Varroáza včel MVDr. Eduard Dvořák

Varroáza včel Nebezpečná nákaza včelího plodu,napadá i dospělé včely Původně parazit včely indické /Apis cerana/ V současné době zavlečená na všechny kontinenty kromě Austrálie Na Slovensku zjištěna v roce 1978 V České republice zjištěna v roce 1981

Varroáza včel V současné době představuje největší oslabení včelstev a tím umožňuje zhoubnější průběh řady včelích chorob. Dnes je již rozšířena ve všech světadílech, kromě Austrálie Celé území ČR je plošně napadené tímto parazitem Organizované tlumení udržuje nízkou intenzitu napadení Proto v ČR zatím nedochází k hromadným úhynům na tuto nákazu

Původce Varroa destructor (Anderson,Trueman,2000) U Apis cerana se množí pouze na trubčím plodu U Apis mellifera se množí na trubčím i dělničím plodu - trubčí preferuje Živí se hemolymfou plodu nebo včel

Varroa destructor Samička je příčně oválného tvaru, 1,5-1,9 x 1,1-1,5 mm Jsou žlutohnědé až hnědé Samečci – šedobílí, okrouhlého tvaru, velcí 0,8 mm Oplozené samičky jsou velikostí i barvou podobné včelomorkám

Vývoj roztoče Varroa destructor Oplozená samička vnikne do buňky krátce před zavíčkováním Na vzpřímenou larvu naklade 2-5 vajíček Za 7 dní se vylíhne sameček, za 9 dní samičky Sameček po oplození samiček hyne Při tomto inbrídingu 25% samiček je neplodných

Vývoj roztoče Varroa destructor Sameček je okrouhlého tvaru a bělavé barvy Štít samičky po oplození chitinizuje – zbarvuje se do hněda

Šíření nákazy Zasíláním matek s nakaženými doprovodnými včelami Zalétávání trubců, včel a usazování rojů neznámého původu Nekontrolované přesuny včelstev Šíření do okolí je velmi rychlé - 5-10 km ročně

Přežívání roztoče Varroa destruktor Mimo včely a plod - krátce, asi 7 dní Na uhynulých včelách - 17 dní Na plodu - 40 dní

Klinické příznaky Jsou dlouho nevýrazné – záleží na síle napadení a intenzitě napadení včelstev v okolí Výskyt znetvořených včel – méně nápadný – je způsobený virem deformovaných křídel -DWV

Klinické příznaky Konečné stádium nákazy / při napadení asi 50% podletního plodu / = náhlé zmizení včel z úlů krátce po nakrmení nebo začátkem zimy Často se tak stane u většího počtu včelstev na stanovišti

Diagnostika Vyšetření spadu a měli / flotace v oleji / Vyšetření včel smyvem / vodou 50-55oC/ Klinické vyšetření zavíčkovaného trubčího plodu Vyšetření spadu po léčebném ošetření včelstev – velmi citlivá metoda

Preventivní opatření Řádné léčebné ošetřování včelstev Pravidelné vyšetřování včelstev Chovatelská opatření / odstranění posledního trubčího plodu, klíckování matek před 1.fumigací Utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včel Sledování průměrného denního spadu roztočů – v červnu a červenci Případná ochrana zimní generace včel

Tlumení varroázy opatření stanoví každoročně příslušná KVS Zahrnují zejména: Trojí léčebné podzimní ošetření všech včelstev / 2x fumigace + 1x aerosol / Odběr a vyšetření zimní měli – do 15.2. Jarní ošetření silně napadených stanovišť -nátěrem zavíčkovaného plodu přípr. M-1 s následnou fumigací Varidolem

Tlumeni varroázy Ochranana zimní generace včel - Formidolem , příp. se svolením KVS Gabonem PF 90 nebo PA 92 Sledování účinnosti léčby a připadného vzniku rezistence roztočů - ve spolupráci s VÚVč v Dole Vše provádět přesně podle návodů, komsionelně a ve stejnou dobu

Varroa jacobsoni (Oudemans, 1904 ) Parazit včely indické / Apis cerana / zjištěný původně na ostrově Jáva Rozmnožoval se pouze na trubčím plodu Byl zjištěn i na plodu včely medonosné, teprve v r.2000 bylo prokázáno, že se však na tomto plodu nerozmnožuje