Výpočet hmotnosti chemických látek z chemických rovnic Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Úkol 1: Zopakuj si chemické rovnice: Reakcí vodíku s dusíkem vzniká amoniak. Napiš rovnici a vyčísli: Hořčík hoří za vzniku oxidu hořečnatého. Napiš a vyčísli rovnici: Napiš a vyčísli rovnici reakce zinku a kyseliny chlorovodíkové za vzniku vodíku a chloridu zinečnatého: Kontrola: 3H2 + N2 → 2NH3 2Mg + O2 → 2MgO Zn + 2HCl → H2 + ZnCl2

Úkol 2: Zopakuj si látkové množství a molární hmotnost: KClO3 → KCl + O2 Vyčísli chemickou rovnici a zapiš příslušná látková množství reaktantu a produktů: Vypočítej molární hmotnost reaktantu a produktů: Kontrola: 2KClO3 → 2KCl + 3O2 n(KClO3) = 2 mol n(KCl ) = 2 mol n(O2) = 3 mol M(KClO3) = 39 + 35,5 + + 3 · 16 = 122,5 g/mol M(KCl) = 39 + 35,5 = = 74,5 g/mol M(O2) = 2 · 16 = 32 g/mol

Úvod do problematiky V praxi je často zapotřebí vypočítat hmotnosti produktů, které vznikají ze známých reaktantů nebo naopak. Tyto výpočty jsou velmi důležité, zejména při přípravě v chemických laboratořích a při průmyslových výrobách. Z ekonomického hlediska je nutné vypočítat hmotnosti reaktantů potřebných k tomu, aby reakce proběhla beze zbytku, a nedocházelo tak ke zbytečným ztrátám cenných chemikálií.

Výpočet hmotnosti reaktantů nebo produktů pomocí vzorce Při výpočtu hmotnosti reaktantů nebo produktů budeme vycházet vždy z chemické rovnice a užíváme tento vzorec: m(B) = b / a · M(B) / M(A) · m(A) a - stechiometrický koeficient známé látky M(A) - molární hmotnost známé látky m(A) - hmotnost známé látky b - stechiometrický koeficient neznámé látky M(B) - molární hmotnost neznámé látky m(B) - hmotnost neznámé látky

Řešení příkladu pomocí vzorce Kolik g oxidu hořečnatého vznikne hořením 6 g hořčíku? Zápis chemické reakce, pod- tržení známé látky - A, neznámé látky - B 2Mg + O2 → 2MgO A B Zápis známých i neznámých veličin a = 2, b = 2, M(A) = 24 g/mol, M(B) = 40 g/mol, m(A) = 6 g, m(B) = ? Zápis obecné rovnice, dosazení, výpočet m(B) = b/a · M(B) / M(A) · m(A) m(B) = 2 / 2 · 40 / 24 · 6 m(B) = 1 · 240 / 24 = 10 g Odpověď Hořením 6 g hořčíku vznikne 10 g oxidu hořečnatého.

Řešení příkladu pomocí trojčlenky Kolik g oxidu hořečnatého vznikne hořením 6 g hořčíku? Zápis chemické reakce, podtržení známé, neznámé látky 2Mg + O2 → 2MgO A B Zápis známých i neznámých veličin a = 2, b = 2, M(A) = 24 g/mol, M(B) = 40 g/mol, m(A) = 6 g, m(B) = ? Sestavení trojčlenky, výpočet ze 2 · 24 g Mg ….. 2 · 40 g MgO ze 6 g Mg …………….. x g MgO x = 6 / 48 · 80 = 10 g Odpověď Hořením 6 g hořčíku vznikne 10 g oxidu hořečnatého.

Úkol 3: Příklady k procvičení: Kolik g NH3 vznikne reakcí 2,8 g dusíku s vodíkem? Kolik g MgO vznikne hořením 1,5 g hořčíku? Kolik g vodíku vznikne reakcí 50 g zinku s kyselinou chlorovodíkovou? Kontrola: 3,4 g 2,5 g 1,5 g

Úkol 4: Podle snímku 6 nebo 7 vypočítej: Zelené rostliny mají velký význam pro život na Zemi. Při fotosyntéze produkují kromě glukózy také množství kyslíku nezbytného k dýchání. Vypočítej, kolik gramů kyslíku se uvolní přeměnou 1 kg oxidu uhličitého při fotosyntéze. 6CO2 + 6H2O → C6H12O6 + 6O2 Kontrola: 727,3 g kyslíku http://vikimedia commons.org./thumb /9/90 Fotosyntheza2.png//