BOŘIVOJ A LUDMILA http://www.ceskatelevize.cz/porady/10177109865-dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/208552116230012-borivoj-a-ludmila/video/

BOŘIVOJ český kníže, který se narodil na přelomu roku 852/53 první historicky doložený český panovník po roce 867/68 byl zvolen pražským knížetem vládnoucím středním Čechám. Bořivoj podporoval moravského Svatopluka v roce 874 se oženil s Ludmilou a nechal se pokřtít na Velehradě arcibiskupem Metodějem. Tím se podřídil Svatoplukovi. zasloužil se o výstavbu první křesťanské svatyně v Čechách – sv. Klimenta na Levém Hradci a Panny Marie na vrcholu Žiži. Poté nechal budovat základy Pražského hradu. Bořivoj se stal samostatným knížetem ve středních Čechách i na dalších územích, kterým vládl zastával funkci hlavního knížete v Čechách. Nevíme, zda dosedl na kamenný stolec na Pražském hradě, ale je velmi pravděpodobné, že zde v letech 890 – 894 vládli Moravané Bořivojovou ženou byla Ludmila z Pšova. Měli spolu dva syny Spytihněva I. a Vratislava I.

LUDMILA manželka prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I. je chronologicky první českou svatou matka knížete Vratislava, otce sv. Václava díky rodovým vazbám můžeme Svatou Ludmilu označit nejen za pramáti českých panovníků, ale i většiny českých královen během jejího života byly položeny základy ke christianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců o jejím původu existují dvě tvrzení- Podle Kristiánovy legendy byla dcerou Slavibora, pšovského knížete, -Podle staroslovanské legendy pocházela ze srbské země V raném mládí byla vychována jako pohanka, jež přinášela oběti slovanským bohům.

SŇATEK Přemyslovci zřejmě ve své době nebyli jediný důležitým rodem v Čechách snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si získali nejvýznamnější pozici Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí roli sehrávala i sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje do manželství Ludmila vstoupila asi jako čtrnáctiletá kolem roku 874 roku 875 se jim narodil nejstarší syn Spytihněv celkem Ludmila porodila během čtrnácti let manželství šest dětí (tři syny a tři dcery) známá jsou pouze jména dvou synů (Spytihněva 875–915 a Vratislava cca 888–921) z nichž oba dosedli na knížecí stolec

KŘEST LUDMILY A BOŘIVOJE NA VELKÉ MORAVĚ

Bořivoje prý při jeho rozhodování o přijetí křtu ovlivnila zkušenost, že jako pohan nesměl sdílet s křesťany místo u hodovního stolu. Podle legendy ho velkomoravský kníže Svatopluk nepustil ke společnému stolu - vykázal mu druhořadé místo v rohu místnosti a řekl, že jako pohan s ním nemůže sedět u slavnostní tabule.

POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU Bořivoj s Ludmilou po svém křtu nechali v Praze vybudovat nové velké hradiště a sem přesídlili Jakmile se začala Velkomoravská říše rozpadat, Bořivoj se od ní odtrhl. tento okamžik považujeme za POČÁTEK SAMOSTATNÉHO ČESKÉHO STÁTU Bořivoj po návratu do Čech přikázal budovat na znamení svého příklonu ke křesťanství kamenné kostelíky první doložený kamenný kostel v Čechách dal Bořivoj vybudovat na svém hradišti Levém Hradci, nad řekou Vltavou. Stavba byla zasvědcena sv. Klimentovi

Český stát v počátcích neměl ještě svůj znak Český stát v počátcích neměl ještě svůj znak. Tuto funkci plnil rodový znak Přemyslovců – černá orlice.

ZAVRAŽDĚNÍ LUDMILY Jako prvorozený syn se Václav měl ujmout knížecího stolce vlády se však zmocnila jeho matka Drahomíra bála se, že ztratí vliv na své syny a přijde o získanou moc proto začala ihned likvidovat své protivníky mezi prvními dala zavraždit kněžnu Ludmilu Drahomíra vyslala na Tetín ozbrojenou družinu a ti vtrhli na hrad, kde Ludmila pobývala. Vyrazili dveře Ludmilina domu a v ložnici kněžnu uškrtili jejím vlastním závojem. Drahomíra poté nelenila a nepohodlných vrahů se zbavila a nechala je popravit