Mozek a chování: norma a patologie Základy psychologie a psychopatologie VZ Lucie Bankovská Motlová

Obsah Jak a z čeho je mozek postavený Jak funguje ve zdraví a nemoci Jak se projevují nejčastější duševní nemoci

Co se dnes naučíte Základní pojmy: neurony, synapse, funkční systémy mozku a jak je zkoumáme Základní funkční systémy a jejich poruchy Emoce: norma a poruchy (základní emoce, úzkost, poruchy nálady, motivace a její poruchy – závislosti)

Mozek Hmotnost: 1200-1400 g Složení: nervové buňky (neurony) a další buňky (glie, atd.) Počet neuronů: 85 miliard

Neuron a synapse

DOPAMIN

Funkční systémy Smyslové vnímání Poznávání Paměť Řeč a jazyk Emoce Sebeuvědomování atd….

Funkční systémy a jejich zkoumání Zobrazovací metody: Funkční magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie Neuropsychologické testování Pacienti s poškozením mozkových struktur

Phineas Gage 1823 –1860 http://news.nationalpost.com/2014/05/16/how-phineas-gage-survived-a-horrific-brain-injury-to-become-one-of-the-most-famous-names-in-medical-history/

Rozhodování Motivace Citlivost vůči odměně Porucha rozhodování: poškození čelních laloků; narušení neuronálního systému, jehož součástmi jsou ventromediální prefrontální kůra, amygdala, somatosenzorické korové oblasti včetně kůry insulární, některé oblasti diencefala a mozkového kmene a periferní nervový systém.

Emoce Norma a poruchy

Základní emoce Štěstí Smutek Hněv Hnus Strach Překvapení

The Expression of Emotions in Man and Animals, Charles Darwin, 1872

Emoce Emoce jsou uspořádaný soubor chemických a neuronálních odpovědí mozku na emočně kompetentní podnět (objekt nebo situaci). Zpracování podnětu může, ale nemusí být vědomé, neboť emoční odpovědi jsou automatické. Emoční odpovědi jsou ty druhy odpovědí mozku, které evoluce připravila jako odpovědi na některé typy objektů a událostí společně s jistým rejstříkem akcí. Damasio, 1991

Chování spjatá s bolestí a slastí Základní regulace: základní reflexy, Homeostatický strom: vývoj emocí od evolučně nejnižších úrovní až k pocitům Pocity Vlastní emoce Instinktivní potřeby a motivace Chování spjatá s bolestí a slastí Základní regulace: základní reflexy, Imunitní odpověď Damasio, 2004

Kognitivní zhodnocení situace Složky emocí Fyziologická reakce Kognitivní zhodnocení situace emoce Chování, reagování Pravidlo 5 mm subjektivní prožitek, obsahující jak afektivní (libé-nelibé) tak kognitivní hodnocení (významu situace a vlastních možností ji zvládat) tělesné změny (spojené se změnami v autonomní a neurální aktivaci) emocionální exprese připravenost k jednání (jako stav aktivace i tendence ke specifickému jednání). Terapeutické využití: Pravidlo 5 mm: Facial feedback hypothesis: signály z obličejových svalů slouží mozku k interpretaci prožitku. Jak se cítíte? Kognitivně behaviorální terapie – další slide Výraz obličeje

