MAPY (uč. PaLZ 14-15) 1

MĚŘÍTKO MĚŘÍTKO GLÓBU - 1:m …. Měřítko m ukazuje, kolikrát je poloměr glóbu r menší než poloměr referenční koule R MĚŘÍTKO MAPY – 1:m…..Měřítko glóbu, ze kterého byla mapa odvozena. Vyjadřuje poměr zmenšení vzhledem ke skutečnosti. Platí na délkově nezkreslených mapách. Plošné měřítko 1:m² platí v plošně nezkreslených místech mapy.

MĚŘÍTKO Příklad : 1: 2 000 000 znamená, že 1 cm na mapě je 2 000 000 cm ve skutečnosti = 20 000 m = 20 km Na mapě je číselné měřítko doplněno grafickým měřítkem, které je znázorněno úsečkou se stejně velkými díly.

DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - příklady Na mapě s měřítkem 1:15 000 000 byla naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti. Příklad 2: Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy, je-li skutečná vzdálenost 200 km.

DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - řešení Příklad 1: Na mapě s měřítkem 1:15 000 000 byla naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti. M-1cm….SK-150km M-4cm….SK-600km (4x150km) Příklad 2: Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy, je-li skutečná vzdálenost 200 km. M-4cm…….SK-200km M-1cm…….SK-50km M-1cm…….SK-5000000cm Měřítko 1:5 000 000

PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - příklady Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku 1:200 000 má plochu 3,6 cm² ? Příklad 2: Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm² má na mapě v měřítku 1:50 000 ?

PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - řešení Příklad 1: Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku 1:200 000 má plochu 3,6 cm² ? M-1 cm…..SK-2 km M-1 cm² ..SK- 4 km² M- 3,6 cm² …..SK-14,4 km² = 1440 ha Příklad 2: Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm² má na mapě v měřítku 1:50 000 ? M- 1 cm…..SK-500m M-1 cm² .. SK- 250000 m² = 25 ha M-x cm² … SK - 100 ha……………x=100:25= 4 cm²

DRUHY MAP podle měřítka mapy VELKÉHO MĚŘÍTKA (plány (1:500 – 1:5 000), topografické mapy, turistické mapy, autoatlasy) – do 1: 200 000 mapy STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA od 1 : 200 000 do 1: 1 000 000 mapy MALÉHO MĚŘÍTKA nad 1: 1 000 000 - (velká území, malá podrobnost – školní atlasy světa, kapesní atlasy)

DRUHY MAP podle obsahu mapy katastrální (pouze polohopis, nejčastěji 1:2880) mapy topografické (topografické a obecně zeměpisné mapy, výškopis, polohopis i popis objektů a jevů) mapy obecně geografické (školní atlasy) tematické mapy (m. přírodních jevů, společenských jevů, ostatní mapy)

DRUHY MAP podle účelu vojenské hospodářské turistické školní mapy atlasy

GENERALIZACE OBSAHU MAP Výběr nejdůležitějších objektů a jevů při přechodu na mapu menšího měřítka

OBSAH MAP Obsah mapy topografické : Výškopis Polohopis Popis mapy Matematické prvky : geografická síť, měřítko Obsah mapy topografické : Výškopis Polohopis Popis mapy

VÝŠKOPIS Vrstevnice (izohypsy) – izolinie spojující místa o stejné nadmořské výšce Hloubnice (izobáty) – pod vodou Kóty – číselné údaje u výškových značek Barevná hypsometrie (barevné rozlišení výškových stupňů – zelená až hnědá, odstíny modré) Plastičnost - stínování (JV svahy zastíněné)

POLOHOPIS Liniové (hranice, komunikace, vodní toky,…) Pomocí 3 základních typů značek : Liniové (hranice, komunikace, vodní toky,…) Bodové (sídla, letiště, přístavy,nerostné suroviny, zemědělské plodiny,…) Plošné (lesy, jezera, pouště,…) Využití barev a velikostí značek (sídla,elektrárny,uhlí)

POLOHOPIS (uč.PaLZ str.15) Zvláštní metody pro tematický obsah : Kartogram – odstupňovaná intenzita jevu v předem daných územních jednotkách (barva,rastr) - tečková metoda - dasymetrická (hustoměrná) metoda Kartodiagram – lokalizovaný diagram (ukazuje druh a velikost jevu - diagramy, které jsou umístěny v místě výskytu) - stuhová metoda - metoda anamorfózy

POPIS MAPY Názvy zeměpisných objektů smluveným písmem (druh, velikost, barva, sklon, tvar) PODLE DRUHU OBJEKTU : Choronyma (vodorovné části souše – světadíly, státy, ostrovy,…) Místní jména (obydlená místa - sídla, ulice,…) Pomístní jména (neobydlená místa - hory, řeky,…)

POPIS MAPY PODLE PŮVODU JMÉNA : Domácí jména (ve státě uživatele mapy : CZE – Labe, Praha, Louny, DEU – Elbe, Dresden, GBR – Thames, London, FRA – Paris, AUT – Wien, Donau,…) Cizí jména (objekty v cizině – Dresden, London, Paris, Wien) Vžitá jména - EXONYMA (domácí podoby cizích jmen – CZE – Drážďany, Londýn, Paříž, Vídeň, Řím, Štětín, Salzburg - DEU – Prag, Eger, - GBR – Prague, Copenhagen, Vienna, Lisbon

POPIS MAPY PRAVIDLA PRO PŘEPIS CIZÍCH NÁZVŮ : OFICIÁLNÍ PODOBA u latinkových písem TRANSLITERACE (přepis z jiného písma do latinky- alfabeta, azbuka,..) TRANSKRIPCE (přepis podle výslovnosti u znakového písma-japonština, čínština) Při přepisu z čínštiny se využívá pinyin

VZNIK MAPY 5 etap vzniku originální mapy : Astronomická (určení přesné polohy základních bodů) Geodetická (podklady pro polohopis (trigonometrie, triangulace) a výškopis (nivelace)) Topografická (podrobná měření v terénu, vyhodnocení leteckých snímků – zanášení obsahu do mapových listů) Kartografická (úprava, zjednodušení topografického obsahu, výběr značkového klíče) Reprodukční (reprodukce a tisk mapy – k.polygrafie)

VZNIK MAPY V SOUČASNOSTI Letecké a družicové snímky Měření a sběr dat – GPS (Global Positioning System – globální polohový systém) Tvorba databáze systému GIS (Geografic Information System – geografický informační systém) – soustavy digitálních mapových vrstev

ZDROJE INFORMACÍ : Obr.1 - [cit. 2012-11-1]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Netzentwuerfe.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Maximilian Dörrbecker Kartografie. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012-11-1]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Kartografie > Mapy. [on-line]. [cit. 2012-11-1]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mapy > Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

ODKAZY K DANÉMU TEMATU: Wikipedie, otevřená encyklopedie. Kartografie.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Kartografie > Mapy. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mapy > Vrstevnice. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Vrstevnice > Transliterace. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Transliterace > Transkripce.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Transkripce_%28lingvistika%29> Seznam českých exonym. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_exonym > Seznam českých exonym pro německá toponyma http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_exonym_pro_n%C4%9Bmeck%C3%A1_toponyma http://www.cinstina.cz/ http://www.cinsky.cz/ Přepis čínštiny.<http://www.lib.cas.cz/space.40/PCHINJIN/CINA.HTM > Přepis pinyin.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Pinyin > http://www.mapy.cz/