Ekologie ohrožených druhů hmyzu (nížinných) lesů České republiky Martin Konvička & Lukáš Čížek Entomologický ústav AV ČR České Budějovice

Jasoň dymnivkový zbývá 16 (meta)populací jen 4 životaschopné vyhynul v Čechách (Libický luh)

Konvicka and Kuras, J. Insect Conserv Valimaki & Itamies, Entomol. Fennica 2005

Pravděpodobnost disperze: 1 km: km: km: km: 0.001

Milovický les - paseka Milovický les – „střední les“ vysoký les - paseky - dlouhá perioda mezi zánikem a vznikem stanoviště - velké bariéry mezi stanovišti - relativně malá obývatelná plocha (při obmýtí 120 let ca 1/12 …) aktivní střední / nízký les - krátká perioda zániku a vzniku - minimální bariéry - o řád větší obývatelná plocha modely: ve vysokém lese j. přežije tehdy a jen tehdy, když je velký (> 5 km 2 ) paseky jsou malé (1/4 ha), a je jich tedy mnoho frekvence vzniku < frekv. zarůstání

Hnědásek osikový (Euphydryas maturna): - poslední les, ca 100 ha - ca 300 imág ročně (CV 0.67!) - osluněné jasany (ca) 3-12 let staré - při obmýtí 100 let ideálně 11 ha … pro 1000 imág alespoň 35 ha pasek

Frankonische Steigerwald

Okáč jílkový (Lopinga achine) hodonínská Doubrava na JV Moravě obývané území maximálně 3km 2 pár tisíc ks.

E3: 60-80% E2: 5-10%, keře do 7 m E1: 50-80%, - nízké bylinné patro - trávy a byliny 1:1 - minimální nitrofilie - minimum stařiny Vyhynul: Bílé Karpaty Boří les Hlučínsko Křivoklátsko, Karlštejnsko Litovelské Pomoraví Polabí …

NE

Nejlepší místa v hodonínské Doubravě: „Carici fritschii-Quercetum“ - v současné době v mýtním věku - „obnova“ dočasně zastavena

Dlouhodobý problém: Jak udržet žádoucí strukturu porostů? - světlé, ale s řidším E2, nízkým a bohatým E1 - vznik pařezením ve spojení s travařením a lesní pastvou? - v HD se lokálně travařilo do 70. let

Ostruháček česvinový: „křovinaté duby“ Okáč hnědý (K.O.) : osluněné lesní mokřady Perleťovec fialkový: osluněné violky Modrásek čičorkový: otevřené panonské luhy Bělopásek hrachorový (K.O.): pařeziny s Lathyrus niger Pestrobarvec petrklíčový: prvosenky v polostínu

Zygaena osterodensis: kriticky ohrožený pařezinový druh Eriogaster catax: “naturový“ druh závětří a polostín, nízké lesy nebo vysoké křoviny Pericalia matronula: v Čechách vyhynula zač. 20. století, nízké lesy Epirrhanthis diversata: výhradně mladá osikoviště (elektrovody apod.) Phyllodesma ilicifolium: řídké lesy nebo rašeliniště

porostní struktura je pro hmyz srovnatelně důležitá, jako druhové složení vegetace mnohé druhy vyhynou bez restaurace tradičního managementu

Vymírání hmyzu v ČR V ČR cca 25 – druhů hmyzu „Oficiálně“ EX 626 druhů Jenže v červených seznamech: –mnoho skupin chybí např. většina blanokřídlých – nejpočetnější skupiny –různí autoři –různě známé skupiny ne všechny taxony udělány stejnou metodou

Efekt prozkoumanosti - vymření častěji udáváno v populárních skupinách Vymírání hmyzu v ČR vymřelí ohrožení

Efekt věku autora – starší autoři udávají méně vymřelých, ale více ohrožených druhů Vymírání hmyzu v ČR vymřelí ohrožení

Srovnání 4 slušně prozkoumaných skupin (Saltatoria, vosy, včely, denní motýli) ze 4 srovnatelně velkých území → motýli nejsou žádnou výjimkou → území srovnatelná s ČR ztratila okolo 10% hmyzích druhů → většina nezpracovaných druhů jsou parazitoidi a paraziti, tedy zvláště rizikové trofické kategorie Vymírání hmyzu v ČR

