Vypracovali: P. Halámek, P. Seifer, T. Makovec, P. Kmoníček
Na konci 19. století nechala společnost Karla Budischowského postavit první budovy v areálu tehdejšího BOPO, mimo jiné hlavní bránu a přilehlé objekty. V roce 1931 tyto budovy odkoupil zlínský podnikatel Tomáš Baťa Na témže místě byla v roce 1936 postavena nová moderní kotelna podle návrhu vedoucího architekta Ing. Vladimíra Karfíka. Stavba byla provedena stavebním oddělením firmy Baťa v Borovině.
Uvnitř kotelny byl umístěn kotel, který sloužil k pohonu generátoru pro výrobu elektrického proudu pro potřebu podniku. Ve stejné době začaly být stavěny známé borovinské dvojdomky. T yto domky i zbylé budovy postavené v areálu společnosti navrhli významní čeští architekti František Gahura, Vladimír Karfík a Miroslav Lorenc.
Na horní části kotelny bylo namalováno černými písmeny na bílém podkladě baťovské heslo „Lidem myšlení – strojům dřinu“.
Po roce 1945 se vlivem povětrnostních podmínek heslo oprýskalo a nechtěně vznikl nápis : „Lidem myši – strojům dřinu“. N ápis byl proto přetřen.
Roku 1965 byla kotelna zbourána a východním směrem postaven a nová s vysokým komínem. Byla vybavena dvěma kotl i na uhlí. Spolu s ní byla uvedena do provoz u i další kotelna na topný mazut pro vytápění panelových domů na ulici Bartuškova a Spojenců.
Zde vidíme velkou část továrního nádvoří a jednu ze dvou vedle sebe stojících výrobních budov podle návrhu arch. Karfíka. Jedna byla určena pro výrobu obuvi a druhá pro výrobu punčoch.
V podniku se před obuví a punčochami vyráběly sedlářské výrobky. Například řemeny, sumky a koňské postroje včetně jezdeckých sedel pro vojsko.
Tato fotografie zachycuje borovinskou továrnu od jihozápadu. Roku 1898 to byly pouze tovární budovy. V levo cihelna ( nyn í) parkoviště, na svahu proti továrně dům pro mistry a vedoucí. Na horizontu je vidět barokní kaplička Panny Marie z roku 1812.
V roce 1935, kdy se do Boroviny přestěhovaly z Otrokovic punčochárny, byla provedena nová výstavba. Ta zcela změnila vzhled továrny i okolí. V znikla velká kolonie domků, tzv. „škatulek“ pro zaměstnavatele.
Zepředu Z boku
Jak rostla tovární výroba, ztráceli drobní výrobci obuvi na významu. Po 1. světové válce t u byly velké podniky, hlavně zlínský Baťa v Třebíči. Firma Baťa měl a zastoupení v mnoha zemích a v období první republi ky měla přes 150 svých prodejen. V roce 1986 se produkovalo ročně 22 mil. párů obuvi. Punčochářských párů se ročně produkovalo 33 mil.
Po sametové revoluci došlo k přejmenování závodu : z budovatelského názvu Závody Gustava Klimenta na název Obuvnický průmysl Svit, a. s. BOPO, odštěpný závod Třebíč. Změna názvu byla uvedena v život 1. ledna 1991.sametové revoluci 1. ledna1991 BOPO, svého času největší výrobce bot ve střední Evropě, zaměstnávající až 5000 lidí, zastavilo výrobu v roce Důvodem byla sílící konkurence z východu.2000