Současný a budoucí příjem, úrok, kapitálový trh Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010 Téma 2 Současný a budoucí příjem, úrok, kapitálový trh

Neoklasické pojetí užitku Produktivní charakter spotřeby Obsah Neoklasické pojetí užitku Produktivní charakter spotřeby Investiční prostředky a investiční příležitosti Riziko nejistota a pojišťovací trhy

Obsah 2.3 Investiční prostředky a investiční příležitosti 2.3.1 Klasifikace investičních příležitostí 2.3.2 Kapitálový trh, investiční příležitosti a investiční prostředky 2.3.3 Vztah investičních příležitostí a schopností člověka 2.3.4 Mládkův paradox 2.3.5 Investování do schopností investování do pozice

Klasifikace investičních příležitostí O naplnění lidského života rozhoduje to, jak na základně jedněch investičních příležitostí nabýváme druhých, jak jsou naše investiční příležitosti využity.

Klasifikace investičních příležitostí Investiční příležitost v tom nejobecnějším smyslu představuje to, do čeho mohou být investovány prostředky peněžní i nepeněžní (volný čas, důvěryhodnost apod.) tak, aby očekávaný výnos převýšil náklady vzniklé investováním.

Klasifikace investičních příležitostí Investiční příležitosti úzce souvisejí s našimi schopnostmi.

Schopnosti lze členit na Primární, které má člověk od narození v podobě různých vloh a předpokladů. Sekundární, které dovolují využít primární schopnosti. Terciární jsou schopnosti iniciovat a realizovat inovační projekty. Je to schopnost přicházet s něčím novým a prakticky použít.

Dělení investičních příležitostí Vlastní: spojené s osobním vlastnictvím. Cizí: subjektem investiční příležitosti je někoho jiný, který má investiční prostředky, které půjčí, aby někdo jiný realizoval své investiční příležitosti.

Klasifikace investičních příležitostí Investiční příležitost je cokoliv, prostřednictvím čeho může člověk získávat svůj příjem. Investiční schopnost je schopnost danou příležitost využít.

Kapitálový trh, investiční příležitosti a investiční prostředky Velmi často nastává situace, že někdo má řadu investičních příležitostí, ale nemá investiční prostředky. Jiný subjekt má investiční prostředky, ale má málo výnosné investiční příležitosti. Mezi těmito subjekty dochází k interakci, která se odehrává na kapitálovém (finančním) trhu.

Kapitálový trh, investiční příležitosti a investiční prostředky Na kapitálovém trhu, ten, kdo půjčuje - čili věřitel („prodávající”), nabízí investiční prostředky. Ten, kdo si půjčuje - čili dlužník („kupující”), tyto investiční prostředky poptává.

Kapitálový trh, investiční příležitosti a investiční prostředky Na kapitálovém trhu proti sobě stojí: Nabídka a poptávka investičních prostředků: věřitel nabízí investiční prostředky a dlužník poptává investiční prostředky. Poptávka a nabídka investičních příležitostí: věřitel poptává investiční příležitosti a dlužník nabízí investiční příležitosti.

Předpoklady modelu kapitálového trhu Máme kapitálový trh s dvěmi účastníky, přičemž oba účastníci jsou stejně schopní. Mají k dispozici stejné informace. Jsou racionální (maximalizují svůj užitek). Oba jsou stejně bohatí (mají stejný příjem).

Kapitálový trh, oba účastníci jsou stejně bohatí Bod rovnováhy je bod E. Křivky MY´1 a MY´2 vyjadřují mezní výnos z investičních příležitostí MY´

Kapitálový trh, rozdílný příjem investiční prostředky 2. účastníka mohly být použity k realizaci investiční příležitosti X1 1. účastníkem s výnosem MY´1, který je vyšší než 2. MY´2 Vplatí se půjčka !!

Nabídka výše úroku dlužníkem Např. v bodě X2 by 2. účastník měl výnos MY´2, jenž je vyšší než úroková míra, kterou by 1. účastník byl ochoten platit 2. účastníkovi.

Nabídka výše úroku věřitelem Úroková míra je příliš vysoká a 1. účastník, který musí celou půjčku splatit za tuto úrokovou míru, nedosáhne z části půjčených peněz, které investuje do svých investičních příležitostí, tak velký zisk.

Rovnovážná (paretovská) úroková míra Rovnovážná úroková míra výhodná pro oba subjekty je v bodě E. Za takové situace si polepší oba účastníci zároveň. Dodatečný příjem 1. účastníka Dodatečný příjem 2. účastníka

Prohození dlužníka a věřitele Rovnovážná úroková míra výhodná pro oba subjekty je v bodě E. Za takové situace si polepší oba účastníci zároveň. Dodatečný příjem 2. účastníka Dodatečný příjem 1. účastníka

Předpoklady modelu kapitálového trhu Pokud by k dané interakci docházelo mezi více subjekty, docházelo by ke konkurenci jak na trhu investičních prostředků, tak na trhu investičních příležitostí, jejímž důsledkem by byla determinace tržní úrokové míry.

