LANGUSTY KREVETY HUMŘI

LANGUSTY

Výskyt moře, oceány (Středozemní moře, Karibik) východní pobřeží Atlantského oceánu

Charakteristika Nepřímý - vajíčka, která samice nosí pod zadečkem po půl roce průhledné larvy mohutný krunýř - uvnitř žábry; neroste  svlékán nemá klepeta, nohy zakončeny drápky dlouhá, silná tykadla jsou delší než tělo tykadly zkoumají okolí končetiny mají po odlomení velkou schopnost regenerace přes den se ukrývají ve skaliskách, v puklinách a děrách a teprve navečer vychází na lov žijí v nemalých společenstvích v hloubce 70-200 m, běhěm rozmnožování putují ke břehu někdy hromadné migrace živí se především mlži a ostnokožci

Rozmnožování připevnění semenné schránky na břišní stranu těla samice samice naklade vajíčka a připevní si je dospod těla oplození, samice nosí vajíčka pod zadečkem do vylíhnutí larev líhnutí po 20 dnech

Zástupci Langusta obecná ozbrojená na hrudihlavovém štítě a na tykadlech četnými tuhými ostny má načervenale fialovou barvu až 40cm dlouhá a v některých obrovských jedincích 6-8 kg těžká při kořeni tykadel druhého páru je vytvořena třecí destička, jíž může vylučovat skřípavé tóny

Zajímavosti pokud je nějaký jedinec nakažen nebezpečnou chorobou, ostatní langusty to poznají a nemocnému se raději vyhýbají a nakažení jedinci musí žít v osamění. vědci se domnívají, že zdraví zachraňuje langustám jejich velmi jemný čich langusty dobře znají labužníci, kteří dovedou ocenit chuť podmořských živočichů

KREVETY

Výskyt slaná voda moří a oceánů (existují i sladkovodní krevety) nejvíce v tropických a subtropických oblastech

Vývoj většina krevet po skončení larválního vývoje - ve stáří půldruhého roku - dospívá v samce, zatímco později změní pohlaví, spáří se a poznají „mateřské štěstí“, nakladou jikry krevetka si je přilepí k plavacím nožkám na spodní straně zadečku - tak je nosí až do vylíhnutí a pečuje o potomstvo

Charakteristika krevety žijí obvykle v párech živí se řasami, detritem, drobnými korýši aj. krevety jsou malý mořští ráčci

Zástupci Kreveta baltská Sladkovodní krevetka (Caridina japonica) Garnát růžový Kreveta rodu Alpheus - tzv. „pistolníci“ Kreveta rodu Rhynchocinetes Tozemua armatum Periclimenes brevicarpalis

Kreveta baltská

Sladkovodní krevetka (Caridina japonica)

Kreveta rodu Rhynchocinetes

Rhynchocinetes durbanensis

Kreveta rodu Alpheus - „pistolník“

Periclimenes brevicarpalis

Krevetka šarlatová

Zajímavosti korýši jsou schopni vidět teplotu dělí se na: velké střední malé cenově relativně nedostupné zboží - pouze při mimořádných příležitostech, jejich maso je ceněno hlavně pro svou bohatost na vitamín A a B.

Krevety na talíři

HUMR

Výskyt evropské pobřeží Atlantiku a Středozemního moře skalnatá podmořská místa, v hloubce ca 10  až 50 m

Charakteristika 250 milionů let se vyvíjeli v mořích a oceánech Dožívají se až 100 let Patří mezi největší zástupce (délka až 50 cm) Dospělí humři rostou 1 až 2 cm za rok  mění svůj krunýř Samci jsou menší než samice Pohlavní dospělost - 5 až 7 let staří jedinci Vývoj nepřímý  vajíčka nosí na spodu zadečku; larvy se líhnou až po 11 měsících; malí humři rostou velmi pomalu a velikost souvisí s teplotou vody

Tělo pokryto miliony drobounkých senzorů (podobné chlupům) s jejichž pomocí humr zjišťuje stopy chem. látek ve vodě  snáze hledá potravu 5 párů článkovitých končetin – 4 páry používá k běhání; první pár přeměněn v mohutná klepeta, kterými usmrcuje potravu

Etologie humrová společenství hierarchicky uspořádaná, vedená „patriarchou“ starým 30 až 80 let k dorozumívání mají vedle klepet i různé chemické alternativy chemické pohlavní signály nevydávají se dále než 4 až 5 km od místa, které považují za svůj domov Jsou hákliví na teplotu vody - více jak 20 až 22° se rovná smrt; méně než 5° přestanou jíst obyčejně jedí mrtvé živočichy, ale někdy i živé (mušle, šneky, ryby, raky) a občas se pojídají navzájem

Zástupci Humr evropský

Zajímavosti humra není možné pěstovat, roste pomalu - třeba sto let  v některých oblastech mu hrozí vymření patří k přímo luxusní pochoutce (Švédsko, 22.9. tzv. „den černého zlata“) Společnost se dělí do dvou skupin – 1. (vědci), tvrdí, že humři necítí bolest, díky jejich ne příliš vyvinutém mozku (,,žádný mozek, žádná bolest“) 2. (ochránci zvířat), tvrdí, že humři při „cestě na talíř“ vytrpí neskutečnou bolest

Zdroje www.google.com www.gnosis9.net

Vypracovaly: Lenka Grmelová Martina Mikulčíková Lucie Minaříková Lucie Nippertová Jana Pořízková Tamara Přidalová