Platební bilance Statistický účetní záznam (dle pravidel podvojného účetnictví), který sumarizuje všechny ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí během určitého časového období, jde o bilanci veškerých peněžních toků mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Tyto transakce se skládají z vývozů a dovozů statků a služeb, pohybu investičních zdrojů, darů a přesunů peněžních prostředků, případně zlata….

Zápis platební bilance Účetní dokument, který zachycuje reálné toky a finanční toky tuzemska se zahraničím za jisté období....zpravidla 1 rok

Struktura platební bilance – horizontální, vertikální Vertikální struktura – členění na Kreditní položky se znaménkem + příliv deviz do domácí ekonomiky, vývoz zboží, zahraniční investice, půjčky, kompenzován přílivem deviz, kreditní záznam Debetní položky se znaménkem – dovoz zboží, úvěry do zahraničí, kompenzován odlivem deviz, debetní záznam

......struktura platební bilance Horizontální struktura – členění na: Běžný účet platební bilance Kapitálový účet platební bilance Finanční účet platební bilance Chyby a opomenutí Měnové rezervy

Běžný účet Kreditní záznamy + debetní záznamy - A export zboží B import zboží Obchodní bilance = A - B C export služeb D import služeb příjmy z turistiky, dopravy výdaje na turistiku, dopravu příjmy z investic, úroky, dividendy investiční příjmy cizinců příjmy z práce v zahraničí pracovní příjmy cizinců Výkonová bilance = A + C – ( B + D ) E jednostranné transfery F jednostranné transfery (dary) přijaté (dary) poskytnuté Bilance na běžném účtu = A + C + E – ( B + D + F )

Kapitálový účet G dlouhodobý kapitál import + H dlouhodobý kapitál export - a) zahraniční investice a) investice v zahraničí přímé investice (VV + Škoda ) přímé investice portfolio investic portfolio investic b) výpůjčky b) půjčky soukromé soukromé vládní vládní Základní bilance = A+C+E+G – ( B+D+F+H) I krátkodobý kapitál import J krátkodobý kapitál export K statistická chyba Bilance na kapitálovém účtu = G+I+K – (H + J) Oficiální vyrovnávací bilance = A+C+E+G+I+K – (B+D+F+H+J)

Účet oficiálních devizových rezerv L + prodej devizových rezerv M - nákup devizových rezerv pokles devizových rezerv zvýšení devizových rezerv Bilance na účtu oficiálních devizových rezerv = L - M saldo platební bilance saldo PB = saldo BÚ+saldo KÚ+saldo chyb a opomenutí +saldo oficiálního vyrovnání = 0 Oficiální vyrovnávací platební bilance PB = BÚ + KÚ = - Rezervy

Členění platební bilance Běžný účet platební bilance Obchodní bilance rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží Bilance služeb – příjmy z turistického ruchu, pojistného Bilance výnosů – výnosy z výrobních faktorů, mzdy za práci v zahraničí, úroky Bilance transferů – dary, mezivládní pomoc, penze

Běžný účet Vývoz výrobků a služeb, který znamená odliv výrobků a služeb vytvořených v tuzemsku do zahraničí a příliv deviz ze zahraničí do tuzemska – vývoz – X + Dovoz výrobků a služeb, výrobky a služby vyrobené v zahraničí a dovezené do tuzemska, růst poptávky po devizách – dovoz – M - X – M = NX – čistý vývoz

Finanční účet – kapitálové toky mezi domácí ekonomikou a zahraničím Tok dlouhodobého kapitálu – mezinárodní investice A) přímé zahraniční investice PZI – směřují k přímé kontrole a ovládnutí podniku B) zahraniční portfoliové investice – pasivnější, nákupy finančních aktiv se splatností obvykle přesahující jeden rok, ale nesměřující k ovládnutí podniku, nákup státních cenných papírů, obligací, akcií penzijními fondy C) mezinárodní úvěry – poskytují je mezinárodní finanční instituce či banky

