ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0305 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh5. Mannheimská škola Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaMannheim, Stamic, symfonie, instrumentace Datum25. listopadu 2013– datum ověření ve výuce

Anotace Text s názvem Mannheimská škola slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

Mannheimská škola

Termín „Mannheimská škola“ je v hudbě používán pro jedno z nejvýznamnějších období hudebního klasicismu. Souvisí s dalším pojmem – českou klasickou hudební emigrací. Časově bývá Mannheimská škola vymezena léty panování kurfiřta Carla Philippa, za jeho vlády byl orchestr založen, a jeho následovníka Theodora Falckého, to byla doba největší slávy orchestru. V souboru hráli hudebníci z různých zemí: z Itálie, Německa, Francie a z Čech. Nejvýznamnějšími Čechy byli Fr. X. Richter, J. Čart, Ant. Fils, K. a Ant. Stamicovi a další, koncertním mistrem byl skladatel Jan Václav Stamic.

Pod Stamicovým vedením orchestr na tehdejší dobu skladby velmi pečlivě studoval a tak dosáhl mimořádného mistrovství a skvělou hrou se proslavil po celé Evropě. Mannheim byl označován jako „hudební Athény“. Do souboru zařadil Stamic lesní rohy a klarinety. Dosáhl tak další barevné bohatosti. Byly stanoveny určité zásady: pracovalo se na plynulosti dynamiky. Dynamické efekty jako „mannheimské crescendo a decrescendo“ orchestr proslavily. K dalším patřily „mannheimské vzdechy“ nebo „mannheimská raketa“ a další. Významný byl také vliv orchestru, jehož hráči byli často významnými skladateli, na vývoj nových forem, v tomto případě na symfonii. Základem hudební myšlenky se stala pravidelná stavba, ideálem byla osmitaktová perioda.

Uzákoněna byla cyklická forma symfonie: I. věta rychlá, v sonátové formě II. věta pomalá, v písňové formě III. věta taneční – menuet IV. věta rychle a v sonátové formě nebo ve formě ronda. Na improvizaci založený číslovaný bas byl postupně nahrazen přesným zápisem. Bylo stabilizováno nástrojové obsazení orchestru, nyní již s klarinety.

1. Zámek Mannheim v roce 1725

Hlavní postavou Kurpfälzisches Kammerorchester, jak zní přesný název souboru, byl český hudební skladatel Jan Václav Stamic. -narodil se 19. června 1717 v Německém Brodě -zemřel 27. března 1757 v Mannheimu -rodina pocházela ze slovinského Mariboru -otec působil jako regenschori v děkanském kostele v Německém Brodě -studoval na jezuitské koleji v Jihlavě -roku 1735 se zapsal na studia filozofie na pražské univerzitě, ale po roce dal přednost hudbě

-od svých 24 let žil v Mannheimu -od roku 1745 byl koncertním mistrem a ředitelem komorní hudby -působil i pedagogicky -po jeho smrti převzali po něm orchestr synové Karel a Jan.

2. Jan Václav Stamic

Dílo -50 symfonií -houslové koncerty -koncert pro trubku D dur -koncert pro klarinet -sonáty pro sólové housle -sonáty pro housle s doprovodem -komorní hra: tria, kvartety -100 triových sonát -Misa solemnis -Mše D dur.

Seznam vyobrazení 1.Zámek Mannheim v roce 1725, %9F.jpg %9F.jpg 2.Jan Václav Stamic,

Doporučený poslech 1.Ukázka některé z jeho symfonií 2. Koncert pro klarinet a orchestr

Otázky k ověření znalostí 1.Čím se proslavil Stamicův orchestr? 2.Jak se nazývaly mannheimské efekty? 3.Jaké části měla symfonie?

Doporučená literatura 1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, Euromedia Group - Ikar, Praha 2012