Mnichovská dohoda - schůzka čtyř velmocí „O nás, bez nás.“

Mapka národnostních poměrů Československa v roce 1931 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/R%C4%8Cs._Pom%C4%9Bry_n%C3%A1rodnostn%C3%AD.jpg/800px-R%C4%8Cs._Pom%C4%9Bry_n%C3%A1rodnostn%C3%AD.jpg

Příčiny „Již v roce 1932 prohlásil Adolf Hitler v Mnichově následující: Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně… Češi musí opustit střední Evropu [2]. Od roku 1933, kdy se nacisté chopili moci v Německu, bylo Československo ve vážném nebezpečí stran německé expanze, která měla své motivy politické (revizionismus), ideologické (nároky na bývalá území německé říše a expanze na východ), strategické (průmyslový potenciál českých zemí a jejich poloha). Tomuto nebezpečí se Československo snažilo čelit jak budováním silné moderní armády a pohraničních opevnění, tak i posilováním spojeneckých svazků se západními velmocemi (Francie) a nově i Sovětským svazem.“ (1.) ________________________________________________________ 1. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mnichovská dohoda [online]. c2012 [citováno 8. 12. 2012]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mnichovsk%C3%A1_dohoda&oldid=9378575>

Sudetendeutsche Partei, tu volí dvě Konrad Henlein a SdP Hitlerova návštěva v Sudetech v březnu 1938 založil roku 1935 Sudetendeutsche Partei, tu volí dvě třetiny Němců u nás http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2e/Bundesarchiv_Bild_121-0008%2C_Sudetenland%2C_Besuch_Wilhelm_Frick_%28cropped_Konrad_Henlein%29.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Bundesarchiv_Bild_183-H13192%2C_Adolf_Hitler_im_Sudetenland.jpg/781px-Bundesarchiv_Bild_183-H13192%2C_Adolf_Hitler_im_Sudetenland.jpg

Sled událostí před rokem 1938 od jara 1938 Sjezd SdP v dubnu 1938 v Karlových Varech požaduje: Sudety do říše – více než 50% Němců zrušení smluv s F a SSSR volnost nacismu orientace na německou zahraniční politiku Prezidentem je od roku 1935 zvolen E. Beneš Německo vypracovává Fall Grún – vojenský plán napadení Československa Březen 1938 - Anšlus Rakouska = připojení k Německu (ovace!)

Edvard Beneš Ve funkci: 18. prosince 1935 – 5. října 1938 Předchůdce: Tomáš Garrigue Masaryk Nástupce: Emil Hácha Ve funkci: 2. dubna 1945 – 7. června 1948 Předchůdce: Emil Hácha Nástupce: Klement Gottwald http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Edvard_Bene%C5%A1.jpg/195px-Edvard_Bene%C5%A1.jpg

Co následovalo po karlovarském sjezdu SdP? Na Slovensku vyhlašuje HSLS kampaň za autonomii Slovenska 21.5.1938 proběhla částečná mobilizace F, VB vedou politiku „usmiřování“ vůči Hitlerovi VB vyslala zprostředkovatele – lord Runciman, který tvrdí, že Češi utlačují Němce a chtějí vehnat svět do války 21.9. VB, F tlačí na ČSR, aby přijala Hitlerovy územní požadavky + ultimátum vládě 22.9. vláda podala demisi 23.9. všeobecná mobilizace – lid je odhodlán bojovat za vlast, jen Němci neuposlechli výzvu 29.9. schůzka v Mnichově

Naše pohraniční opevnění http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/MO_S-19%28c%29.jpg/800px-MO_S-19%28c%29.jpg

Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Bundesarchiv_Bild_183-R69173%2C_M%C3%BCnchener_Abkommen%2C_Staatschefs.jpg

Mapka ČSR po Mnichovu Vyklízení nastalo od 1.10. 1938 Které 3 sousední země zabírají naše pohraničí? http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Druh%C3%A1_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika_1938.png/800px-Druh%C3%A1_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika_1938.png

„Přinesl jsem mír.“ http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/MunichAgreement_.jpg

Důsledky Mnichova - možnosti vojenské obrany „Československo dokázalo během 5 dnů shromáždit 1 128 000 vojáků a bylo připraveno se bránit.[17] Německo ale po připojení Rakouska k "Třetí Říši" v březnu 1938 obklopovalo Československo ze severu, západu i jihu. Útok ze všech stran na západní polovinu státu by byl nejspíše zdrcující, což byl také jeden z argumentů, které padly při jednání o dohodě.[18] Armáda by se musela pokusit stáhnout na Moravu, odkud by mohl být veden odpor maximálně po dobu několika týdnů.[19] Mobilizačního rozkazu neuposlechlo zhruba 126 tisíc mužů, z toho 100 tisíc Němců.[20] Polovina československých Němců tak mobilizačního rozkazu uposlechla.[21] Jednotky, kde Němci sloužili, nebyly většinou dislokovány v kritických oblastech nebo v první linii (obvykle týlové jednotky a zásobování). Překvapivě loajální se ukázali maďarští a rusínští odvedenci. Přes očekávanou odvahu a bojovou rozhodnost Československé armády nemohla vojska společného státu dlouhodobě odolávat mnohem silnějšímu nepříteli. Nemohla okamžitě počítat s žádnou pomocí od SSSR, naopak musela počítat s tím, že Maďarsko a Polsko využijí jejího oslabení u svých hranic a pokusí se přiživit na německé kořisti. Diskuse o možnosti obrany budou pravděpodobně stále přetrvávat.“ (2.) ______________________________________________________________________ 2. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mnichovská dohoda [online]. c2012 [citováno 8. 12. 2012]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mnichovsk%C3%A1_dohoda&oldid=9378575>

Ztráty a co následovalo od října 1938 do 15.3. 1939 morální rána Beneš abdikoval – druhá republika: Česko-Slovensko 30% obyvatel ztráta třetina území zabrána zrada Francie Lesy, uhlí, orná půda, železnice 450 000 lidí uprchlo do vnitrozemí, ztráta majetku

3. Zůstalo Slovensko součástí dřívějšího státu? 1. Popiš rozpad státu a jeho okleštění za druhé republiky. 2. Co následovalo v březnu 1939 v Čechách a na Moravě? 3. Zůstalo Slovensko součástí dřívějšího státu? 4. Kdo okupuje od března 1939 Podkarpatskou Rus? http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/52/%C4%8Ceskoslovenska_1939_cs.SVG?uselang=cs