Taoismus Lao-c‘ (Laozi) jap. Róši 老子 chybí jasně doložený zakladatel Lao-c‘ (Laozi) jap. Róši 老子 asi 5. stol. BC –současník Konfucia Tchaj-šang Lao-ťün
Kniha o Tao a ctnosti Tao-te-ťing (CAD Press, 1994) nejstarší exemplář mezi lety 206 – 195 BC Kniha o cestě (Tao-ťing) – 37 kapitol Kniha o ctnosti (Te-ťing) – 44 kapitol te (jap. toku) 德 tao (jap. dó) 道 nečinění (wu-wej) 無為 jednoduchost taa (pchu) 樸
Dvě formy taoismu filozofický taoismus Tao-ťia mystické sjednocení s taem napodobování povahy taa silná politická složka eticky v protikladu ke konfucianismu religiózní taoismus Tao-ťiao dosažení nesmrtelnosti vlivy dalších čínských myšlenkových směrů v 7. stol. – „státní náboženství“
Taoismus v Japonsku od 4. století – imigranti z Koreje a Číny dókjó 道教 od 4. století – imigranti z Koreje a Číny od 7. století – japonští studenti určitá podobnost se šintó
Náboženský taoismus vliv na život dvora onmjódó 陰陽道 jin (jap. in) 陰 jang (jap. jó) 陽
Principy nauky nauka o pěti přírodních elementech gogjó 五行 (dřevo, oheň, země, kov a voda) džikkan 十干 pět směrů a postavení (střed, sever, východ, jih a západ) pět barev (modrá – dřevo, lidskost, červená – oheň, zdvořilost a obřadnost, žlutá – země, víra, bílá – kov, spravedlnost, černá – voda, moudrost)
Pět živočichů jednorožec kirin 麒麟 fénix hóó 鳳凰 jednorožec kirin 麒麟 drak rjú 竜, 龍 (tacu 辰 ) Dračí král – Rjúó 竜王 želva kame 亀 člověk ningen 人間
Praktické užití taoismu onmjórjó (8. stol.) 陰陽寮 věštění (uranai) 占い mistři onmjó (onmjódži) 陰陽師 zvířetník (džúniši) 十二支 604 – přijetí čínského kalendáře 12 časových úseků (toki) 時
Nesmrtelní Tokojo no kuni 常世の国 šinsen 神仙 sennin 仙人 sennin Rafusen 羅浮仙 Kiku džidó 菊児童 Tóbósaku 東方朔 Seióbo 西王母
Přizpůsobování japonským reáliím En no Ozunu (také En no Ozuno) 役小角 gjódža 行者 Kume no sennin 久米仙人 Takamagahara 高天原 Tadžimamori 田道間守 Urašima no ko 浦島の子
En no Ozunu
Kume no sennin
Urašima no ko