1VF522- Politika veřejných výdajů

1.téma: Veřejné výdaje jako součást veřejného sektoru ve smíšené ekonomice -smíšená ekonomika -důvody existence veřejných výdajů -nástroje realizace veřejných výdajů

tržní –regulováno cenami, cenovými signály SMÍŠENÁ EKONOMIKA (mixed economy): koexistence soukromého a veřejného sektoru pluralita vlastnictví –soukromé –veřejné - státní, municipální, komunální apod. dvojí fungování ekonomiky: netržní –řízeno veřejnými (státními) zásahy, tj. různými zákony (regulací), daněmi, veřejnými výdaji

Tři funkce veřejných výdajů: 1.alokační – mikroekonomická 2.stabilizační – makroekonomická 3.redistribuční - mimoekonomická

Government spending, % of GDP Austria Belgium Canada France Germany Italy Japan Netherlands Norway Spain Sweden Switzerland Britain United States AVERAGE * Australia Ireland New Zealand AVERAGE TOTAL AVERAGE Source: IMF * Average without Germany, Japan and Spain undergoing war or war preparations at his time

VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

C + I Privátní sektor Veřejný sektor G CGCG IGIG T (daně) Tr (transfery) T - Tr= čisté daně

Veřejné výdaje musí splňovat základní principy: - Princip efektivnosti - Princip spravedlnosti - Princip administrativní proveditelnosti

Principy efektivnosti: Makroefektivnost - veřejné výdaje nesmí růst nad mez, kdy jsou přítěží ekonomického růstu Mikroefektivnost - veřejné výdaje musí být efektivně alokovány mezi potřeby veřejnosti Pobídkovost –veřejné výdaje musí omezit své nevýhodné efekty, jako je vliv na zaměstnanost, úspory apod.

Principy spravedlnosti: Základní – horizontální a vertikální K tomu - odstranění chudoby - pojištění (proti snížení příjmu, např. v nemoci - vyrovnávání spotřeby

Principy administrativní proveditelnosti: - jednoduchost, srozumitelnost - obrana proti zneužití

EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

Faktory růstu veřejných výdajů: sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny měkké rozpočtování politické zájmy a vlivy

Stát blahobytu (welfare state) veřejné (státní) starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění rodinné přídavky sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva veřejné zdravotnictví podpora bydlení, potravinové programy

MIKROEKONOMICKÁ TRŽNÍ SELHÁNÍ - ALOKAČNÍ FUNKCE nedokonalá konkurence - monopol, přirozený monopol externality veřejné statky a některé další (např. asymetrická informace)