Jak vnímáme hudbu a jak nás hudba ovlivňuje.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.
Advertisements

Vliv hluku na lidské zdraví
Větrné elektrárny a vliv na zdraví
Péče o pracovníky.
Vliv barev na psychiku člověka
Motivace 1.úvodní pojmy 2. pracovní motivace 3. stimulace
MEDITACE SAHADŽA JÓGY.
 Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o.  Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT  Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Psychické stavy.
PSYCHICKÉ JEVY.
Nervová soustava.
Zdravotní účinky obtěžování hlukem v životním prostředí
Stres Vypracovala:Terezie Stránská
Návykové látky, závislosti
Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Akustika 4 (Hlasitost).
ZDRAVOTNÍ POŠKOZENÍ Z HLUKU
Vliv hudby na mozek Michal KOROL.
Náročné životní situace
SOUSTAVA SMYSLOVÁ – UCHO (sluchový orgán)
VY_32_INOVACE_PSYPS15060ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj.
Audio Josefína Čadská 4.A.
Centrální nervový systém
Zvládnu i náročné životní situace I.
Vzdělávací oblast: Odborné vzdělávání Tematická oblast:
Teorie motivace Adéla Furiková.
Řídící soustavy Nervová a hormonální.
Tělesné sebepojetí.
2. DUŠEVNÍ VÝVOJ OSOBNOSTI, PORUCHY VÝVOJE OSOBNOSTI
Muzikoterapie.
Psychologické aspekty zdraví
Ivana Petriková, Tomáš Vebr
Psychické procesy, stavy a vlastnosti
NERVOVÁ SOUSTAVA 2.
AROMATERAPIE.
Akustika.
Návykové látky, závislosti. VY_32_INOVACE _25_NÁVYKOVÉ LÁTKY, ZÁVISLOSTI_PŘÍRODOPIS_HLAVOVÁ Anotace Výukový materiál prostřednictvím ICT napomáhá k inovaci.
HVM – RVP PV a hudební činnosti v MŠ Osnova pro studenty středních pedagogických škol oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Jana Novotná Název materiálu: VY_32_INOVACE_10_PEDAGOGIKA_PSYCHOLOGIE_03.
Dětský aerobik Pod pojmem dětský aerobik rozumíme rozmanitá cvičení za hudebního doprovodu, která vycházejí především z aerobiku pro dospělé, ale také.
Definice, základní pojmy
Duševní hygiena. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené,
Craving a emoce při léčbě návykových poruch Jana Richterová 4.ročník.
Co je to učení?. Učení je jeden ze základních vývojových procesů, jehož výsledkem je relativně trvalá změna vyvolaná zkušeností. (Denglerová, 2009)
Návykové látky VY_32_INOVACE_14_36.
SOMATOPEDIE PhDr. Petra Potměšilová, Ph.D.. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY zabývá se výchovou, vzděláváním a přípravou pro pracovní a společenské začlenění jedinců.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Jakubcová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
Psychické stavy Vytvořila Ing. Lenka Hřibová, Březen 2016.
 Souhrn hybných činitelů v činnostech, učení a osobnosti  Skutečnosti, které jedince podněcují, podporují nebo naopak tlumí, aby něco konal či nekonal.
 Závazný dokument pro předškolní pedagogy (mateřské školy, přípravné třídy základních škol) a pro zřizovatele vzdělávacích institucí (od )
Fáze motorického učení fázeÚroveň zvládnutí poh. dovednosti Vnější projevyProcesy v CNSMentální aktivita I. Seznámení Velmi nízkáGeneralizace (souhyby,
Psychologie v obezitologii MUDr. Lenka Mičínová Sáblíková
Problematika hluku z pohledu audiologie
Psychosomatika a její souvislost s fyziologií zátěže
Pohybové projevy Pohybová aktivita (souhrn celého pohybového chování jedince - mnohostranná pohybová činnost člověka, která se realizuje jeho pohybovými.
Rizikové skupiny 2 Pojetí normality, deviace a deviantní chování
ZÁKLADNÍ ZNAKY A DRUHY CITŮ
ANOTACE Seznámit žáky s vývojovými fázemi člověka. Vysvětlit změny ve vývojových fázích předškolního dítěte, se změnami při přechodu dítěte do školy. Výukový.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
CITY A JEJICH PROJEVY Mgr. Michal Oblouk.
Vyrovnávání se stresem
Člověk a barvy Barvy jsou přítomny v nesčetných různých formách a jevech Člověk je schopen prostým okem rozeznat aspoň 2000 různých odstínů Člověk barvy.
Psychologie v obezitologii
OPAKOVÁNÍ MINULÉHO UČIVA
Stres a jeho zvládání.
ZVUK A JEHO VLASTNOSTI.
Poznávací proces Mgr. Vladimír Velešík.
Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Fyzika
Rodičovství biologické a pěstounské
Jak vnímáme hudbu a jak nás hudba ovlivňuje.
Transkript prezentace:

Jak vnímáme hudbu a jak nás hudba ovlivňuje.

Vnímáme Harmonii hudby Tonální – atonální Rytmus hudby Melodii hudby Konsonantní – disonantní Tonální – atonální Sedmitónová stupnice je základem pro evropské hudební vnímání ,pokus o vytvoření hudby mimo určitou tóninu vedl do slepé uličky. Tonika musí tvořit základ, k němuž mají ostatní tóny ve skladbě určitý vztah – vytvářející napětí, přinášející rozjasnění, zatemnění, uklidnění apod.  Rytmus hudby Rytmické uspořádání skladby je nezbytné. Jde o základ hudby, sahající do pravěku. Bez pravidelného rytmu jsou skladby prakticky nehratelné, hudba sice může stát na tom, že určité rytmické pravidelnosti porušuje (např. pravidelné střídání těžké a lehké doby), ale určitá pravidelnost musí ve skladbě vždy zůstat, aby neztroskotala na praktické neproveditelnosti. Pokud se skladba rytmicky rozbije, stává se nezajímavou.  Melodii hudby převažuje v orientální kulturní oblasti

Vnímáme Hudební výpověď Tvar hudby (Gestalt)  Barvu hudby - závisí na instrumentaci  Náladu hudby Harmonie, tonalita, rytmus , melodie a barva vytváří specifickou náladu hudby. Hudební výpověď Spojení všech výše uvedených prvků vytváří také specifický Tvar hudby (Gestalt) Vzniká na třech úrovních: Melodie v určitém rytmu je něčím víc než souhrnem tónů (píseň, tanec, pochod, hymna) Hudební věta je něčím víc než souhrnem melodii (Romance, Nokturno, Symfonická báseň) Symfonie (sonáta, koncert, mše) je něčím víc než souhrnem vět (Z Nového světa, Osudová, Patetická, Reqiem) Vnímat jednotlivá témata a jejich vzájemné vztahy v dané skladbě vede k bohatšímu zážitku, vnímáme však především celek (podobně jako v mluvené řeči):

Jak nás hudba ovlivňuje Některé změny působí hudba přímo - působí napři. na mozková centra pohybu a kreativity, jiné změny nepřímo, díky takzvanému efektu transferu, kdy stimulace určitých mozkových center ovlivňuje činnost dalších – např. centra kognitivních schopností a rozvoje inteligence.

Ovlivňuje funkce těla Uvolňuje svalové napětí. Zlepšuje tělesnou a svalovou koordinaci Působí změny tepové frekvence, krevního tlaku a dýchání Ovlivňuje tělesnou teplotu. Ovlivňuje proces trávení Stimuluje mozková centra pohybu, takže při fyzické činnosti excitační hudba výrazně pomáhá. Zvyšuje fyzickou odolnost a vytrvalost, zvyšuje produktivitu práce i učení Dokáže ovlivňovat mozkové vlny. Uklidnění, hluboká relaxace. Zvyšuje hladinu endorfinů a přirozených opiátů, tiší bolest.

