BURN-OUT syndrom vyhoření

Literatura: Vladimír Kebza, Dylan Evans, Iva Šolcová Oscar Zarate

Stresové situace Historický význam: Pøežití v pravìku Fight or Flight (útok nebo útìk) – svaly se napínají, dech se zrychluje, trávení se zastavuje, srdce bije rychleji Dùležitý je útìk pøed predátory ? geny se mohou pøedat dál a rozšíøit po celé populaci Rozpoznání predátorù: Modul úniku ? schopnost rozpoznat nebezpeèné tvory od neškodných Nepøímá úmìra mezi pøesností a rychlostí (pø. poplašný systém ? falešný poplach = zbyteèný výdej energie pomalý detektor = smrt rychlý detektor = optimální

Útěk před predátorem Pocit strachu je vyvoláván 2 mechanismy: 1. „rychlý a hrubý“ (nepříliš přesný) rychle zbaví potíží, ale může vyhlásit planý poplach 2. „mnohem přesnější a pomalejší“ pokud je poplach falešný ? zabrání vydat velké množství energie lidé trpící některým druhem fóbie ? tento mechanismus nezasáhne

Stres Je výsledkem civilizačního rozvoje lidstva Hlavní stresory v pravěku: Zima, hlad, tlak nepřátelských kmenů nebo mamutí stádo ničící v předsmrtné agonii pravěké sídlo Dnes: Stresové situace v oblasti sociální a společenské či na úrovni seberozvoje a seberealizace jedince Zdroje: Konflikty v mezilidských vztazích, nemoci, zdravotní problémy, stáří, rychlé životní tempo, informační přetlak, pocity viny  a jiné druhy vnitřní nespokojenosti jednotlivců. Důsledky nezvládnutí opakované stresové zátěže: Duševní problémy, psychosomatické obtíže, syndrom vyhoření a také úniky do závislostí (alkoholismus, gemblerství, drogové závislosti).

Syndrom vyhoření „Zapálíme-li svíčku na obou koncích, budeme mít více světla, ale svíčka dříve shoří“. To burn = hořet, burn out = dohořet, vyhořet, vyhasnout Stav celkového, především psychického vyčerpání Reakce na převážně pracovní stres, stav emocionálního vyčerpání vzniklý v důsledku nadměrných psychických a emocionálních nároků Je výsledkem chronického stresu, akutní stres k vyhoření nevede Vztah k sobě: Snížené sebevědomí, negativní mínění o sobě, zejména pokud jde o pracovní kompetenci Pocit profesního neúspěchu, přesvědčení, že jedinec ztratil svůj potenciál fungovat a vyvíjet se ve své profesi Výrazné utlumení empatie a ztráta či výrazná redukce pozitivních vztahů k osobám, jimž má být poskytována určitá služba (např. pacientům, klientům, zákazníkům, občanům)

Přehled profesí s rizikem vzniku syndromu vyhoření lékaři zdravotní sestry ošetřovatelky, laborantky, technici apod. psychologové a psychoterapeuti sociální pracovníci učitelé na všech stupních škol pracovníci pošt dispečeři policisté, kriminalisté právníci pracovníci věznic politici, manažeři poradci a informátoři úředníci příslušníci ozbrojených sil duchovní a řádové sestry nezaměstnanecké kategorie, ale … nutný kontakt s druhými lidmi

Příznaky Na psychické úrovni Pocit celkového, především duševního vyčerpání Utlumení celkové aktivity (redukce spontaneity, kreativity, iniciativy, invence) Depresivní ladění Přesvědčení o vlastní postradatelnosti až bezcenosti Negativismus, cinismus, hostilita Pokles až naprostá ztráta zájmu o témata související s profesí Iritabilita Redukce činnosti na rutinní postupy

Příznaky c Na fyzické úrovni Stav celkové únavy organismu Rychlá unavitelnost Vegetativní obtíže Bolesti hlavy Poruchy kr. tlaku Bolesti ve svalech  Zvýšené riziko vzniku závislosti Na úrovni sociálních vztahů Celkový útlum sociability Tendence redukovat kontakt s klienty, kolegy Zjevná nechuť k vykonávané profesi Nízká empatie Konkrétně-operační styl myšlení Postupné narůstání konfliktů

Stadia vývoje vyhoření 4 základní fáze Prvotní nadšení a zaujetí, déletrvající přetěžování Postupný objev psychického a částečně i fyzického vyčerpání Počátky dehumanizované percepce okolí jako obraného mechanismu před dalším vyčerpáním Totální vyčerpání, negativismus, nezájem, lhostejnost

Rizikové faktory burnout syndromu Příslušnost k profesi, obsahující profesionální práci Nutnost čelit chronickému stresu Vysoké až nadměrné požadavky na výkon Původně vysoký pracovní entuziasmus, angažovanost, zaujetí pro věc Nízká asertivita Původně vysoký perfekcionismus, pedantství, odpovědnost Neschopnost relaxace Negativní afektivita, depresivní ladění Nízké či nestabilní sebepojetí a sebehodnocení

Protektivní faktory ve vztahu k syndromu vyhoření Dostatečná asertivita Schopnost a dovednost relaxovat Vhodný time-management Pracovní autonomie, pestrost a proměnlivost práce Odolnost („resilience“) Ego-kompetence Víra ve vlastní schopnosti, sebeuplatnění Dispoziční optimismus „flow“ – příjemný tok, či proud zážitků „social support“ – sociální opora Pocit adekvátního společenského a ekonomického uznání a hodnocení Pocit osobní pohody („well-being“)

Prevence Vyhoření je důsledkem nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou. Prevence jedince - spočívá v osvojení si základních postupů hodnocení stresogenních situací a strategií zvládání stresu zaměstnavatele (podniku) - změnou jeho organizace a struktury

Děkuji za Vaši pozornost