Hana Jirsová Zeměpis cestovního ruchu H2.A. AUSTRÁLIE Hana Jirsová Zeměpis cestovního ruchu H2.A.

Poloha a rozloha Austrálie se rozkládá na jižní polokouli. Skládá se z 8 svazových států. Austrálie má rozlohu 7 682 300 km2. Je to 6. největší stát na světě. Je to nejmenší, nejsušší a nejnižší kontinent na světě.

Vlajka Austrálie

Historie Prvními přistěhovalci do Austrálie zřejmě byli její současní domorodci – australští černoši (Austrálci-1%), kteří sem přišli z jihovýchodní Asie někdy před 40 000 lety. Živili se lovem a sběrem a životní prostředí kontinentu ovlivňovali jen nepatrně. Dnes, po dvou století evropské kolonizace, původní životní prostředí Austrálie utrpělo nenapravitelné škody.

Tehdejší přistěhovalci

Přírodní poměry Povrch Austrálie tvoří tři základní oblasti: Velká západoaustralská pánev se zvedá od západního pobřeží a pak mírně klesá k východu do „ rudého středu“ kontinentu, pojmenovaného podle výrazně rudohnědého zbarvení půdy. Mezi okrajem plošiny a Musgraveovým pohořím se tyčí největší skalní monolit na světě – Ayersova skála, známá také pod svým původním domorodým názvem Uluru.

Ayersova skála

Středoaustralská pánev Středoaustralskou pánev tvoří tři rozsáhlé artézské, často slané pánve, oddělené od sebe nízkými hřbety; každá z nich je bohatou zásobárnou podzemní vody. Největší je Eyreova pánev odvodňovaná do Eyreova jezera v jejím jihozápadním cípu. Plošně nejmenší Murrayovou pánví protékají dvě nejdelší a hospodářsky nejvýznamnější řeky – Murray a její přítok Darling. Na východ od Středoaustralské pánve se povrch zvedá k Velkému předělovému pohoří a pak poněkud prudčeji spadá k pobřežním nížinám, které soustřeďují více než polovinu obyvatelstva země. Na jihu západně od Sydney se zvedají Modré hory.

Podnebí Podnebí se mění se zeměpisnou šířkou od tropického až k mírnému. Nejchladněji je v horách na jihovýchodě a na Tasmánii. Nejzazší sever, nejblíže u rovníku vykazuje vysoké teploty po celý rok. V oblastech západní a střední Austrálie bývají dlouhé periody sucha. Severozápadní a východní pobřeží sužují občasné záplavy a tajfuny. Podzemní voda artézských pánví je životně důležitým zdrojem umožňujícím život obyvatel a chov dobytka, zejména v suchém vnitrozemí. Velká část území Austrálie je bezodtoká.

Fauna a Flora Zvířena je vesměs endemická. Většina původních savců jsou vačnatci, mezi ně patří klokani, medvídkové koaly, vombati a vačice, jejichž mláďata se rodí po velmi krátké době a dorůstají pak v matčině břišním vaku. V Austrálii žije také jinde nevídané množství druhů jedovatých pavouků a plazů. Dále – ježura australská, dikobraz, ptakopysk, mravenečník. Charakteristickými stromy Austrálie jsou blahovičníky (eukalypty) a trnovníky (akácie). Směrem do vnitrozemí s přibývajícím suchem přechází krajina v savany (buš) a křovinaté porosty , polopouštní a pouštní formace.

Obyvatelstvo a města Většina z téměř 18 miliónů Australanů je evropského, zejména britského původu. Původní obyvatelé – Austrálci představují jen 1% veškeré populace a dalších 5,3% tvoří buď rodilí Asiaté nebo občané asijského původu. Po celé Austrálii se dnes užívá angličtina.

Náboženství Hlavním náboženstvím bylo a zůstává křesťanství (76%). Téměř polovinu věřících tvoří protestanté, jednu čtvrtinu římští katolíci. 11% současné populace o sobě tvrdí, že nevyznává vůbec žádné náboženství.

Města Hlavní město Canberra se rozkládá na svém vlastním území. V městských oblastech, zejména pak v hlavních městech jednotlivých států, žije 86 % veškerého obyvatelstva. Největším městem je Sydney, leží ve státě Nový Jižní Wales a má 3 715 000 obyvatel. Vnitrozemí je osídleno minimálně. Austrálie má vysokou míru porodnosti a nízkou míru úmrtnosti. Muži se zde dožívají v průměru 73 let, ženy 79 let. Je zde téměř stoprocentní gramotnost.

Opera v Sydney Budova v hl. městě

Hospodářství Hospodářství Austrálie je založeno na širokém spektru oborů s vysoce rozvinutým odvětvím finančním, výrobním, obchodním a sektorem služeb. Je to jeden z největších světových producentů vlny, pšenice, masa, mléčných výrobků, cukru a ovoce. Australské nerostné bohatství je obrovské. Země je největším producentem bauxitu a významným dodavatelem uhlí, železné rudy (Japonsko), zlata a uranu. Průmyslová výroba je soustředěna kolem Sydney, Melbourne, Adelaide a Brisbery. Tato města jsou průmyslovými centry země a zároveň hlavními obchodními centry. Důležitými výrobky jsou motorové dopravní prostředky, letadla, elektrické spotřebiče, chemické a textilní výrobky.

Bauxit Ovčí vlna