Jaké druhy vymřely? nížinné suchomilné Vymírání hmyzu v ČR

Jaké druhy vymřely? Druhy závislé na holé půdě a nelesních biotopech A kdo je na řadě teď? Vymírání hmyzu v ČR

Vyhynulé NELESNÍ druhy doplatily na změnu hospodaření (=intenzifikace zemědělství) V lesích – také zásadní změny hospodaření (=intenzifikace lesnictví) dříve - řídký les - pastva – krávy, prasata - sběr steliva - topivo – výmladkové hospodaření - konstrukční dřevo dnes - hustý les - prům. zpracovatelné dřevo Extinkční dluh v lesích

Specifika habitatu: strom => dlouhověký organizmus => stabilní prostředí dub – až 450 let - ca žalud - v 18. stol. - za vlády Marie Terezie (iniciovala změny v hospodaření) - mohutný strom - měl 200 let za tatíčka Masaryka 1930– obrovský starý strom, se stejnou rodinou páchníků a podobnou xylofágní faunou jako dnes – odumírající velikán Extinkční dluh v lesích

Specifika habitatu –stabilní prostředí => => specifika biologie jeho obyvatel - nízká disperzní schopnost - nízká populační hustota Mohutný starý strom = časová kapsa - umírá desítky let => desítky let poskytuje vhodný biotop Populace může i desítky let přežívat na jednom stromě a čekat, než se podaří kolonizovat další strom Extinkční dluh v lesích

V hustém lese mohutné stromy NEVYROSTOU!!! - kompetice o světlo i živiny => jiný habitus, rychlá smrt - tenký kmen & rychlá smrt => rychlý rozpad (roky, ne desetiletí) - saproxylické organizmy se musejí často stěhovat, riskantní Extinkční dluh v lesích

Dnes – nové mohutné stromy nedorůstají V našich lesích je obrovský EXTINKČNÍ DLUH 2 důvody 1) zjevný - těžba 2) nezjevný - ochrana přírody – chrání „prales“= hustý les odpovídá představám o přirozeném lese mýtus původního pralesa Extinkční dluh v lesích

Přirozený vs. nepřirozený les Les nepřirozený – plantáž apod. – máme jasno - vysoká diverzita dřevin - víceetážové a různověké - spousta mrtvého dřeva - vysoká biodiverzita JENŽE - Slovanské osídlení - kosti dropa aj., pylové analýzy ↓ - v roce 800 n.l. neexistovaly - původně otevřená krajina, lesostep Lužní pralesy u soutoku Dyje a Moravy Les přirozený – prales?

Pralesy nížin Dříve - vysoký podíl dubu, jilmu Dnes - dub nezmlazuje - převládá jasan, habr ↓ mizení biodiverzity - doubravy, např. Ranšpurk, Cahnov - Soutok Přirozený vs. nepřirozený les

Pralesy středních a vyšších poloh Dříve - vysoké zastoupení jedle Dnes - jedle nezmlazuje - převládá buk ↓ mizení biodiverzity Buko-jedlové např. Mionší Přirozený vs. nepřirozený les

Pralesy v ČR - lesy s přirozenou skladbou dřevin - bez přímých zásahů člověka - delší čas pod ochranou, můžeme sledovat vývoj porostů Dochází k jasné změně ve složení porostů - mizí hlavní dřeviny - dub, jedle - neschopné zmlazovat - nastupují jiné - habr, jasan, buk - ve stínu zmlazují výborně - zvyšuje se zakmenění (=větší zástin) oproti historickým hodnotám Zarůstají nám pralesy?! Přirozený vs. nepřirozený les

Xylofágní hmyz - doplácí na změnu druhové skladby - střední polohy - jedloví specialisté - většina EX Co nepřežije v bezzásahových lesích Nížiny - dub a jilm hostí více druhů než habr a jasan (a mnohem více specialistů) E. austriaca

