http://www.balios.cz

Aves - Ptáci Hlavní znaky - Aerodynamický tvar těla, horní končetiny - křídla (druhotná ztráta letu u některých skupin či jednotlivých druhů). Homoiotermní. Kosterní svalovina a orgány dutiny těla soustředěny v okolí těžiště, nepohyblivá stavba trupu

Popis Kůže nemá žlázy, kromě mazové kostrční (její vývoj druhově resp. skupinově specifický). Pokryv tvoří peří jako nejdokonalejší termoreg. derivát kůže. 2 typy: obrysové a prachové (viz obr.). Peří není na těle rovnoměrně, ale v pruzích - pernice, mezi nimi nažiny, sezónně je podmíněná hnízdní nažina u F, popř. obou pohlaví. Peří obsahuje pigmenty, výsledná barva je kombinací pigmentace a lomu světla (modrá aj.) Pelichání - jednou ročně výměna celého pokryvu, některé druhy i částečná další výměna. Podle druhů postupné nebo víceméně najednou (husy), roste na perové papile, opatřene svaly - vztyčení, načechrání peří (termoregulační a etologický význam). Pero prokrveno, inervováno - dorůstá, odumírá inervace, prokrvení. U někt. druhů schopnost odvržení některých per při napadení predátorem.

http://www.balios.cz

Kostra plně osifikovaná, pevnost zajištěna srůsty řady kostí lebky (ta je spojena s prvním obratlem jedním kloubním hrbolem), hrudní a křížové oblasti i na končetinách, lehkost kostry dána redukcí ocasní páteře (nahrazuje ji rýdovák) a v dlouhých kostech chybí morek, jsou duté (pronikají sem vzdušné vaky). Krčních obratlů je 9 - 23, tvoří dlouhý, pohyblivý krk. Žebra mají na zadní straně výběžky, jimiž se přikládají na následující žebro a zpevňují tak hrudní koš. Široká hrudní kost (sternum) - u většiny druhů vyvinut hřeben (crista sterni), na který se upínají mohutné prsní svaly.

Pevnost lebky zajištěna srůsty většiny kostí mozkovny (tj Pevnost lebky zajištěna srůsty většiny kostí mozkovny (tj. části obklopující mozek), lebka je spojena s prvním obratlem pouze jedním kloubním hrbolem, Prodloužené čelisti tvoří zobák, krytý rohovinou - různý tvar podle typu příjmu potravy (viz obr.).

Lopatkové pásmo: úzká lopatka (scapula), na hrudní kost dosedá kost krkavčí (procoracoid), dále klíční kost (clavicula). Klíční kosti srůstají v sanici (furcula). Bederní, křížové a některé ocasní obratle srůstají v jedinou kost křížovou - synsacrum, pevně srostlou s pánví. Stydké kosti nejsou srostlé - průchod vajec. Ocasní páteř zakrnělá, 5- 8 volných obratů, zbytek srostlý v pygostyl, tvořící svislou destičku jako oporu rýdovacích per.

Stavba předních končetin - křídel: pažní kost skryta ve svalovině trupu, z kostí předloktí je u ptáků silnější kost loketní (na rozdíl od savců). Srůsty a redukce některých kostí koncové části, zápěstí tvořeno dvěma malými kůstkami, záprstí - carpometacarpus vznikl srůstem některých kostí. Z prstů pouze některé články 1. a 3. prstu.

Zadní končetina - srůstá holenní kost s částí zánártí, tvoří tibiotarsus, lýtková kost redukována, přiložena k tibiotarsu. Zbytek zánártí srůstá s nártními kůstkami v jedinou kost - běhák. 1. prst obrácen dozadu, 5. vymizel, zbylé 3 prsty u většiny tax. skupin orientovány dopředu, pouze u datlů, sov a papoušků je 4. prst pohyblivý dopředu i dozadu – vratiprst, tedy pak 2 dopředu a 2 dozadu). Na povrchu běháku šupiny (u některých i peří až k prstům), v běháku není svalstvo, jen šlachy k prstům.

