Korýši

patří mezi členovce cca 50000 druhů (84% mořští, 13% sladkovodní, 3% suchoz.) - charakteristické rozeklané končetiny vzhledem k tomu, že korýši jsou převážně vodní živočichové, dýchají především žábrami, (výjimečně celým povrchem těla (buchanky))

Tělo je složeno z různého počtu článků - je kryto krunýřem (karapax), který je tvořen kutikulou, obsahuje CaCO3, chitin, barviva... Karapax spolu s korýšem neroste, a proto je během vývinu svlékán.

Hlavové končetiny jsou uzpůsobeny k výkonu určité funkce. 1. p Hlavové končetiny jsou uzpůsobeny k výkonu určité funkce. 1. p. tvoří tykadélka (antenuly), které nesou smyslové orgány (chemoreceptory, statocysty...). 2. p. tykadla (antény) u některých korýšů slouží k pohybu. 3. p. kusadla (mandibuly) a 4.-5. p. čelisti (maxily). Končetiny jsou často i na zadečku. Poslední tělní článek se nazývá telson, na něm často bývá vidlice (furka).

Cévní soustava je otevřená, tvoří ji trubicovité srdce na hřbetě Cévní soustava je otevřená, tvoří ji trubicovité srdce na hřbetě. Hemolymfa bezbarvá (výjimky - perloočka: obsahuje hemoglobin, ionty Fe2+ způsobují červené zbarvení, rak: obsahuje hemocyanin, ionty Cu2+ zabarvují hemolymfu modře).

Nervová soustava žebříčkovitá nebo zauzliny splývají Nervová soustava žebříčkovitá nebo zauzliny splývají. Zrak zajišťují korýšům jednoduché oči, tzv. naupliové oko (nazvané podle oka larvy) a složené oči, které jsou často na stopkách. oko

Do trávicího ústrojí ústí hepatopankreas (slinivkojaterní žláza) napomáhající trávení. Vylučovaní je zajištěno čelistními nebo tykadlovými žlázami, které vznikly z metanefridií. (omlouvám se, nesehnal jsem obrázek s trávicí soustavou. Kdo má Biologii pro gymnázia, tak str. 116, 118)

Korýši jsou gonochoristi Korýši jsou gonochoristi. Při páření samci předávají po pohlavních cest samice spermatofor. Spermie jsou chráněné obalem s výběžky, který v děloze pukne a vystřelí vlastní spermii. Vývoj je nepřímý, u některých druhů se vyskytuje několik larválních stadií.Pouze raci mají vývoj přímý. Nauplius - larva, má nečlánkované tělo, jediné oko a 3 páry přívěsků, ze kterých vznikají tykadélka, tykadla a kusadla.

Nižší korýši - Uvedeme si příklady perlooček, lasturnatek, klanonožců, kapřivců. Obrázky svijonožek, jazyčnatek a lupenonožců najdete zde: http://www.picsearch.com/

perloočky Mají jedno velké černé složené oko. Pohyb zajišťují antény, tykadélka jsou zakrnělá, slouží k smyslovému vnímání. Tělo je z boku zploštělé, kryté přehnutým krunýřem. Mají 5 párů lupenitých nožek s žaberními přívěsky, filtrují jimi plankton a organismy jimi dopravují k ústnímu otvoru. U perlooček se vyskytuje heterogonie. Od jara do podzimu se rozmnožují partenogeneticky. Samci se líhnou při poklesu teploty vody pod 15 °C, nedostatku výživy příp. při nižší intenzitě světla. Po spáření vznikají trvalá vajíčka, která jsou po dvou ve schránkách (efipium) - obsahuje vzduchové bublinky. hrotnatka obecná(Daphnia pulex): hojná ve sladkých vodách severní polokoule, dravá, zadeček nemá končetiny, je ohnut pod hruď, po stranách hlavy zbytek naupliového oka larvy, využívají se jako krmivo pro ryby Větší obrázek na další straně…

Daphnia pulex – hrotnatka obecná

lasturnatky Celé obaleny schránkami, velké asi 3 mm lasturnatky Celé obaleny schránkami, velké asi 3 mm. Žijí na dně moří, sladkých vod, tůněk. Zřejmě se podíleli na vzniku ropy.

