s těmito uživateli. K více než padesátiprocentní změně k lepšímu v postojích personálu došlo v otázce č.2, č.6, č.8 a č.9. Ukázalo se tak, že pro pohodu personálu je důležité školení nejen v otázkách restrikcí, ale i v oblasti prevence. Personál, který si je jistý v rozpoznávání potřeb svých uživatelů, bude jistě klidnější než personál, který v této oblasti tápe.

Metodika se zabývá následujícími tématy: autismus, mentální retardace a jiné handicapy zvládání problémového chování pomocí KBT farmakoterapie komunikace s uživateli služeb vzdělávání dětí a specifické přístupy k dospělým uživatelům služeb legislativa a „přechod do života“

Závěr Děkuji za pozornost a přeji Vám hezký den… Hynek Jůn jun@apla.cz