Ovlivňuje psychiku člověka Působí náladotvorně Dokáže ve spojení s dýcháním, relaxací nebo pohybem vyvolat léčivé změny vědomí. Pomáhá při léčbě deprese. Pod vedením odborníka je možné pracovat s podvědomím člověka a léčit tak např. posttraumatickou stresovou poruchu.

Ovlivňuje sociální chování Člověk naslouchající svému akustickému prostředí, naslouchající hudbě, je schopen lépe naslouchat ostatním lidem. Lidé pravidelně poslouchající především tzv. vážnou hudbu touží po harmonii se svým okolím a aktivně ji utvářejí. Děti, kterým jsou nabízeny hudební programy, mají mezi sebou méně konfliktů. Společné aktivní provozování hudby a s tím spojené silné hudební zážitky ovlivňují chování člověka ve skupině (v rodině, zaměstnání, mezi přáteli) – identifikace rolí, vztahové tendence, hudební přenos, dynamické učení.

Rozvíjí schopnosti Rozvíjí kreativitu Rozvíjí kognitivní schopnosti Tím, že přináší nový podnět, zážitek, probudí emoce, náladu.   Rozvíjí kognitivní schopnosti Aktivní provozování hudby, která má dostatečně přehlednou formu a strukturu má určitý stupeň předvídatelnosti a přitom není banální a jednoduchá, aby ji čl. vnímal jako zotročující. (hudba období baroka a klasicismu – tzv. Mozartův efekt),

Rozvíjí duchovní rozměr člověka Někdo má s hudbou spojený zážitek transcendence, sebepřekročení k jiné skutečnosti. Pak může zážitek spojený s hudbou člověku pomoci při hledání odpovědí na nejdůležitější otázky lidské existence – otázky smyslu života a smrti. Hudební zážitek může ukázat směr, podpořit motivaci, pomoci uchopit cíl – ideu toho, jaké by to či ono mělo být. Některé skladby se nám stávají citově blízké. Symbolizují nám určité životní etapy, postoje, ideály. Díky hudbě je můžeme znovu prožít, zpracovat, uzavřít.

Škodlivý vliv hudby Vzestupný trend zneužívání hudby jako zvukové kulisy– hudební smog   může být pro člověka obtěžující a znepokojující. Sílu zvuku hudby, která může být vnímána jako hluk, lze odstupňovat: 1. Obtěžující hluk – působí na emocionální stav člověka. Pocit rozmrzelosti nejčastějším důsledkem. Více obtěžuje hluk vyšších frekvencí, proměnlivý a rytmicky nepravidelný. Tolerance obtěžujícího hluku je dána i temperamentem. Extrovertní lidé mají větší schopnost tolerance. Schopnost je ovlivněna i momentálním psychickým stavem, zdravotním stavem, motivací vůči činnosti, která hluk vytváří. Odráží se v interpersonálních vztazích – klesá ochota pomáhat, snižuje se ochota ke kontaktu a míra kooperace.Vzrůstá agrese, kritičtěji hodnotíme druhé.

Škodlivý vliv hudby 2. Rušivý hluk – ovlivňuje pracovní výkon, zužuje zorné pole. Proto s působením hluku stoupá výkonnost u monotónních činností, klesá u těch, které jsou složitější, komplexnější, vyžadují zahrnutí více hledisek najednou. Člověk se může po čase adaptovat, ale hluk si vybírá daň na jeho celkovém stavu, vyčerpání organizmu. Výkon dlouhodobě nelze udržet. 3. Poškozující hluk – negativní vliv na sluchový orgán, který snižuje svou citlivost. Vzniká nebezpeční nevratného poškození vláskových buněk Cortiho orgánu. (Hladiny nad 90 dB). K poškození může dojít buď náhle – akustické trauma, nebo dlouhodobou expozicí – poslechem hlasité hudby. Druhý typ poškození nastává vzhledem propojení sluchové dráhy s řadou mozkových struktur. Může být narušena vegetativní rovnováha organizmu. Při časté expozici nad 60 dB mohou u člověka nastat funkční a posléze i organické poruchy vegetativních funkcí v těle (zažívání, krevní oběh, dýchací obtíže).