Solitérní jilmy (Ulmus spp.) na Břeclavsku – v ČR téměř jediné útočiště těchto brouků: krasec Scintilatrix mirifica krasec Anthaxia hackeri krasec Anthaxia tuerki krasec Anthaxia deaurata - plus těžiště výskytu dalších dvou jilmových specialistů Co nepřežije v bezzásahových lesích

Populace 4 druhů kriticky ohrožených brouků přežívá maximálně na několika desítkách stromů Co nepřežije v bezzásahových lesích

Xylofágní hmyz - doplácí na změnu struktury - příliš mnoho stromů = stín a malé stromy - většina tesaříků a krasců v temperátu potřebuje osluněné dřevo, často větších průměrů = nežijí v korunách a v „pralesních“ rezervacích moc nejsou Co nepřežije v bezzásahových lesích

Tím se liší tropický les od lesa mírného pásu Temperátního brouka zajímá, je-li dřevo na slunci – diverzita na slunci a při zemi Tropického brouka zajímá, je-li dřevo v korunách nebo podrostu - diverzita v korunách

Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) - v osluněných dubech - larva na pomezí živého a mrtvého dřeva - dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR - silnější populace dnes pouze jižní Morava a Třeboňsko

Dnes v obrovských starých dubech ( let) Pozůstatek pastevního a středního lesa dožívají, ale není mladší generace Kdybychom teď začali sázet, máme asi 300 let mezeru

Tesařík obrovský v tom není sám, jde o sta druhů hmyzu Řešení – návrat ke střednímu lesu, při těžbě ponechávat výstavky Lesáci - zásadně odmítají Oblast Břeclavska – nejcennější nížinné lesy v ČR (asi i ve střední Evropě) - prakticky bez ochrany BR Dolní Morava - naftařsko-dřevařská biosférická rezervace - iniciovala „Projekt šetrné turistiky“ – na Soutok chodí příliš mnoho turistů, neprospívá přírodě – ruší zvěř Povolit vstup jen s průvodci …………a celé to vytěžit “obnovní blok ” 200ha

mandelík hajní mandelík hajní lelek lesní lelek lesní Nejde jen o hmyz

Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding - ořezávání, kvůli dřevu na topení - výborné pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, osluněné, vznikají dutiny - náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny - i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů

Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněných původně řídké lesy ohrožený Úspěšně přežíval u každé vesnice Dnes opuštění tradičního managementu – nedostatek vhodných stromů Tradiční formy hospodaření

Jak udělat z hustého lesa řídký? Před příchodem člověka: katastrofy – oheň, škůdci – frekvence neznámá býložravci – teorie pastevní savany (Vera 2000) Příchod člověka moc nezměnil: oheň – pračlověk zřejmě lovil ohněm – v Evropě se moc neví, ale spíš ano, indiáni, Aborigines, Papuanci i Afričani vypalují o 106 pastva – vyměnil pratura za kravku, kozy, ovce, prasata, páslo se všude klučení – spíš menší dřevo na otop, velké stromy těžko zpracovat pařezina – stromy obrůstají z pařezů pollarding (ořezávání) – hlavaté vrby – taky pařez, ale vysoký střední les – pařezina s výstavky (vzrostlé stromy)

Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy př. Rumunsko Tradiční formy hospodaření

Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy př. Rumunsko Tradiční formy hospodaření

Dostanu velmi řídký les (=savanu), kde žije tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, jasoň dymnivkový, mandelík ale i kobylka sága Ponecháno “přirozenému“ vývoji, vznikne hustý les, kde nežije celkem nic Tradiční formy hospodaření

Lesní pastva – vede k potlačení náletu, bují křoviny (trnité) nejlépe snad v kombinaci s občasným vypalováním (potlačuje křoví), vede ke vzniku tzv. parkové krajiny (parkland) - u nás dříve široce rozšířená, v době osvícenství zakázána - zákaz platí dodnes - pastevní les zůstal vlastně jen v oborách (tam zase často naopak trvale přezvěřeno = stavy zvěře musí kolísat) Tradiční formy hospodaření

