Herbert A. Simon

Pittsburgh, Pensylvánie * 15. června 1916 Milwaukee, Wisconsin † 9. února 2001, Pittsburgh, Pensylvánie

Studium ZŠ - Milwaukee, Wisconsin SŠ - Milwaukee, Wisconsin 1933 nastoupil na Chicagskou univerzitu Matematický ekonom, Henry Schultze Logika, Rudolf Carnap a Charlese Merriama 1939-1942 korespondečně získal doktorské studium na Chicagské univerzitě

Administrative Behavior Vydáno 1947 Prof. Simon zde popisuje podnik jako adaptivní systém složený z fyzikálních, sociálních a personálních složek, které drží pohromadě díky informační síti a odhodlání svých členů spolupracovat pro dosažení společných cílů. Aby firma přežila a rozvíjela se, musí usilovat o rovnováhu nejenom k vnějšímu světu, ale také o vnitřní rovnováhu mezi jednotlivými složkami organizace.

NOBELOVA CENA 8. PROSINCE 1978 ZÍSKA NOBELOVU CENU ZA EKONOMII Průkopnický výzkum v oblasti rozhodovacích procesů v hospodářských organizacích

Klasická teorie firmy x teorie firmy podle H. A. Simona Klasický model požaduje: znalost všech alternativ schopnost vypočítat důsledky rozhodovatelovu jistotu při přítomném a budoucím hodnocení důsledků schopnost porovnat důsledky

Úkolem je nahradit tento klasický model takovým modelem, který by popsal, jak by bylo možné rozhodnutí udělat, jsou-li důsledky volby známé pouze nedokonale. základní teorie firmy – chování trhu jako celku a nikoli chování jednotlivých firem Postupem času: velikost podniků roste aktivita podniků přesáhla státní hranice zaměstnanci začali vytvářet odbory tempo rozvoje se začalo zvyšovat cenové soupeření nahrazeno soupeřením s ohledem na kvalitu a služby

NORMATIVNÍ TEORIE ROZHODOVÁNÍ Před 2.SV se teorií řízení zabývali: prům. inženýři specialisté v podnikových funkcích Po 2.SV: vědci matematikové statiskové ( zabývali se otázkami vojenského řízení a logistiky) → tato oblast přejmenována na „operační výzkum“ ekonomové → vytvořili vlastní oblast, kterou nazvali „teorie řízení“

SNAHY H. A. SIMONA studium struktury a rozhodování ve firmě se stalo důležitým úkolem ekonomické vědy právě tento nový směr určoval prof. Simon Simon popisuje podnik jako adaptivní systém složený z fyzikálních, personálních a sociálních složek, spojené v celek díky informační síti a odhodlání členů spolupracovat pro dosažení společných cílů

ROZVOJ FIRMY firma musí usilovat o rovnováhu nejenom k vnějšímu světu, ale také o vnitřní rovnováhu mezi jednotlivými složkami organizace Simon odmítá předpoklad klasické teorie firmy o racionálním a vševědoucím podnikateli, který maximalizuje zisk vychází z psychologie procesu učení → • méně komplikovaná pravidla volby • mírnější požadavky na paměť • výpočetní schopnosti rozhodovatele → nahrazuje podnikatele mnoha spolupracujícími rozhodovateli

tito rozhodovatelé neznají všechny důsledky svých rozhodnutí na rozdíl od podnikatelů klasické teorie nemohou zvolit nejlepší alternativu spokojí se s přijatelnou alternativou → firmy neusilují o maximalizaci zisku, ale o nalezení přijatelného řešení naléhavých problémů Simon měl zájem o zjednodušení a pochopení složitých rozhodovacích situacích

TEORIE ŘÍZENÍ má zájem o ZPŮSOBY rozhodování, nikoli pouze o výsledky rozhodování teorie o tom, JAK rozhodovat, spíš než teorie o tom, co rozhodovat

Mezi neznámější z nich patří hledání jehly v kupce sena Mezi neznámější z nich patří hledání jehly v kupce sena. Předpokládejme, říká H. Simon , že ve stohu sena je mnoho jehel. Potom lze rozlišit dva vyhledávací procesy. První z nich je hledání nejostřejší jehly v kupce, což je právě maximalizační proces. Druhý je hledání takové jehly, která je dost ostrá na to, aby ten, kdo ji hledá, mohl dokončit nějaké šití. Tento typ procesu hledá "uspokojivé" řešení a postuluje tzv. princip satisfakce.

POSTUPY TRANSFORMUJÍCÍ NEZVLÁDNUTELNÉ ROZHODOVACÍ PROBLÉMY NA ZVLÁDNUTELNÉ hledání uspokojivé volby místo volby optimální nahrazení abstraktních, globálních cílů hmatatelnými dílčími cíly ( jejichž dosažení lze pozorovat a měřit) rozdělení problémů mezi více odborníků a jejich práce je koordinována pomocí komunikační sítě struktury vztahů jsou založené na podřízenosti

Zaměstnanecký poměr Základní charakteristikou moderní průmyslové společnosti: práci neprovádějí jednotlivci za účelem prodeje ale osoby, které přijaly zaměstnání ve firmě a tím na sebe vzali podřízenost vůči zaměstnavateli

OMEZENÁ RACIONALITA racionalita je omezená, ztrácí-li se vševědoucnost selhání vševědoucnosti je většinou selháním znalosti všech alternativ a neschopností propočítat důsledky klíčové prvky: • podstata podřízenosti • organizační rovnováha • mechanismus vyhledávání a uspokojování

BEHAVIORÁLNÍ TEORIE Pokroky: Psychologické výzkumy – laboratorní i terénní, zaměřené na zjištění, zda se lidé v jednoduchých rozhodovacích situacích chovají tak, jak předpokládá statistická teorie rozhodování Psychologický výzkum – účelem objevit skutečné mikroprocesy lidského rozhodování a řešení problémů Empirické pozorování rozhodovacích procesů v organizačních a podnikatelských souvislostech Rozšíření teorie firmy → předpoklady behaviorální teorie jsou bližší realitě než předpoklady teorie klasické

ZÁVĚR přínos H. A. Simona je nesmírně rozsáhlý a zasahuje do mnoha oborů od filozofie přes ekonomii, až po studium procesů řešení problémů jeho ekonomické práce jsou neustále používané snažil se o pozměnění a zobecnění ekonomické teorie tak, aby lépe odrážela skutečné chování člověka