Autor: Mgr. Hana Baroušová Lišejníky, opakování Autor: Mgr. Hana Baroušová
Lišejníky (Lichenes) Samostatné opakování pro studenty Odpovídejte prosím na dále uvedené otázky, vaše odpovědi si zapisujte. Otázky řešte postupně, nelistujte v snímcích prezentace dopředu a následně se nevracejte. Za každou správně zodpovězenou otázku získáváte 1 bod. Řešení a hodnocení je uvedeno na konci testu.
Lišejníky (Lichenes) – samostatné opakování 1. Lišejníky jsou tzv. podvojné organizmy, u nichž existuje symbióza. Co znamená termín „symbióza“? 2. Které organizmy tvoří lišejník? 3. Který z těchto organizmů je fotoautotrofní a který je heterotrofní? 4. Jak se živí organizmy fotoautotrofní, co je pro ně zdrojem uhlíku a co je zdrojem energie? 5. Jak se živí organizmy heterotrofní, co je pro ně zdrojem uhlíku a co je zdrojem energie? 6. Představte si, že teoreticky můžeme oddělit fotoautotrofní a heterotrofní organizmus z lišejníku. Který z nich bude spíše schopen přežít na holé, vlhké, mírně osvětlené skále? Proč?
Lišejníky (Lichenes) – samostatné opakování 7. Co jsou soredie? 8. V jakém prostředí se vyskytují lišejníky, kde je najdeme? 9. Uveď některý z významů lišejníků v přírodě. 10. Lišejníky jsou též tzv. „bioindikátory čistoty prostředí“. Co toto tvrzení znamená? 11. Uveď jméno lišejníku, který má šedou či šedozelenou stélku. 12. Uveď jméno lišejníku, který má žlutou či žlutooranžovou stélku.
Urči název následujících lišejníků: obr. 1: Hojný druh, lupenitá stélka, roste běžně na zdech, na kůře stromů, na kamenech.
Urči název následujících lišejníků: obr. 2: Hojný druh, lupenitá stélka, roste běžně na kůře stromů.
Urči název následujících lišejníků: obr. 3: Hojný druh od nížin do hor, stélky lupenité, velké několik cm. Roste v lesích i mimo les.
Urči název následujících lišejníků: obr. 4: Hojný druh, keříčkovitá stélka. Roste v lesích, na severu je běžný v tundře a tvoří základ potravy určitého severského sudokopytníka.
Urči název následujících lišejníků: obr. 5: Hojný druh, keříčkovitá stélka, roste v lesích. Vyskytuje se též na lávových polích určitého ostrova – odtud její druhový název.
Urči název následujících lišejníků: obr. 6: Roste v horských oblastech na skalách, korovitá stélka. Bioindikátor čistoty prostředí.
Urči název následujících lišejníků: obr. 7: Výskyt hlavně v horách, vláknitá stélka. Lidový název „Krakonošovy vousy“.
Řešení a hodnocení: Za každou správnou odpověď si započítejte 1 bod, za částečnou půl bodu. Celkově tedy můžete získat 19 bodů. Odpovědi na otázky: 1. Lišejníky jsou tzv. podvojné organizmy, u nichž existuje symbióza. Co znamená termín „symbióza“? Symbióza je soužití, které je pro všechny zúčastněné organizmy výhodné. 2. Které organizmy tvoří lišejník? Řasa a houba nebo sinice a houba. 3. Který z těchto organizmů je fotoautotrofní a který je heterotrofní? Řasy a sinice jsou fotoautotrofní, houby jsou heterotrofní. 4. Jak se živí organizmy fotoautotrofní, co je pro ně zdrojem uhlíku a co je zdrojem energie? Zdrojem uhlíku je oxid uhličitý, zdrojem energie je světlo, sluneční záření.