tř. klanonožci Mají 3-6 jednoduchých očí (tzv. naupliové oko). Tykadélka jsou delší než tykadla. Pohybují se pomocí hrudních končetin. Dýchají celým tělem, cévní soustava redukovaná někdy chybí. Ve vodách se vyskytují po celý rok (i pod ledem).Jsou velcí několik mm. Vajíčka samičky nosí ve vaječných vacích. buchanka obecná (Cyclops strenuus): 2 vaječné vaky, mohou být mezihostiteli motolic a tasemnic vznášivka (Eudiaptomus vulgaris): jeden vaječný vak

tř. kapřivci Fakultativní ektoparaziti ryb tř. kapřivci Fakultativní ektoparaziti ryb. Z kusadel se vytváří bodec, mají přísavky, kterými přisávají k hostiteli. Dýchají celým povrchem těla. Z důvodů parazitického života jsou hermafroditi. kapřivec plochý (Argulus foliaceus): působí škody v chovech kaprů, může způsobit smrt plůdku Kapřivec na kůži rybky

Vyšší korýši 1 třída - rakovci Evolučně nejvyspělejší. Po naupliovi mají další larvální stadium zv. zoëa. Hlavu tvoří 6 článků, hruď 8 článků, zadeček 7 článků. Končetiny jsou i na zadečku uvedeme si řády: desetinožci (rak, humr, langusta) stejnonožci (stínka, svinka) různonožci (blešivec)

Desetinožci Mají 10 párů kráčivých nohou. 1. pár nohou klepeta, následují 3 páry příústních nožek (podávají potravu). Zadečkové nohy slouží k plavání, samice na nich nosí vajíčka. Poslední pár zadečkových nohou se nazývají uropody. V žaludku se vytváří rakůvky (kousky CaCO3 na dobu, kdy bude měnit karapax, tento jev se vyskytuje především u raků. Pod karapaxem v místě, kde začínají končetiny je dutina, ve které jsou žábry.

raci (Astacura): živí se vodními bezobratlými, rostlinami i zdechlinami, vajíčka si nalepují na nohy zadečku, tam žijí i vylíhlí raci, lezou po dně, ale mohou i plavat, žijí v dírách pod břehy, mají přímý vývoj, hlava a hruď jsou krunýřem srostlé nepohyblivě, každý tělní článek nese pár končetin (19 párů) r. říční (Astacus fluviatilis = A. astacus): u nás původní, snáší bahnité dno, všežravec, noční, velikost do 20 cm, olivově zelený, vzácný, chráněný

r. kamenáč (A. torrentium): u nás původní, čisté vody s kamenitým dnem, menší než rak říční, vzácný, chráněný V 19. st. u nás raky málem vyhubila račí mor (houbová choroba). r. bahenní (A. leptodactylus): dovezen z Haliče (Polsko), odolnější r. kamenáč r. bahenní

humr evropský (Homarus): mořský, jedno klepeto tlusté - louskací, druhé tenčí - stříhací, svaly, které klepeto stiskávají jsou silné, svaly, které ho oddalují jsou slabé langusta (Palinurus): nemá klepeta, dlouhá tykadla, až 8 kg humr evropský langusta

kreveta (Palaemon), garnát (Crangon): mořští, 5 cm velcí, bočně zploštělé tělo, nevýrazná klepeta, kreveta má zahnutý zadeček, garnát rovný kreveta garnát

krabi: podtáčí zadeček pod tělo k krabi: podtáčí zadeček pod tělo k. říční (Eriocheir sinensis): zavlečen z Číny na počátku 20. st., v Labi, Vltavě, chlupatá klepeta, v období páření se vrací do moře velekrab japonský, "pavoučí krab": rozpětí 3 m, žije v hlubokomořských příkopech na asijském pobřeží velekrab japonský

ř. stejnonožci Hrudní a zadečkové končetiny jsou stejné, tělo je shora zploštělé. stínka obecná (Porcellio scaber): 15 mm, na souši ve vlhkém prostředí, mají žábry, živí se rostlinnými zbytky, žije pod kameny, pařezy, ve sklepích svinka obecná (Armadillidium vulgare): silně vyklenuté tělo, umožňuje stočení do kuličky, obývá sušší místa Stínky i svinky se dříve používali pro léčení tuberkulózy - bezvýsledně. beruška vodní (Asellus aquaticus): nemá krunýř, na dně stojatých vod, všežravec, články zadečku srostlé svinka obecná stínka obecná

ř. různonožci blešivec potoční (Gammarus): pod kameny, v potocích, všežravec - živí se mrtvými těla živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, někdy se označují jako vodní ráčci - nesprávný název, zboku zploštělí, využívají se jako krmivo pro ryby, želvy, bioindikátor kvality vody - jsou nároční na čistotu vod

Použité zdroje: www.picsearch.com Biologie pro gymnázia – (Jelínek , Zicháček)