Pro let jsou nejvýznamnější svaly létací, upínající se na hřeben hrudní kosti, největší je prsní sval, přirostlý na pažní kost - přitahuje křídlo dolů. Podklíčkový sval (přes ramenní kloub se upíná shora na pažní kost) – zajišťuje zvedání křídla. Svalovina zadních končetin je zčásti uložena v trupu (stehno), dále v oblasti tibiotarsu („stehýnko“).

CNS - rozvoj koncového mozku a mozečku (centra pohybů, jejich koordinace). Striatum. Mícha probíhá až do posledního ocasního obratle, na přechodu krční a hrudní části je mícha zesílená - odstup většiny motorických nervů inervujících létací svaly.

Smysly - nejdokonalejší zrak (oči velké, málo pohyblivé), dále sluch (pralesní ptáci). Čočka skoro kulovitá, zaostřování svalem, který tlakem zvětšuje vyklenutí čočky (zaostření na blízko), v klidu zaostřeno na dálku. V sítnici je vějířek (hřeben, pecten) - výživa i ostrost vidění. Barevné vidění, 3 víčka (mžurka). Zevní zvukovod krátký, boltec chybí, při ústí zvukovodu tuhá pírka. Ve středním uchu 1 sluchová kůstka (columella). Vnitřní ucho podobně uspořádané jako u savců. Hmat - čidla bolesti, tlaku a otřesů, slouží např. k vyhledávání potravy v bahně a ve vodě (vrubozobí, bahňáci), ve dřevě (datli). Teplotní čidla (jazyk, taboni).

Endokrinní žlázy - jako u savců, spolupodílí se na řízení reprodukčních cyklů, migrací a dalších projevů chování

Trávicí soustava - dutina zobáku, bez zubů, kryta rohovinou včetně jazyka. Jícen rozšířen ve vole - zejména zrnožraví, dravci. Holubi - sýrovitý výměšek pro krmení mláďat („holubí mléko“). Žaludek rozdělený na dva oddíly - žláznatý (žlázy vylučující sliz, trávicí enzymy), svalnatý žaludek (mechanické zpracování tráveniny, popř. grit). Nestravitelné zbytky u některých tvoří vývržky. Většina biochemického trávení probíhá v tenkém střevě, tlusté střevo velmi zkráceno, tvoří celek s konečníkem, ústícím do kloaky. Na rozhraní tenkého střeva a konečníku jsou 2 slepá střeva, různě vyvinutá podle taxonomické příslušnosti (velká např. u hrabavých - mikroflóra s enzymy „celulázami“, produkce vitamínů). Pankreas, játra se žlučníkem (ž. chybí u pštrosů, holubů a papoušků).

Dýchací soustava Nejvýkonnější ze všech obratlovců. Nozdry na zobáku (trubkonosí zde mají navíc žlázu vylučující sůl), průdušnice, průdušky - některé větve procházejí plícemi do 5 párů vzdušných vaků, blanité stěny - výběžky tvoří pneumatizaci těla včetně vnitřku dlouhých kostí. Vzdušné vaky umožňují účinné dýchání i při rychlém letu - v plicích při vdechu zůstane jen část vzduchu, část přechází do vzdušných vaků, ta se pak při výdechu vrací přes plíce - výměna plynů při vdechu i výdechu! Plíce se objemově dýcháním mění málo, jsou poměrně malé, přirostlé na strop dutiny hrudní, mechaniku pohybu vzduchu zajišťují vzdušné vaky. S dýchacím ústrojím je spojeno ústrojí hlasové (syrinx) - v místě rozvětvení průdušnice v průdušky, tvořené drobnými svaly, pozměněnými chrupavkami a hlasivkovými blanami.

