Vrcholný středověk 12. – 15. století

Převrat v zemědělství V 11. století - důležité vynálezy: pluh, brány, chomout, podkovy Trojpolní soustava (ozim, jař, úhor) Vyšší výnosy přebytky rozvoj řemesel a místní směny

V raném středověku - vesnice soběstačné – řemeslo - jen kovář. Později složitější výrobní technika specializace řemesel (v Praze ve 14. stol. 225 řemesel) práce s kovem: zvonaři, zámečníci, konváři, pilaři, lopatníci, srpníci, nožaři, nebozezníci, hřebičníci, dráteníci, flašnéři, ostrožníci, mečíři, helmíři, štítaři, … Obchod dříve jen dálkový = zahraniční (luxusní zboží) - nyní rozvoj místních trhů

Rozvoj tržního hospodářství V raném středověku byla renta naturální, později převládla peněžní Vznik finančnictví - směnky, lichva, úroky, zástavy, úvěry,…

Vznik měst Kdy? V západní Evropě -11. stol V Čechách – 12. - 13. stol. Kde? Odbytiště řemeslných výrobků: podhradí, u klášterů, brodů, křižovatky cest dálkového obchodu, původní římská města

Charakteristické rysy Hradby Městská privilegia Samospráva (rada konšelů, v čele purkmistr) – radnice = symbol politického a hospodářského sebevědomí Obyvatelé - řemeslníci a obchodníci Ve městech žilo asi 5 % obyvatelstva (Praha kolem r. 1300 22 000, Brno 8 000)

Dva hlavní typy měst: Královská či svobodná (vrchnost - král) Poddanská (vrchnost –šlechtic či církev) - složitější boj za městská privilegia Další typy: věnná (Dvůr Králové, Hradec Králové, Jaroměř, Polička,…) horní (Kutná Hora, Jihlava)) komorní (Rakovník,…) Do 13. století vznikají u nás města živelně, bez plánu (Staré Město pražské) - klikatící se, úzké uličky Od 13. století jsou města zakládána podle plánu - šachovnicový půdorys, ve středu pravoúhlé náměstí (Nové Město pražské)

Městská společnost Měšťané (= vlastnili parcelu a postavili dům) - patriciát (bohatí obchodníci) - řemeslníci, mistři sdružení v ceších (profesní společenství na ochranu zájmů) X Chudina (námezdní dělníci, služebnictvo, tovaryši, nádeníci nečestná povolání,…)

Městské domy Hloubka několikanásobek šířky Průčelí několik metrů Kanalizace ani osvětlení neexistovaly Vozovky se svažovaly ke středu - stoka Číslování neexistovalo - znamení Města sevřena hradbami - malá plocha střechy z hořlavých materiálů (došky, šindele), úzké uličky zhoubné požáry epidemie

Městská privilegia Města získávala od svých zakladatelů práva - tím se fakticky stávala městy a platila za ně daně Právo míle (ochrana před konkurencí 9 - 11, 25 km od města), tržní, soudní, hrdelní, hradební, várečné, nuceného skladu

Od 11. do 14. století - příznivé klimatické podmínky Stoupá populace Kolonizace - vnitřní: zakládání měst a vesnic, osídlení dosud neobdělané půdy ve vnitrozemí - Újezdy, Žďáry, Mýta, Nové Město, Mladá Boleslav nejstarší dochovaný doklad o udělení městského práva 1233 Uničov Nejvíce českých měst založil Přemysl Otakar II. - vnější: ve 13. stol. se usazovali Němci v dosud neosídleném pohraničí a ve městech (patriciát) vznik velké německé menšiny - Sudety Někde úleva osadníkům. 20 let neplacení dávek (Lhoty)

Zakládání univerzit 12. století - západní Evropa a Itálie: Sorbonna, Oxford, Cambridge, Bologna, Salamanca, Mezinárodní charakter Latina Studenti i učitelé se dělili na národy 4 fakulty: artistická, právnická, lékařská, teologická

Kontrola církve, ale i jistá samostatnost V čele rektor V čele fakult - děkani Tituly: bakalář, mistr (magistr), doktor Na východ od Rýna a na sever od Alp - nejstarší univerzita - v Praze (1348)

Průměrná délka života 12. -13. století 35 let 1347 – 1352 - epidemie dýmějového a plicního moru „černá smrt“ Zavlečen do Evropy z východu přes Itálii Nákaza přenášena blechami z krys Zvlášť postižena města se špatnými hygienickými podmínkami

Medicína bezmocná (vykuřování, karanténa, modlitby, útěk) Nejvíce postižena západní a jižní Evropa - Čechy ušetřeny Odhad: zahynula ¼ až 1/3 evropského obyvatelstva

Církev Nejjednotnější, nejmocnější, nejbohatší Stále více politické moci, založené na jednotné organizaci (Řím) a na majetku (desátky, odpustky, dary, celibát, …) církevní hodnostáři - život v přepychu - rozpor s hlásanou chudobou 12. st. - zápas o investituru kacířská hnutí (kataři, albigenští, husité)

r. 1231 - inkvizice založením pověřen řád dominikánů vyhledávání a trestání kacířů

Vznik žebravých řádů - mnichů žijících v chudobě - dominikáni, františkáni, …. Krize církve: 1309 - 1378 „avignonské zajetí papežů“ - franc. král Filip IV. Sličný přestěhoval papeže z Říma do Avignonu (dohled) 1378 - papežské schizma (rozkol) - dvojpapežství Avignon x Řím (navzájem se dávali do klatby) (přechodně i trojpapežství)