…..finanční účet Tok krátkodobého kapitálu – splatnost obvykle do 3 měsíců či jednoho roku Příliv, dovoz kapitálu – zvýšení množství domácích finančních i reálných aktiv akcií, obligací, nemovitostí ...v rukou nerezidentů, nebo snížení finančních i reálných aktiv ve vlastnictví rezidentů V účetnictví PB příliv znaménkem + domácí země prodává aktiva, nemovitosti,obligace, akcie – získává hotovost

finanční účet Odliv vývoz kapitálu Snížení množství domácích finančních aktiv i reálných ve vlastnictví nerezidentů Zvýšení zahraničních finančních aktiv i reálných ve vlastnictví rezidentů, nákup zahraničních směnek, obligací, akcií, dlužních úpisů V účetnictví PB znaménko – cizina prodává aktiva a získává za ně devizy

Devizové rezervy Zahrnují cizí měnu – eura, dolary, jeny, pokladniční poukázky cizích vlád, zlato aj. Slouží centrální bance k vyrovnávání platební bilance a k intervencím na mezinárodním měnovém trhu Zvýšení devizových rezerv - Snížení devizových rezerv +

Statistická chyba – chyby a opomenutí Vzniká při sběru dat a sestavování platebních záznamů...bankovní účty cizích státních příslušníků mohou být často otevřeny na jméno domácího příbuzného nebo domácí firmy. Pohyb oběživa přes hranice je tak prakticky nezjistitelný. Účetní rozum říká, že přebytek jedné země musí odpovídat deficitu země jiné. Po sečtení přebytků a deficitů na běžných účtech všech zemí dle oficiálních výkazů nedostaneme výsledek rovný 0, ale celkový deficit jdoucí dnes do stovek mld. USD Diskuse: je ekonomická statistika pouze přesným souhrnem nepřesných čísel, nebo ne ???

Rovnováha platební bilance Vyrovnaný čistý vývoz vnější ekonomickou rovnováhou v dlouhém období Součet položek běžného účtu vyrovnán Finanční účet platební bilance vyrovnán Devizové rezervy se nemění

Rovnováha platební bilance Deficit (přebytek) na běžném účtu musí být kompenzován přebytkem (deficitem) na účtu finančním NX = - I čistý vývoz = čistému kap. odlivu NX + I = 0 -NX = I Záporný čistý vývoz se rovná čistému kap. přílivu

Zahraniční zadluženost Deficit běžného účtu je varující v případě, že nejde o přechodný jev, ale každoročně se opakuje. Do pozice věřitele se dostávají zahraniční investoři tím, že nakupují domácí dluhopisy či umisťují své peněžní prostředky v bankách domácí bankovní soustavy. Chronické deficity na běžném účtu platební bilance znehodnocují měnu dané země – nedůvěra zahraničních investorů v domácí měnu…hromadný přechod zahraničních investorů k jiným měnám…obava ze znehodnocení domácí měny může vést k měnové (finanční) krizi

Vyrovnávací mechanismy platební bilance Flexibilní měnový kurs tržní Apreciace – zhodnocení domácí měny vůči zahraniční měně, za jednu jednotku zahraniční měny měnový trh poskytuje méně jednotek domácí měny....1euro/30Kč....29Kč Depreciace – znehodnocení domácí měny vůči zahraniční měně v systému flexibilního měnového kursu, na jednu jednotku zahraniční měny je třeba vynaložit více jednotek domácí měny...25.....26Kč/1 euro

Řízený měnový kurz Devalvace snížení oficiálního měnového kurzu (parity) země Revalvace zvýšení oficiálního měnového kurzu (parity) země

Kursový mechanismus Apreciace domácí měny vůči měně zahraniční zvýší ceny vyvážených domácích statků v zahraničních měnových jednotkách a sníží ceny dovážených zahraničních statků v domácích měnových jednotkách. Vyvážené zboží zdraží, dovážené zlevní tak dlouho, až dojde k rovnováze...za jinak stejných okolností. Centrální banka nezasahuje, měnové rezervy se nemění. Vnější ekonomická rovnováha není důsledkem účetních operací. Ale je výsledkem procesů v reálné ekonomice.

