Sociální útvary a skupiny

sociální útvar = uskupení lidí mezi nimiž existuje nějaký vztah nebo jsou spojeni nějakým společným znakem existuje jich celá řada nejčastější bývají sociální skupiny

sociologové rozlišují sociální útvary: sociální kategorie: skupina lidí, která má nějaký společný, shodný znak (pohlaví) soc. agregát: skupina lidí, která sdílí společný prostor (obyvatelé jednoho města) shluk: krátkodobé seskupení lidí na jednom místě („čumilové“ dopravní nehody)

d) dav: zvláštní druh soc. agregátu skupina osob, které se shromáždily na jednom místě na základě stejného podnětu 1., kdo se davy soustavně zabýval byl Francouz Gustav Le Bonne – dav se podobá rozbouřenému živlu, který smete vše, co mu přijde do cesty v davu čl. ztrácí svoji individualitu a nechává se strhnout skupinovými emocemi

lidé připomínají zvířata řídící se instinkty dav nelze rozumně řídit, může je však ovládnout charismatický jedinec )ovládat emocemi) 3 typy davů: 1) soc. strukturovaný: skupina lidí, která sdílí společné místo a zájem - tento dav je povolený (sportovní fanoušci, posluchači na koncertě,…)

2) náhodný: sdílejí stejné místo i zájem, ale neplánovaně (panické, divácké, znepříjemňující – nával v autobuse) 3) nezákonný: lidé spojeni místem i zájmem, ale chovají se nezákonně (lynčování) - dav často využíván totalitními režimy

organizace Formální skupina jednotlivců, která prostřednictvím spolupráce a dělby práce směřuje k dosažení společného vytyčeného cíle Vyznačuje se dělbou práce a hierarchickým uspořádáním Je řízena díky byrokracii (základ moderní společ. a legální panství) Úředníci mají velkou moc, mají pravidla

přiřaďte charakteristiky k jednomu z typů soc. útvarů agregát dav organizace náhodné seskupení, dělba práce, řešení konkrétních úkolů, demonstrace, zaplněná ulice, bez konkrétního cíle a zájmu, divák při náhodné zajímavé události, nemocnice, ztráta osobní vůle

e) společ. skupina: spojení lidí nějakou vazbou (vztahem) vztahy: formální- vymezené pravidly, pravidla dána mocenskou autoritou; lidé mají přesně vymezeno, jak se chovat; musí vykonávat jistou úctu nadřízeným neformální- založené na citech a známostech; většinou nejsou hierarchozovány, osobní pomoc

znaky skupin existuje mezi nimi vztah; tzv. komunikační síť; vzájemná interakce členové vykonávají společnou činnost a směřují k nějakému cíli v rámci skupiny jsou vymezeny určité pozice a role každá skupiny má své hodnoty a normy a svůj systém sankcí každý člen má vědomí příslušnosti ke skupině každá skupina má své tzv.stereotypy (tendence vnímat někoho nebo něco podle neověřené zafixované představy)

rozdělení skupin podle velikosti – malé 3-50 - středně velké (stovky až 3000 – armáda) - velké (tisíce až miliony – společ. ČR) 2) stabilita – krátkodobé - dlouhodobé

3) převládajících vztahů – formální (organizace) - neformální 4) původu vztahu ve skupině – primární (rodina) - sekundární 5) příslušenství ke skupině – vlastní (členské) in-group, spojeny s výrazem MY - cizí (nečlenské) out-group, výraz ONI

zvláštní postavení mají referenční skupina = jedinec nemusí být jejím členem, ale bere si tuto skupinu jako vzor, přizpůsobuje se této skupině vzhledem i názorem identifikuje se s ní

doplňkové dělení 6) podle exkluzivity skupiny – kladou vysoké nároky na přijetí nových členů 7) podle vstupu - otevřené - uzavřené (sekty)

všichni členové ve skupině nemají stejné postavení, jejich obliba není stejná pro zobrazení vztahů členů se používá sociogram na začlenění se do skupiny má vliv socializace

Je možno zjišťovat tyto druhy vzájemných vztahů : vzájemná lhostejnost, sympatie a lhostejnost, lhostejnost a sympatie, vzájemná sympatie, antipatie a lhostejnost, lhostejnost a antipatie, vzájemná antipatie, sympatie a antipatie, antipatie a sympatie.

Identifikují se (diagnostikují) Oblíbené a populární osoby, hvězdy (sympatické a přitažlivé pro větší část dané skupiny). Vlivné osoby (vůdčí typy, jejichž jejichž názory a doporučeními se řídí většina). Akceptované osoby (větší část skupiny je přijímá). Trpěné osoby (jen malá část skupiny je akceptuje). Mimostojící, opomíjené a izolované osoby (nikdo ze skupiny je neakceptuje).

