1. Za krásné, jasné noci | se snesla na ten svět | ta krásná nebes píseň, | již andělský pěl ret: | „Buď pokoj lidem země | a zalíbení v nich!“ | Zní poselství to z nebe | ve zpěvech andělských.
2. Svět naslouchá té písni, | co v tichu velebném | sbor pěvců z nebes říše | se snáší na tu zem. | Slyš, dosud zní ta píseň | nad světem žalostným, | nad bábelem všech zvuků | zní tónem radostným.
3. Jak hříchem, bídou, sporem | svět dlouho trpí již 3. Jak hříchem, bídou, sporem | svět dlouho trpí již! | Již dvacet dlouhých věků | dál nese křivdy tíž. | Ach, člověk v boji s druhem | dál prolévá vždy krev. | Ó člověče, již ustaň, | slyš andělský ten zpěv!
4. Vy všichni žití cestou | kdo příkrou kráčíte | a pod břemene tíhou | se dále vláčíte: | Král slávy narodil se, | jen hleďte na ten zjev | a slyšte, co nám hlásá | ten z nebe krásný zpěv!
5. On přišel, nás by spasil | a hříchu jho nám sňal, | a přijde znovu v slávě | náš míru Pán a Král. | Věk zlatý lásky, míru | pak zkvete vesele, | jejž ohlásili zemi | svou písní andělé.