Odpovědi na otázky: 5. Jak se živí organizmy heterotrofní, co je pro ně zdrojem uhlíku a co je zdrojem energie? Zdrojem uhlíku je organická látka, zdrojem energie je též organická látka. 6. Představte si, že teoreticky můžeme oddělit fotoautotrofní a heterotrofní organizmus z lišejníku. Který z nich bude spíše schopen přežít na holé, vlhké, mírně osvětlené skále? Proč? Organizmus fotoautotrofní, tj. řasa či sinice. Za přítomnosti vody, světla a oxidu uhličitého ze vzduchu bude provádět fotosyntézu a syntetizovat si nezbytné organické látky (sacharidy). 7. Co jsou soredie? Jsou to útvary sloužící k rozmnožování lišejníků. Obsahují klubíčko houbových vláken, mezi nimi jsou buňky příslušné řasy či sinice, které tvoří daný lišejník. 8. V jakém prostředí se vyskytují lišejníky, kde je najdeme? Na skalách, kamenech, zdech, na kůře stromů aj.
Odpovědi na otázky: 9. Uveď některý z významů lišejníků v přírodě. Průkopníci života např. na skalách, tj. tvoří první vrstvičku humusu. Potrava živočichů. Úkryt živočichů aj. 10. Lišejníky jsou též tzv. „bioindikátory čistoty prostředí“. Co toto tvrzení znamená? Mnohé jsou velmi citlivé na čistotu prostředí, zejména na množství oxidu siřičitého v ovzduší, též citlivě reagují na přítomnost kovů, např. hliníku. 11. Uveď jméno lišejníku, který má šedou či šedozelenou stélku. Dutohlávka sobí, pukléřka islandská aj. 12. Uveď jméno lišejníku, který má žlutou či žlutooranžovou stélku. Mapovník zeměpisný, terčovník zední aj. Za tuto část jste mohli získat 12 bodů. Následuje určování sedmi zástupců.
Terčovník zední (Xanthoria parietina) Urči název následujících lišejníků: obr. 1: Terčovník zední (Xanthoria parietina) Hojný druh, lupenitá stélka, roste běžně na zdech, na kůře stromů, na kamenech.
Terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes) Urči název následujících lišejníků: obr. 2: Terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes) Hojný druh, lupenitá stélka, roste běžně na kůře stromů.
Hávnatka psí (Peltigera canina) Urči název následujících lišejníků: obr. 3: Hávnatka psí (Peltigera canina) Hojný druh od nížin do hor, stélky lupenité, velké několik cm. Roste v lesích i mimo les.
Dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina) Urči název následujících lišejníků: obr. 4: Dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina) Hojný druh, keříčkovitá stélka. Roste v lesích, na severu je běžný v tundře a tvoří základ potravy určitého severského sudokopytníka.
Pukléřka islandská (Cetraria islandica) Urči název následujících lišejníků: obr. 5: Pukléřka islandská (Cetraria islandica) Hojný druh, keříčkovitá stélka, roste v lesích. Vyskytuje se též na lávových polích určitého ostrova – odtud její druhový název.
Mapovník (lišejník) zeměpisný (Rhizocarpon geographicum) Urči název následujících lišejníků: obr. 6: Mapovník (lišejník) zeměpisný (Rhizocarpon geographicum) Roste v horských oblastech na skalách, korovitá stélka. Bioindikátor čistoty prostředí.
Urči název následujících lišejníků: obr. 7: Provazovka (Usnea), např. provazovka obecná (Usnea filipendula) Výskyt hlavně v horách, vláknitá stélka. Lidový název „Krakonošovy vousy“.
Hodnocení: Za každou správnou odpověď jste si započítali 1 bod, za částečnou půl bodu. Celkově jste mohli získat 19 bodů. Převedení bodů na známku: 19 – 17,5 bodů (100 – cca 92 %): výborný 17 – 14 bodů (cca 91 – 75%): chvalitebný 13,5 – 9,5 bodů (cca 74 – 50%): dobrý 9 – 6 bodů (cca 49 – 33 %): dostatečný 5,5 a méně bodů: nedostatečný
Zdroje a literatura: Lišejníky. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Li%C5%A1ejn%C3%ADky Dutohlávka sobí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dutohl%C3%A1vka Terčovník zední. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ter%C4%8Dovn%C3%ADk_zedn%C3%AD Mapovník zeměpisný. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapovn%C3%ADk_zem%C4%9Bpisn%C3%BD Pukléřka islandská. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pukl%C3%A9%C5%99ka_islandsk%C3%A1 Provazovka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Provazovka Hávnatka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A1vnatka_ps%C3%AD Terčovka bublinatá. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-07-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ter%C4%8Dovka_bublinat%C3%A1 JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007. ISBN 978-80-7182-213-4.