Posun křivky výnosu z investičních příležitostí Pokud by se křivka mezního výnosu z investičních příležitostí 2. účastníka MY´2 posunula z polohy MY´21 do polohy MY´22, znamenalo by to, že se 2. subjektu zvýší výnos z jeho investičních příležitostí.

Posun křivky výnosu z investičních příležitostí Pokud naopak 1. subjektu poklesne výnos z jeho investičních příležitostí, tak by se křivka mezního výnosu z investičních příležitostí 1. subjektu MY´1 posunula z polohy MY´11 do polohy MY´12

Mezní výnos z investičních příležitostí všech spotřebitelů Úroková míra nebude nižší, než je mezní výnos z poslední vlastní investiční příležitosti – nikdo nebude ochoten půjčovat za méně, než za to, kolik by sám ze své vlastní investice mohl získat.

Subjekt v pozici věřitele Průsečík E klesající křivky mezního výnosu z realizace vlastních investičních příležitostí s linií vyjadřující úrokovou míru před hranicí současného příjmu daného subjektu a tudíž i prostředků, kterými daný subjekt disponuje.

Subjekt v pozici dlužníka Průsečík E klesající křivky mezního výnosu z realizace vlastních investičních příležitostí s linií vyjadřující úrokovou míru za hranicí současného příjmu daného subjektu

Předpoklady modelu kapitálového trhu O tom, zda se ten či onen subjekt ocitne v postavení věřitele či dlužníka, tedy obecně rozhodují dvě okolnosti: Rozpočtové omezení příslušného subjektu (tj. jakým současným příjmem disponuje). Mezní výnos z jeho vlastních investičních příležitostí (tj. jakými investičními příležitostmi disponuje) a vztah tohoto mezního výnosu k tržní úrokové míře.

Subjekt v pozici dlužníka Plocha A - velikost příjmu z vlastních investičních prostředků, tj. z množství peněz Y, kterými jednotlivé subjekty disponují. Plocha B - velikost příjmu z využití vlastních investičních příležitostí, tj. výnos z příležitostí, kterými jednotlivé subjekty disponují. Tyto příležitosti budou subjekty využívat do velikosti úrokové míry i.

Předpoklady modelu kapitálového trhu Na kapitálovém trhu vystupují dlužníci, kteří nabízejí vlastní investiční příležitosti a poptávají cizí investiční prostředky, a věřitelé, kteří nabízejí vlastní investiční prostředky a poptávají cizí investiční příležitosti. Kdo se stane dlužníkem a kdo věřitelem záleží na rozpočtovém omezení daného subjektu a mezním výnosu z jeho vlastních investičních příležitostí.

Předpoklady modelu kapitálového trhu Prostřednictvím kapitálového trhu lze realizovat paretovské zlepšení – půjčka může zlepšit postavení dlužníka i věřitele. Podmínkou je, že věřitel má méně výnosné vlastní investiční příležitosti než dlužník, který ale nemá dostatek investičních prostředků. Na kapitálovém trhu mají jednotlivé subjekty příliš malý vliv na to, aby ovlivnily úrokovou míru.

Vztah investičních příležitostí a schopností člověka Pokud člověk dokáže rozvíjet své schopnosti, vznikají mu zároveň investiční příležitosti.

Vztah investičních příležitostí a schopností člověka Pokud člověk dokáže rozvíjet své schopnosti, vznikají mu zároveň investiční příležitosti. Aby byl člověk schopen rozvíjet svoje sekundární investiční příležitosti, potřebuje peníze.

Vztah investičních příležitostí a schopností člověka K získání peněz pro rozvoj investičních příležitostí lze využít kapitálová trh. Příjem, který dotyčná osoba získá díky rozvoji svých schopností, využije jak na splácení půjčených peněz také k rozmnožování svého majetku.

Vztah investičních příležitostí a schopností člověka Pokud je tržní mechanismus, jehož součástí je i kapitálový trh, dostatečně rozvinut, pak bude jeho majetková situace určena především tím, jakými investičními příležitostmi každý ze subjektů disponuje. Dostatečně rozvinutý tržní mechanismus tak vytváří rovnost příležitostí. Pokud reálné působení tržního mechanismu vede k ekonomické segregaci, respektive pokud pozorujeme fenomén „bohatnutí bohatých a chudnutí chudých“ v důsledku působení tržního mechanismu, je to výsledkem nevyvinutosti tržního mechanismu.

Vztah investičních příležitostí a schopností člověka Prostřednictvím kapitálového trhu lze získat (vypůjčit si) investiční prostředky, a tyto prostředky použít k rozvoji investičních schopností a na základě rozvoje těchto schopností i k rozvoji investičních příležitostí člověka. Půjčku je možné splácet z budoucích výnosů, které lidé získají díky svým rozvinutým investičním schopnostem.

