Biosféra Je tvořena všemi živými organizmy. Ze 3 zákl.prvků O2,,H, C, které tvoří 97%. Organizmy se velmi dobře přizpůsobují životnímu prostředí (na souši, ve vodě i v ovzduší). Společným rysem organizmů je vytvářet biomasu. Podmínkou života na Zemi je sluneční záření dávající světlo a teplo, dále voda, vzduch a půda

Rozlišujeme povrchovou biosféru (závislou na sluneč. zář Rozlišujeme povrchovou biosféru (závislou na sluneč.zář.) a hlubinnou biosféru (v hloubkách oceánů a zemské kůře) Rostlinstvo: méně mobilní než živočichové a více závislé na přírodních podmínkách ( klimatu – teplotě a srážkách). Tvoří 99% živé hmoty Země. Vlivem různého podnebí se vytvořily na Zemi od sebe se lišící a vnitřně jednotná územní rostlinná a živočišná společenstva – tzv. geobiocenózy, neboli ekosystémy (lesní a nelesní). Zvláštním druhem jsou vodní ekosystémy

Trvale zaledněné oblasti – sníh a led, skály Tundra a lesotundra – mechy, lišejníky, bylinná společ. Se skupinky stromů Tajga (jehličnaté lesy mírného pásu) Listnaté lesy mírného pásu Subtropická vegetace – přizpůsobená suchému letnímu období Lesostepi a stepi – travní společenstva-nedostatek vláhy – jen byliny – kumulace humusu - černozemě Savany – bylinné, křovinostromové formace s vyhraněným obdobím sucha a srážek Tropické deštné lesy – husté a druhově bohaté, několikapatrové Pouště a polopouště – rostliny přizpůsobené dlouhým obdobím sucha a teplotním změnám

Arktický/antarktický pás Trvale nízké teploty, jen 100 – 200 mm srážek výhradně sněhových – polární mrazové pustiny a trvale zaledněné krajiny (chudá vegetace - jen řasy, mechy, lišejníky, živočichové se soustřeďují na pobřeží – potrava v mořích bohatých planktonem)

horská mrazová poušť

Subarktický/subantarktický pás Význačný dlouhou a chladnou zimou, krátkým a poměrně teplým létem (díky dlouhé letní době slunečního svitu) a velkými rozdíly teplot v průběhu roku (Verchojansk 100°C). Srážky převážně v létě s malým úhrnem. Vegetace : vegetač. Období krátké – 2-3 měsíce: tundra (křovitá, bylinná, mechová, lišejníková) s pozvolným přechodem do lesotundry (rozhodujícím faktorem je Ø T nejteplejšího měsíce – 10°C=polární hranice stromů/lesů).

Mírný pás Střídání 4 výrazně odlišných dob a velká proměnlivost počasí. Odlišnost kontinent. a oc. podnebí: Z pobřeží: poměrně teplá a vlhká zima bez trvalé sněhové pokrývky, chladnější a vlhké léto Vnitrozemí: teplé a mírně vlhké léto a studená zima větš.s trvalou sněh.pokr. Velké rozdíly teplot v průběhu dne a noci a létem a zimou.

V pobřeží: v Asii monzunový ráz s chladnou a suchou zimou a teplým a vlhkým létem. Vegetace: ve vnitrozemí (pro nedostatek srážek) stepi a lesostepi – černozemě-nejúrodnější oblasti světa. Ve vlhčích oblastech lesy mírného pásu – tajga(plošně nejrozsáhlejší ekosystém na Zemi 12 mil km2 – obrovská zásobárna dřevní hmoty) a opadavé lesy (většinou vykáceny).

jihoamerické pampy

prérie

pouště mírného pásu, Gobi

horská poušť Atacama

Větší teplotní a srážkové rozdíly během roku. Subtropický pás Mezi 30°- 40° s. a j. z.š. Větší teplotní a srážkové rozdíly během roku. V létě v nich převládá teplý a suchý tropický vzduch, v zimě vlhký polární – horké suché léto a mírná vlhká zima. Vždyzelené tvrdolisté lesy a křoviny středomořského typu – většinou vykáceny (krajiny nejstaršího osídlení)

Vegetace: savany, pouště a plolopouště Tropický pás Suché tropy: Podél obratníků. Převládá suchý a teplý tropický vzduch.Větší kolísání teplot v průběhu dne a noci a roku (Ø T nejteplejš.měsíce 30-39°C, nejchladnějšího 10-25°C. Místa s nejvyššími T na světě. Minimum srážek (pod 100 mm). V pobřeží jsou vlhčí(vliv pasátů) Vegetace: savany, pouště a plolopouště

Pouště a polopouště: zabírají 1/3 souše (+ denní přírustek 160 km2 = ročně 3%) Stálé vodní toky jsou vzácné (častější jsou vyschlá údolí koryt řek plnící se jen při ojedinělých deštích. Řídce porostlé suchomilným a teplomilným rostlinstvem.

Savany – travnaté křovinaté porosty se skupinami stromů s tlustými kmeny, silnou kůrou a širokými korunami. Vyvinuly se v oblastech s vyhraněnou dobou sucha a dešťů. Postupně přechází při obratnících v

Llanos savany v Jižní Americe

Vlhké tropy: Rovníkový pás: do 10° z.š., minimální rozdíly denního i ročního chodu teplot. Ø T vzduchu 24°-28°C.Srážky 1000-3000 mm/ rok rovnoměrně rozloženy(bouřkový ráz, vydatné).

Vegetace: vždyzelené tropické deštné lesy – obrovská druhová pestrost rostlinstva – nekolikapatrové porosty. =ekologický systém nenahraditelné celosvětové hodnoty!!!

Podrovníkový pás: Větší rozdíly v ročním chodu srážek – střídání suchých období s vlhkými (zenitální deště, letní monzuny) dobami. Vegetace: tropické střídavě vlhké (opadavé) lesy – hlavně v monzunových oblastech Přední a Zadní Indie, v Africe obyvatelstvem prakticky zlikvidovány.

Biogeografický slovník: ekotop – stanoviště, nejmenší prostorová jednotka krajiny tvořená abiotickými (geologické podloží, georeliéf, podnebí, půda) a biotickými vlastnostmi (rostliny a živočichové) včetně antropogenních vlivů ekoton – přechodná zóna mezi dvěma ekosystémi biocenóza – soubor (společenstvo) pupulací všech druhů rostlin (fytocenózy), živočichů (zoocenózy) a mikroorganismů ekosystém – synonimum pro geobiocenózu – systém všech organismů v abiotickém prostředím konkrétní lokality

Nejznámější národní parky světa Serengeti National Park Grand Canyon Machu Picchu Galápagos Islands

Yellowstone Fiordland National Park (NZ) Canaima National Park (Venezuela) Kruger National Park (JAR) Yosemite

Torres Del Paine National Park (Chille) Sagarmatha National Park Swiss National Park