Výmladkové hospodaření – pařezina - dříve široce rozšířené - dřevo na topení - výborná pro hmyz – ořezaný pařez nabízí živé i mrtvé dřevo, - i osluněné, vznikají dutiny - kontinuita podobná jako u starého stromu Tradiční formy hospodaření

Střední les – pařezina s výstavky - výhody pařeziny, ale i savany (osluněné starší stromy) - ideální management pro chráněná území - daňového poplatníka nemusí stát ani korunu (bavorský příklad) - žije tam všechno (skoro) Tradiční formy hospodaření

Přirozený les – bez velkých býložravců a ohně nemůže existovat I když člověk někde třeba 200 let netěžil, les není přirozený Sledovat vývoj porostu v oplocených malých rezervacích – podobný přístup jako nekosit louku, protože na ní rostou orchideje Oheň i pratura lze nahradit – pastva, výmladkové hospodaření Nejvyšší čas opustit koncept bezzásahovosti

1. Druhy obývající stejné území nemusejí mít stejné potřeby 2. Hmyz se musí sexuálně rozmnožit +- každý rok. Neexistují semenné banky, víceletí jedinci, perzistentní kořeny. 3. Toto nejde bez velkých populací. 4. K čemuž potřebujeme velké plochy. 5. Různá vývojová stadia mohou být vázána na různé zdroje. 6. Mobilita bývá překvapivě malá. 7. Klíčem je kontinuita stanovištních podmínek. Sedm zásad ochrany hmyzu – proč je ohroženější než rostliny

Tradiční lesnické postupy jako nástroje ochranářského managementu jsou v civilizovaných zemích zcela standardní Management a přesuny kolonií hnědáska jitrocelového (Warren, Biol. Conserv. 1991) Pařezení podél lesních cest

Pokud je neprosadíme u nás, vyhynou: tři „naturoví“ denní motýli (dva už vyhynuli…!) 5-10 dalších denních motýlů, ?!? motýlů nočních „naturoví“ tesařík obrovský, páchník… většina brouků specializovaných na jilmy … počty ztrát druhů půjdou do stovek, s parazity možná do tisíců

Hnědásek osikový (neprosadíme-li, vyhyne) - rekonstruovat střední les na poslední lokalitě (100 ha) - obnovit alespoň 3 nové populace v okolí - Libický luh 200 ha, Veltrubský luh 200 ha, lesy u Chlumce 200 ha Jasoň dymnivkový (ideální „deštník“) - konec koniferizace ve všech oblastech výskytu - rekonstrukce středních (Litov. Pomoraví, Boří les…) a nízkých (pálavský Děvín, Milovický les, planiny Moravského krasu, Podyjí) lesů (do 1000 ha) - přícestní management, úpatní lemy návrhy záchranných programů Okáč jílkový (dlouhodobě neudržitelná situace) - zřízení rezervací v Hodonínské Doubravě - konec koniferizace, maximálně výběrná těžba - nalezení a prosazení péče o bylinné patro Travaření? Lesní pastva?

Finančně-politická stránka: snadné případy - roste poptávka po palivovém dříví - v tradičních lokalitách nízkých lesů (sucho, „nízká bonita“) je vysoký les ztrátový - pařezení slučitelné s oborním chovem zvěře - alespoň nějaký zisk z rezervací - kontinuální výnos pro drobné vlastníky IHNED LZE APLIKOVAT V NÍZKÝCH LESÍCH - lze aplikovat v NPR Děvín, NPR Karlštejn, Milovickém lese, části Mor. Krasu… BRÁNÍ - lesnické tradice, nepružnost - ochranářské obstrukce

Jedna z pasek obývaná hnědáskem osikovým (Polabí) Finančně-politická stránka: bolavé případy - na “bonitních stanovištích“ bude tradiční mgt. vždy ztrátový - jedná se o stanoviště středního lesa - nevyřešená otázka kompenzací - obavy vlastníků ale: - i zde chráněná území ve státním vlastnictví - překážky nekladou jen lesníci, ale i nekompetentní, nekvalifikovaní „ochranáři“ => na stanovištích středních lesů musíme začít od lesnicky nedosažitelných území NPR Libický luh