Řekové ( př.n.l.) - zlatý věk tvořivého myšlení - vynalezli většinu současných politických a literárních a jiných uměleckých forem (Homér – „svatý pramen“) - zformování vědeckých disciplín (historie, medicína, matematika, filosofie) - neexistence církevních dogmat, svatých knih (= neexistence kacířství) - žádné předsudky vůči starším nebo novějším vírám, respekt k odlišným náboženským postojům - nepočítali s neomylností - neexistence jednoznačného pojetí hříchu - Víra v dvoukomorovou mysl: dělení mozku na část běžných (světských) a božských (tvůrčích) myšlenek (inspirace - múzy sídlící v lidské duši - hranice šílenství) - Aristoteles zpochybnil božský původ tvořivosti. Mysl je z idejí – ty tvoří řetězce myšlení (asociací - asocianismus)

Středověk (400 – 1300 n.l.) - po pádu Říma zničena řada písemností (lhostejnost barbarů k intelektuálnímu dědictví) - fundamentalisticky - křesťanská orientace Evropy – nárok na výlučnou právoplatnost v rámci monoteismu - radikální zavrhování myšlenek odchylujících se od dogmatu (kacířství – inkvizice) - neklidná politická situace (nájezdy barbarských kmenů) - neutěšená ekonomická situace (primitivní agrární společnost) - sv. Augustin – ne všechny tvůrčí a výjimečné myšlenky pocházejí od Boha. Tvořivost lze obrátit proti člověku (zbraně, válečná technika) - přežívání antické vzdělanosti na izolovaných místech (irské ostrovy) - jediná možná příčina tvořivosti = Boží vnuknutí

Renesance a počátky humanismu (1400 – 1600 n.l.) - sociální pohromy v Evropě – změna myšlení – orientace na pozemský život - působení „kacířů“ – reformátorů (Hus, Luther) - důraz na jednotlivce, oslabení poslušnosti vůči řádu církve - uznání lidské práce (řemesel) a intelektuální činnosti (objevení antické kultury) - základy revoluce vědecké, umělecké, filosofické, politické - vzkříšení tvůrčího úsilí, svoboda povzbuzující vědecké zkoumání idea humanismu – sami si neseme zodpovědnost za sebe

Osvícenství (1700 – 1800 n.l.) - vrchol humanismu, právo na vlastní názory, společenská a filosofická opozice vůči církvi a státní autoritě - ustavení Britské královské společnosti (první organizovaný vědecký výzkum) - bohaté objevy v přírodních vědách - William Duff – hledá vlastnosti originálního génia, zkoumá záhady tvořivé mysli - jeho teorie podobná dnešnímu bio-psycho-sociálnímu pohledu - génius musí mít 1. Představivost 2. Úsudek 3. Vkus - objevy a nápady výsledkem představivosti a kombinování asociací - Genialita odloučena od nadpřirozeného - Genialita je potencionální možností každého jedince - Talent a genialitu je třeba odlišovat - Projevy geniality závisí na politické atmosféře dané doby

Asocianismus a Gestaltismus (19. století) - posun ve vnímání tvůrčího počinu - lékařská věda – důkazy o dědičnosti fyzických rysů a duševních schopností - názory, že lze geneticky předávat nabyté vlastnosti (vyvráceno Ch.Darwinem – důkazy náhodné genetické mutace) Francis Galton – první kognitivní psycholog, přítel Darwina - zkoumá prostor naší mysli a vyhrazuje prostor pro nevědomí, které do ní proniká pomocí asociací (- asocianismus) - hledal génia za dědičností určitých duševních schopností (výjimečných vlastností) - tvořivý způsob myšlení je v podstatě spojování asociací novým, neobvyklým způsobem Gestaltisté – myšlení nespočívá v chodu jednotlivých asociací, ale v celých vzorcích - není možné malovat obraz bez vědomí jeho celku - tvůrčí myšlení vzniká změnou pohledu na tyto celky (formy) - současná psychologie těží z tohoto sporu

Výzkumy mozku v 19.století - pátrání po funkci pravé a levé hemisféry – zjistila se jejich vzájemná a velmi složitá interakce - stále převládají názory na ryze genetickou povahu geniality William James - první důkazy o vzájemné součinnosti prostředí a genetické výbavy - styk s nevědomím je součástí originality

specializace a rozdělení výzkumů kreativity na počátku 20. Století orientace na: 1.Poznávací procesy 2.Osobnost 3.Fyziologie 4.Produkt poznávací procesy - na výzkumu se podílí zejména Gestaltpsychologie Max Wertheimer - kreativita vzniká pouze novými pohledy na celistvý problém upozorňuje na potlačování kreativity kvůli nechuti čelit stresujícím problémům Wolfgang Köhler – teorie „náhlého poznání“ – experimenty s šimpanzi Graham Wallas – tvůrčí proces se skládá ze čtyř fází 1.Příprava – shromažďování informací o problému 2.Inkubace – zanechání snahy, čekání nevědomé intervence (nevědomí je původcem nových myšlenek) 3.Osvícení – náhlé a hluboké ponoření do problému, objevení nápadu nebo řešení 4.Ověřování

Cvičení tvořivosti: Stojíte na břehu řeky. Společně s vámi se na břehu nalézá koza, vlk a hlávka zelí. K tomu, abyste obě zvířata dopravili na druhou stranu řeky sice máte k dispozici loďku, avšak do ní můžete vzít pouze jeden kus. Přitom v žádném případě nikdy nesmí zůstat pohromadě vlk s kozou nebo koza se zelím. Jak to provedete?

Řešení: Převezete kozu, dále převezete vlka, avšak opět nalžíte kozu, kterou vezete zpět. Kozu vyložíte, naložíte a převezete zelí. Nakonec se vrátíte pro kozu.