Odborná psychologická diagnostika sociálních vztahů SORAD- sociometricko - rattingový test vztahů ve třídě. Jedná se o standardizovaný test. Autorem této diagnostické metody je bývalý pražský poradenský psycholog (zakladatel a ředitel pražské pedagogicko-psychologické poradny) a učitel pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze doc. PhDr. Vladimír Hrabal, CSc. Diagnostická metoda spočívá v tom, že se každému přítomnému členu sociální skupiny (např.školní třídy) předá prázdný předem připravený formulář, který obsahuje pole pro zápis příjmení osoby, která bude formulář vyplňovat, pole pro označení zda jde o osobu ženského pohlaví , či osobu mužského pohlaví a tabulku pro zápis seznamu příjmení všech členů třídy, hodnocení jejich vlivu, hodnocení jejich sympatií (obliby) a další subjektivní slovní hodnocení. Aplikací a vyhodnocením SORADU lze získat např. popis pozic jednotlivých členů skupiny podle jejich vlivu ve skupině , podle obliby ve skupině a také popis emočně vztahové (pozitivní, negativní či ambivalentní ) jednostranné i vzájemné náklonnosti členů skupiny.

spolupráce ve skupině podoba a rozdělní pozic a rolí je dána úkolem nebo cílem, který skupina plní, zásadní bývá úloha vůdce 2 podoby práce ve skupině: a) hierarchický model – založen na podřízenosti a nadřízenosti - každý má přesně stanovené místo a úkoly - vůdce úkoly zadává, ale může i trestat

b) synergický (sbíhavý)- založen na vzájemné spolupráci mezi všemi každý jedinec řídí sám sebe, zároveň se ale dobrovolně přizpůsobuje ostatním členům skupiny nejsou dána žádná přímá pravidla pomáhá tvůrčím způsobem řešit problémy

Sociální hnutí Projev subkultury Kolektivní jednání lidí prosazování hodnot Nevyužívají politické prostředky Podobně vzniklo feministické hnutí

primární skupina lidé s nimiž navozujeme bezprostřední vztahy většinou se jedná o příbuzné, neužší rodina i sousedé a dětské vrstevnické skupiny skupina nevzniká za žádným účelem a cíle, ale slouží k uspokojování základních potřeb hraje zásadní roli v socializaci Ch.C.Cooley (1902) (kuli)

Rodina = malá, neformální, primární sociální skupina skupina jedinců mezi nimiž existují příbuzenské a citové vztahy bývá považována za nejdůležitější soc. skupinu a tvoří zákl. prvek společ. struktury

plní několik fcí: ekonomická výchovná, socializační emocionální v minulostí plnila více fcí: obrannou, vzdělávací, starala se o nejstarší členy dnes tyto fce naplňuje stát – důsledek – rodiny se začaly tzv. rozpadat

typy nebo druhy rodin (ne)úplná patriarchát matriarchát – nejposvátnější vazba matka/dítě; matkovražda rovnostářská c) orientační (jedinec z ní vychází – původní) d) nuklearní (nově vzniklá, ta hlavní)

jediným nepříbuzenským vztahem v rodině je manželství několik podob: a) monogamie b) polygamie (polyginie – dodnes v islámu (musí zabezpečit všechny ženy stejnoměrně); polyandrie – Tibet, Eskymáci, Cejlon, Indie) c) bigamie (u nás zákaz – odnětí svobody až na 2 roky)

agregátní rodina = rodina tvořena vlastními i nevlastními příbuznými vzniká po opakovaném vstupu do manželství

rodiny v proudu životní dráhy bezdětné manželství – formují se předpoklady pro vznik rodiny rodina s malými dětmi – zlom v životě ženy (mateřská role), nové rozdělení roli v rodině (muž by se měl zapojit do domácích pracích)

rodina s dětmi školního věku – i děti se podílejí na činnosti v domácnosti, spolupráce rodina s dospívajícími dětmi – vrcholí emancipační snahy dětí, ale stále finanční závislost, u rodičů někdy krize středního věku

rodina po odchodu dětí – tzv rodina po odchodu dětí – tzv. prázdné hnízdo, rodiče se musí zaměstnat ve volném čase manželství s jedním partnerem v důchodu – poslední etapa rodinného cyklu

problémy (tendence) dnešních rodin vysoká rozvodovost často neúplné rodiny (chybí jeden z rodičů) nedostatek času na děti (kompenzace drahými dárky, různými „výhodami“,…) vysoká zaměstnanost žen „nechtěná“ těhotenství, nebo v mladém věku domácí násilí velký počet rodin s jedním dítětem

sporná pozitiva zvyšuje se průměrný věk vstupu do manželství zvyšuje se věk prvorodiček

sekundární skupiny národ, odbory, sportovní asociace, město menší vliv na socializaci méně citové vazby, více formální rozdělení podle: prostorové orientace (soc. agregát, dav) sociál. vrstvy (stejné povolání, záliby, uměle vytvořené) skupiny ve vlastním slova smyslu (pravé; třída, kolektiv zaměstnanců; vytváří si vlastní normy a samočinný systém) Burgess (20. léta 20.stol.)