„Turn that frown upside down“ Popište výraz tváře „Turn that frown upside down“

Aktivuje se při pozitivních i negativních emocích; Limbický systém: Funkční soubor struktur, které řídí emoce, motivace a chování a související vegetativní funkce Amygdala: Aktivuje se při pozitivních i negativních emocích; Nezbytná pro získávání nových emocí limbus = okraj dnes funkční soubor struktur, které řídí emoce, motivace a chování navíc i příbuzné vegetativní funkce srdcem je uprostřed hypothalamus: řídí většinu vegetativních a endokrinních funkcí a navíc mnoho aspektů emocí a chování je obklopený dalšími podkorovými strukturami LS: přední thalamická jádra, část bazálních ganglií, area paraolfactoria, septum, hipokampus, amygdala okolo všeho limbická kůra: orbitofrontální kůra, gyrus subcallosus, gyrus cinguli, gyrus parahippocampalis Funkce amygdaly: u nižších živočichů čich Je aktivována jak při negativních tak při pozitivních emocích a je nutná pro získávání nových emocí (podobně jako hipokampus pro zapamatovávání si nových jevů) stimulace (podobné hypotalamu): vzestup i pokles TK a TF, vzestup i pokles GI motility, defekace, mikce, dilatace pupily, piloerekce, sekrece FSH, LH a ACTH; mimovolní pohyby (kývání hlavou, polykání); strach, zlost, bolest, trest, sexuální chování

Pocit nedostatku dechu Pocity neskutečna (derealizace) Bušení srdce Tlak na hrudi Pocit nedostatku dechu Pocení Pocit na omdlení Mravenčení Svírání žaludku Pocity neskutečna (derealizace) ÚZKOST různé formy strachu provázené tělesnými (vegetativními) symptomy signalizující stav ohrožení obvykle spouštějící stresovou reakci intenzita: mírné formy až PANICKÉ ATAKY vede k vyhýbavému (či jinak neutralizujícímu) chování

Fobie Agorafobie Sociální fobie Specifické fobie

PANICKÁ ATAKA náhlý záchvat masivní úzkosti vegetativní příznaky sekundární strach ze smrti trvání - minuty po záchvatu vyčerpání, únava nastupuje trvalý strach z možnosti opakování ataky

Poruchy nálady F30 Manická fáze F31 Bipolární afektivní porucha F32 Depresivní fáze F33 Periodická (rekurentní) depresivní porucha F34 Trvalé poruchy nálady (afektivní poruchy) Cyklotymie Dystymie

Celoživotní riziko v populaci Periodická depresivní porucha Ženy - 20% Muži – 10% Bipolární porucha I Obě pohlaví– 1-1.5%

Depresivní porucha Ukázka: paní AS Depresivní epizoda Depresivní

Symptomy deprese 1. Porucha nálady: snížená, anhedonie 2. Porucha motoriky: snížená psychomotorická aktivita 3. Myšlení a řeč: Forma: zpomalené, nevýpravné Obsah: snížené sebehodnocení, autoakusace, bludy mikromanické 4. Spánek: nespavost, časné ranní probouzení 5. Poruchy chuti k jídlu s hubnutním 6. Myšlenky na sebevraždu

Unipolární vs. Bipolární porucha Zvýšená nálada bipolární Depresivní nálada Zvýšená nálada unipolární Depresivní nálada

Bipolární afektivní porucha mánie deprese Manidepresivní porucha Bipolární afektivní porucha

Bipolární porucha nebo nebo Depresivní a manické epizody Jedna nebo více manických epizod nebo Depresivní epizoda Manická nebo smíšená epizoda Manická nebo smíšená epizoda nebo

Symptomy mánie 1. Porucha nálady: zvýšená, expanzivni, dysforická, euforická 2. Porucha motoriky: zrychlená psychomotorická aktivita 3. Myšlení a řeč: Forma: trysk, pseudoinkoherence, ztráta asociací, hlučnost   Obsah: zvýšené sebehodnocení, megalománie, bludy 4. Spánek: Snížená potřeba spánku 5. Poruchy chování: zvýšená sociabilita, hypersexualita, nadužívání návykových látek

Tady trochu nadsázka,ale… 36 36 36

Motivace, pudy a systém odměny Závislosti a poruchy příjmu potravy

Motivace motivace je stav, který aktivuje chování a dává mu směr; motivy: biologické, psychologické a sociální