Mládkův paradox Čím více investičních prostředků má subjekt k dispozici, tím větším množstvím výnosnějších investičních příležitostí disponuje, tj. bohatí si půjčují a chudí spoří. Kapitálový trh tak majetkovou divergenci společnosti spíše urychluje.

Mládkův paradox Skutečnost, že kapitálový trh majetkovou divergenci spíše prohlubuje, ačkoliv by ji mohl odstraňovat lze nazvat Mládkovým paradoxem. dlužník dlužník věřitel věřitel

Mládkův paradox může nastat dvěma různými způsoby: V důsledku toho, že osoba A disponuje velkým množstvím investičních prostředků, dochází zároveň i k disponování množství výnosných investičních příležitostí. Křivka mezního výnosu z vlastních investičních příležitostí dotyčné osoby se proto posouvá z polohy MY´A1 do MY´A2 – v důsledku tohoto posunu je až do množství peněz Yi2, pokud by tímto množstvím peněz osoba A disponovala, výnos z vlastních investičních příležitostí osoby A bude vyšší než úroková míra, která se ustálí na trhu ve výši i0. Osoba A ovšem disponuje i po posunu křivky mezního výnosu z investic pouze investičními prostředky ve výši YBLA. Pokud by nedošlo k posunu křivky mezního výnosu z investic osoby A, byla by tato osoba věřitelem, protože z těchto prostředků by měla nižší výnos než je tržní úroková míra i0. V důsledku posunu křivky mezního výnosu z vlastních investičních příležitostí však osoba A disponuje větším počtem výnosných investičních příležitostí než kolik prostředků vlastní. Potom dotyčná osoba přestává být věřitelem, ale stává se dlužníkem.

Mládkův paradox může nastat dvěma různými způsoby: V důsledku toho, že osoba B disponuje malým množstvím investičních prostředků, disponuje zároveň i malým množstvím výnosných investičních příležitostí. Křivka mezního výnosu z vlastních investičních příležitostí osoby B se proto posouvá z polohy MY´B1 do polohy MY´B2 – investiční prostředky, které osoba B vlastní, přináší této osobě nízký výnos. Pokud by nedošlo posunu křivky mezního výnosu z investičních prostředků, byla by osoba B dlužníkem. V důsledku posunu křivky však osoba B bude věřitelem. Pro osobu B je potom výhodnější, pokud investiční prostředky v intervalu Yi2; YBLB za tržní úrokovou míru někomu (třeba osobě A) půjčí.

K Mládkovu paradoxu dochází pouze při splnění dvou předpokladů: Mládkův paradox K Mládkovu paradoxu dochází pouze při splnění dvou předpokladů: Není rozvinuto investování do sekundárních investičních příležitostí prostřednictvím kapitálového trhu. Jinými slovy, některé osoby nemají dostatek schopností, aby byly schopny nacházet a realizovat investiční příležitosti. Je rozvinuto investování do společenské pozice. Jinými slovy, některým osobám je bráněno rozvíjet své schopnosti, aby mohly nacházet a realizovat investiční příležitosti.

K Mládkovu paradoxu dochází pouze při splnění dvou předpokladů: Mládkův paradox K Mládkovu paradoxu dochází pouze při splnění dvou předpokladů: Není rozvinuto investování do sekundárních investičních příležitostí prostřednictvím kapitálového trhu. Jinými slovy, některé osoby nemají dostatek schopností, aby byly schopny nacházet a realizovat investiční příležitosti. Je rozvinuto investování do společenské pozice. Jinými slovy, některým osobám je bráněno rozvíjet své schopnosti, aby mohly nacházet a realizovat investiční příležitosti.

Mládkův paradox Mládkův paradox vyjadřuje situaci, kdy osoby, které mají málo investičních prostředků, mají zároveň i málo výnosných investičních příležitostí, a osoby, které mají hodně investičních prostředků, mají zároveň hodně výnosných investičních příležitostí.

Mládkův paradox Investování do pozice je investování do postavení určité osoby (např. prestiže dané osoby), podstata pozičního investování spočívá v přeměně majetkové výhody ve výsadu (privilegium). Ten, kdo investuje do pozice, obvykle usiluje o to, aby ostatní subjekty do pozice investovat nemohly.

Investování do schopností a investování do pozice Investování do společenské pozice a nedokonalosti kapitálového trhu v oblasti investování do lidského kapitálu jsou spojité jevy: Nakolik je nerozvinutý kapitálový trh, natolik se otevírají možnosti a vznikají i podněty pro investování do společenské pozice; nakolik jsou odstraněny nedokonalosti kapitálového trhu, natolik je investování do společenské pozice „vytlačováno“ z ekonomického systému.

Investování do schopností a investování do pozice Prestižní (okázalá) spotřeba je jednou z forem investování do pozice. Při prestižní spotřebě některé osoby spotřebovávají určité statky, přičemž touto spotřebou ukazují, že disponují určitou pozicí (např. patří k určité společenské vrstvě).

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.