Cévní soustava Dokonale vyvinutá souvisí s pohyblivostí. Ptáci mají z obratlovců poměrně největší srdce (10 - 20 % hmotnosti těla), absolutně nejvyšší krevní tlak, tepovou frekvenci (200 - 600 tepů za min.) a tělesnou teplotu (41 - 44 0C). Srdce dokonale rozdělena na pravou polovinu s odkysličenou a levou s okysličenou krví. Vylučovací orgány Párové ledviny, uložené v prohlubních kosti křížové. Močovody ústí do kloaky, kde je zpětně vstřebávána voda. Hlavní produkt vylučování je kyselina močová, moč kašovitá, bílá, na vzduchu tuhnoucí. Močový měchýř chybí.

Pohlavní orgány - úsporná stavba, zvětšení v době reprodukce Pohlavní orgány - úsporná stavba, zvětšení v době reprodukce. U samic většinou jen levý vaječník, pohlavní vývody ústí do kloaky. Oplození je vnitřní. Přenos spermatu přitlačením kloak, jen pštrosi a vrubozobí mají penis z ventrální stěny kloaky. Vejce - žloutková koule (vrstvy světlého a tmavého žloutku), většina výživný žloutek, málo žloutku tvořivého s buněčným jádrem - zárodečný terčík. Průchodem vejcovodem se žloutková koule obaluje vaječnými obaly vylučovanými žláznatou výstelkou vejcovodu: bílkem (s poutky), papírovou blánou a Ca skořápkou. Tvar, velikost, barva - druhově specifické. Počet vajec v jedné snůšce - závislý na mortalitě a věku, kterého se druh dožívá. Rýhování vajíčka nasává při průchodu vejcovodem, vývoj zárodku se zastaví po snesení vejce, pokračuje při inkubaci – zárodek opatřen 3 zárodečnými obaly amnionem a serózou, mezi něž se ze střeva vychlípí alantois.

Ekologie: Dokonalá homoiotermie, velká pohyblivost - velmi intenzívní a energeticky náročný metabolismus. Malá závislost na abiotických faktorech vč. vody - úsporné hospodaření s vodou, velký akční rádius. Abiotické faktory působí zprostředkovaně (potrava). Většinou denní tvorové, význam má délka dne (sběr potravy), kolibříci - noční pokles teploty, „neutáhli“ by energetický metabolismus. Adaptace na vodní prostředí - podobné i u nepříbuzných skupin ptáků. Posun nohou na konec těla, plovací blány popř. rozšířené prsty, tuková podkožní vrstva, prachové peří, popř. kostrční žláza.

Různá potravní specializace, strategie, používání nástrojů (galapážské pěnkavy, někteří supi), vznik nových potravních strategií m. j. i synantropií (vrány v Hongkongu). Hnízdní biologie - velmi složité a specifické epigamní chování (tok), obhajování teritorií (hnízdních, větších potravních) - opticky, akusticky. Často pohlavní dimorfismus. Monogamní (různě trvalé, popř. nepravé páry), polygamní, popř. polyandričtí. Stavba hnízda - druhově specifická: příklady: vrabci, snovači, lysky, rákosníci, moudivláček, vlaštovky, ledňáček, hrnčiřík, lemčíci, plameňáci, čápi, roháči, zoborožci, rorýsi... ptáci dutinoví (zbarvení vajec). Vysedávání vajec - od 1. sneseného nebo najednou, M a F nebo jen F (vzácně jen M). Taboni - inkubace v kupách tlejícícho materiálu, udržování stálé teploty. Mláďata se líhnou sama (na zobáku vaječný zub), nidikolní (krmiví), nidifugní (nekrmiví), polokrmiví (např. rackové aj. bahňáci). Hnízdní kolonie, často se složitou sociální strukturou. Hnízdní parazitismus.

Migrace – ptáci stálí, přelétaví, tažní Migrace – ptáci stálí, přelétaví, tažní. Orientace podle zemského magnetismu, postavení Slunce, hvězd. Výchozí podnět - poměr fotofáze a skotofáze. Hormonální řízení. Zvláštním případem migrací jsou invaze.

Domestikované druhy - Gallus bankiva, Meleagris gallopavo, Numida meleagridis, Anas platyrhynchos, Anser anser, Columba livia, pižmovka, ale také Serinus canaria. U řady druhů výrazná synantropizace.