Teorie motivace Pudová: základní motivace je zaměřena na pomoc při udržování homeostázy (příklad: žízeň jako homeostatický motiv) Incentivní („odměnová“): směruje chování k pobídce, která je zdrojem libých pocitů nebo zmírňuje stav nelibosti (příklad: dobré jídlo); Něco se nám líbí: pociťujeme v okamžiku, kdy konzumujeme (libý pocit při chutném jídle) Něco chceme: chtění (bažení) je očekávání slasti

Systém odměny: základní neurobiologický systém zajišťující přežití a rozmnožování Přirozené evoluční podněty: vzduch, voda, potrava, sexuální partner, bezpečí dopamin Ventrální tegmentální oblast, VTA 40

Drogová závislost Nepřirozené podněty: drogy dopamin Drogy aktivují systém víc než přirozené podněty a mění jeho činnost dopamin Ventrální tegmentální oblast, VTA Drogová závislost jako zneužití původní evoluční funkce systému odměny 41

Systém odměny: droga oklame mozek! Aktivace systému odměny a změna mozku První užití drogy: příjemný pocit a poté pocit chtění Mozek je oklamán: chová se jakoby droga měla význam pro přežití; zvýšená motivace vlivem aktivace dopaminu Systém odměny na to reaguje chováním vyhledávajícím drogu Člověk baží, touží a stává se závislým Silná touha užít drogu, potíže v kontrole užívání, somatický odvykací stav, tolerance, zanedbávání potěšení a zájmů, zvýšené množství času pro vyhledání látky, pokračování v užívání i přes zjevný důkaz toxicity

ODMĚNA SLAST CHTÍČ

„Užívání drog v dospělé populaci je v ČR na vysoké úrovni“ Drogová situace v České republice v roce 2009 Datum zveřejnění 10. listopadu 2010 „Užívání drog v dospělé populaci je v ČR na vysoké úrovni“ http://www.drogy-info.cz

Souhrn výroční zprávy národního monitorovacího střediska ČR 2009 Celoživotní prevalence užívání konopných drog dosahuje v české dospělé populaci okolo 30 %, extáze 5–10 %, pervitinu 4 %. Prevalence užití konopných drog v posledním roce mezi českými dospělými pak dosahuje hodnot 11–15 %, extáze 3–4 % a pervitinu do cca 1,5 %. Mezi mladými dospělými (15–34 let) je míra prevalence užití konopných drog v posledním roce 22–28 %, extáze 3–8 % a pervitinu do 3 %. Střední odhad počtu problémových uživatelů drog výrazně vzrostl na cca 37,4 tisíc – došlo k nárůstu počtu uživatelů pervitinu i opiátů. Zvýšil se rovněž odhadovaný počet injekčních uživatelů drog.

Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek skupiny „drog“ F10.– Poruchy vyvolané požíváním alkoholu F11.– Poruchy vyvolané požíváním opioidů F12.– Poruchy vyvolané požíváním kanabinoidů F13.– Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik F14.– Poruchy vyvolané požíváním kokainu F15.– Poruchy vyvolané požíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu) F16.– Poruchy vyvolané požíváním halucinogenů F17.– Poruchy vyvolané užíváním tabáku F18.– Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel F19.– Poruchy vyvolané požíváním několika látek a požíváním jiných psychoaktivních látek

Poruchy příjmu potravy: Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory F 50-F59

Mentální anorexie a bulimie

Mentální anorexie: 17,5 a nižší a. Se určuje výpočtem váha (kg)/ (výška m)2 b. U mentální anorexie je 17,5 a nižší

Zdroje F. Koukolík. Mozek a jeho duše. Čtvrté, rozšířené a přepracované vydání. Galén, 2014 F. Koukolík. Lidský mozek. Třetí, přepracované a doplněné vydání, Galén, 2012 A.R. Damasio. Descartesův omyl. Mladá fronta, 2000 S. Nolen Hoeksma, B.L. Frederickson e al. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Portál, 2012