Měnový kurs Systém měnových kurzů je soubor pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádějí a inkasují platby v rámci transakcí, které přesahují hranice země. Systém existuje proto, že všechny země považují měnový kurz za příliš důležitý, než aby se ponechal neregulovanému trhu. Měnové kurzy mají vliv na produkt, inflaci, zahraniční obchod a na mnoho dalších ústředních hospodářských cílů, takže je přirozené, že vlády se snaží působit na měnový trh tak, jak je to potřeba. Existují tři základní systémy měnových kurzů.

Systém zlatého standardu v období let 1880 až 1913. Byl to systém založený na definici každé měny pomocí fixního množství zlata. Mezi charakteristické rysy tedy patřily: a) základní parita každé měny byla vyjádřeny zlatým obsahem a b) měnový kurz nad vymezenou paritu osciloval v rozmezí tzv. horního a dolního zlatého bodu. Horní bod byl dán náklady na přesun zlata z jedné země do druhé. Pokud byl tržní kurz nad bod, při kterém by prodej zlata v zahraničí přinesl stejné množství peněžních jednotek druhé země jako přeměna na měnovém trhu za tržní kurz, vyplatilo se platit směnkou, a pokud byl tržní kurz nižší než tento bod, vyplatilo se platit zlatem

Systém pružných měnových kursů tento systém se vyznačuje především tím, že měnový kurz zde určují převážně tržní síly nabídky a poptávky. V rámci tohoto systému můžeme z hlediska stupně vládní intervence rozlišit dva podsystémy a to: a) Systém "čistých" plovoucích měnových kurzů zde je volně plovoucí měnový kurz určován výlučně nabídkou a poptávkou bez jakékoli intervence vlády. b) Systém "řízeně" plovoucích měnových kurzů zde je také měnový kurz do určité míry ovlivňován nabídkou a poptávkou, ale ale do určité míry ho ovlivňují i intervence vlády

Systém fixních měnových kursů tento systém se vyznačuje tím, že je stanoven úřední oficiální měnový kurz, kolem kterého se s velmi malými výkyvy pohybuje tržní kurz (říká se, že kurz je zavěšen na tuto úroveň). Tento oficiální kurz může být vyjádřen přímo fixním vztahem dané měny k ostatním měnám, nebo může být propočítáván prostřednictvím koše vybraných měn, vůči kterým je určen fixní kurz. Změna tohoto oficiálního kurzu bývá označována jako devalvace (znehodnocení) nebo revalvace (zhodnocení).

Devizový trh Na devizovém trhu operují tržní subjekty s hodnotou konkrétních měn. Tyto hodnoty jsou vyjádřeny devizovým kurzem, jenž v podstatě určuje cenu směnitelné měny užívané v konkrétním regionu, (státu, federaci, měnové unii). Tato cena je regulována aktuálním vývojem devizové nabídky a poptávky.

Dva obecné agregáty determinantů měnových kurzů podle Brčáka Národohospodářský A) vývoj položek platební bilance B) tempo růstu důchodových a výkonových charakteristik C) úroveň inflace D) úrokový diferenciál mezi regiony

....dva obecné agregáty Politický A) stabilita politické situace B) hrozba válečných konfliktů C) fiskální a monetární opatření D) deklarace jednotlivých politických činitelů

Intervence na mezinárodním měnovém trhu Hlavním cílem kursových intervencí je regulace výše měnového kursu koruny k zahraničním měnám. Případný nežádoucí dopad na měnovou bázi může ČNB sterilizovat operacemi na volném trhu. S přechodem české koruny na režim volně pohyblivého měnového kursu /floating/ v květnu 1997 se význam intervencí výrazně snížil. Česká národní banka sleduje pouze kurs koruny k euru a k dolaru.