V této válce USA ztratily více mužů než ve všech ostatních válkách (včetně obou světových, korejské a vietnamské) zemřelo přes mužů (více na infekční nemoci než kulkou) největší válečný konflikt na území USA Poprvé: - masově použit vlak k transportu vojska, telegraf a pozorovací balony první námořní bitva obrněnců (Monitor vs. Merrimack) - pokusy s ponorkami - použity pušky zadovky, kulomety - proces s válečným zločincem (velitel jižanského zajateckého tábora odsouzen k smrti)

Co předcházelo? po válce za nezávislost (1775 – 1783) – mezi východním pobřežím a řekou Mississippi federace 13 států každých let další stát - před vypuknutím války 34 států územní expanze na západ na účet španělských a francouzských držav, Mexika a indiánských kmenů od Španělska odkoupena Florida (1819), od Francie Louisiana (1803), v mexické válce ( ) vybojována a připojena obrovská území na jihu, (Kalifornie, Arizona, Oregon, Nové Mexiko), od Ruska levně (za 7 milionů $) odkoupena Aljaška (1867)

způsob hospodaření farmářů (pšenice a kukuřice) a rančerů (dobytek) v konfliktu s nároky kočovných, lovících Indiánů indiánské kmeny vytlačovány do neúrodných rezervací (i odtud někdy vyháněny) územní expanze na západ = trvalé ohnisko sporů mezi severními a jižními státy – (otrokářství) ekonomické kořeny budoucího konfliktu severu a jihu: zachování či zrušení otroctví

SEVER otroctví zakázáno od 1790 ekonomika: průmysl pracovní síla - imigranti 7O % průmyslu na severu snaha vytvořit z jihu odbytiště průmyslových výrobků a diktovat ceny požadavek silné ústřední vlády JIH závislost na zachování otroctví zemědělství (bavlna, rýže, tabák, cukrová třtina) snaha prosadit volný obchod s Evropou požadavek větších pravomocí jednotlivým státům federace

„King Cotton“ závislost stávajícího životního stylu a bohatství jihu na zachování práce otroků vynalezen odzrňovač bavlny (proti ručnímu odzrňování byl 1 000x výkonnější) „bavlněná horečka“ zachování otrokářství 1860 tvořila bavlna 57 % US exportu X rychlé vyčerpání půdy extenzivní hospodářství expanze na západ nutnost povolení otroctví v nových státech

poslední mírumilovný kompromis o charakteru nového státu vyhlášení Kalifornie (svobodná) a Utahu a Nového Mexika (otrokářské) předehra občanské války: 1854 – boj o charakter Kansasu (závody v osídlování, ozbrojené potyčky, poslední přijatý stát, „svobodný“)

abolicionisté sever - hnutí za zrušení otroctví (abolition = zrušení) zprostředkování útěků otroků do Kanady (ze severních států USA museli být podle zákona vráceni majiteli) - tzv. Podzemní železnice (tajné cesty, síť sympatizantů) uprchlo otroků 1859 pokus farmáře Johna Browna a jeho 9 synů vyvolat povstání otroků ve Virginii jeho ozbrojená skupina rozprášena při pokusu dobýt sklad zbraní - John Brown popraven - mučedníkem severu (píseň „John Brown´s Body“)

1860 – prezidentem mluvčí protiotrokářské strany republikán Abraham Lincoln (1809 – 1865) růst napětí v jižanských státech, hlasy pro odtržení od Unie postupně se odtrhlo 11 jižních států = Konfederované státy americké /CSA/ prezident Jefferson Davis (hl. m. Richmond) začátek války zahájila armáda Konfederace palbu na vládní pevnost Sumter v přístavu Charleston (Již. Karolína) = začátek války

Unie (USA) Konfederace (CSA) 23 států více než dvojnásobek obyvatel 70 % průmyslu 2/3 železnic, loďstvo bankovní kapitál zbrojní sklady výroba zbraní (30:1) 11 států 9 milionů obyvatel (4 miliony otroků) téměř žádný průmysl ekonomika závislá na vývozu bavlny a dovozu všeho vojenská tradice (důstojníci většinou z jihu)

1. fáze války – převaha Jihu 1861 – bitva u Bull Runu – nerozhodný výsledek blokáda jižanských přístavů 1862 – námořní bitva u Chesapeake (obrněné lodi) – vítězství Unie zlom: tažení generála U. Granta na jih léto bitva u Gettysburgu - rozhodující převrat ve válce Jih v defenzivě, boje již jen na území Konfederace, taktika spálené země Konfederace nemohla vydržet ekonomicky

Osvobození otroků vydal A. Lincoln zákon o osvobození otroků (13. doplněk Ústavy USA)

Přijetí zákona o osvobození otroků

9. dubna 1865 kapitulace u Appomattoxu generál R. E. Lee (vrchní velitel jižanských vojsk, považován za nejlepšího taktika občanské války) podepsal za Konfederaci kapitulaci Jih okupován („rekonstrukce“)

A. Lincoln zastřelen při návštěvě Fordova divadla ve Washigtonu jižanským fanatikem J. W. Boothem (při útěku dopaden a zastřelen, jeho komplicové popraveni)

Výsledky války opětovné politické sjednocení země osvobození otroků pozemková reforma (bezplatné přidělování půdy kolonistům) inflace vznik společného trhu posílení ústřední vlády rozvoj průmyslu na Jihu otevřena cesta ke vzniku velmoci nadále politická a společenská diskriminace černochů Jih okupován - dlouho přežívalo napětí mezi severními a jižními státy