Krystalové mřížky Většina technicky důležitých kovů krystalizuje v soustavě krychlové plošně středěné (fcc), krychlově tělesně středěné (bcc) a šesterečné.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Matematická analýza Lineární algebra Diferenciální rovnice
Advertisements

Diagram -FeC.
KRYSTALIZACE KOVŮ Název školy
d – P R V K Y prvky se zaplněnými (částečně či úplně) d či f orbitaly
Digitální učební materiál
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Redoxní vlastnosti kovů a nekovů
Tato prezentace byla vytvořena
Rovnice roviny Normálový tvar rovnice roviny
Notace napětí 2. ZÁKLADNÍ POJMY A VZTAHY Symetrie tenzoru,
CHEMIE
Sčítání a odčítání úhlů
ŽELEZO Železo je polymorfní kov, který se vyskytuje ve více modifikacích.
Krystalové soustavy krystaly můžeme třídit podle středu souměrnosti, os souměrnosti a rovin souměrnosti do 7 krystalových soustav.
1. Struktura 1.1 Struktura molekul.
Krystalové mřížky Většina technicky důležitých kovů krystalizuje v soustavě krychlové plošně středěné (fcc), krychlově tělesně středěné (bcc) a šesterečné.
1.3 Struktura krystalů.
elektronová konfigurace
Úvod do materiálových věd a inženýrství
Krystaly Jaroslav Beran.
CHEMIE ANORGANICKÁ CHEMIE.
KOVY.
Název šablony Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název VM 8. ročník- Člověk a příroda – Chemie - periodická soustava prvků Autor VM Gabriela.
Přednáška 3.
Krystalové mříže.
Strojírenství Strojírenská technologie Krystalické mřížky (ST11)
IDEÁLNÍ KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA
Stensenův zákon - zákon o stálosti úhlů hran.
Nerosty Filip Bordovský.
D – P R V K Y.
Krystalové mřížky.
Tvary nerostů Krystaly (dostatek místa) Drůzy (málo místa)
Vnější tvar krystalů - lze popsat pomocí os a rovin souměrnosti
Digitální učební materiál
Vnitřní stavba pevných látek
Tato prezentace byla vytvořena
Ideální krystal:  je nekonečný  přesně periodický 2 přístupy lokální (Hauy,...)globální (Laue,...)  postupné vyplnění prostoru opakováním téhož elementu.
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
Elektron v periodickém potenciálovém poli - 1D
PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ
Pevné látky. Druhy látek Pevné stálý objem a tvar, který je určen silnými přitažlivými silami mezi částicemi Plastické při dodání energie či změny tlaku,
Pracovní list VY_32_INOVACE_41_04
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
Krystalové soustavy Vladislava Zubrová.
Stavová rovnice pro ideální plyn
Termodynamika materiálů Fázové diagramy binárních systémů
Diagram Fe- Fe 3 C.
Př_126_Mineralogie_Mineralogie Autor: Mgr. Drahomíra Kalandrová
Stabilní a metastabilní diagram
ZŠ Benešov, Jiráskova 888 CHEMIE Kovy 8. ročník Mgr. Jitka Říhová.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor:Mgr. Jiří Hajn Název DUM:Nerosty (obecný úvod) Název sady:Přírodopis – geologie Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/
Autor: Bc. Martina Chlumová Název: VY_32_INOVACE_ 02_CÍN
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Fyzika kondenzovaného stavu
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT   Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 1. ročník oboru Strojírenství.
Fyzika kondenzovaného stavu
Kovy Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Fyzika kondenzovaného stavu
Elektrochemická řada napětí kovů
Fyzika pevných látek Úvodní informace
Datum: Název školy: Základní škola Městec Králové
Periodická soustava prvků
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Krystalové soustavy krystaly můžeme třídit podle středu souměrnosti, os souměrnosti a rovin souměrnosti do 7 krystalových soustav.
Vnútorná štruktúra materiálov
IDEÁLNÍ KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA
Plastická deformace a pevnost
Nerosty.
Transkript prezentace:

Krystalové mřížky Většina technicky důležitých kovů krystalizuje v soustavě krychlové plošně středěné (fcc), krychlově tělesně středěné (bcc) a šesterečné (hex). Celkem existuje 14 prostorových (Bravaisových) typů mřížek v 7 krystalografických soustavách Podle počtu prvků souměrnosti mřížky se krystaly rozdělují do 7 krystalografických soustav V každé této soustavě mohou existovat až 4 typy základních mřížek: mřížka prostá, bazálně středěná, prostorově středěná a plošně středěná

Prostorově středěná Plošně středěná Bazálně středěná

Typy krystalových mřížek Trojklonná (triklinická) – existuje jen prostá mřížka Jednoklonná (monoklinická) – existuje mřížka prostá a bazálně centrovaná Kosočtverečná (ortorombická) – existují všechny 4 typy mřížek (B, Ga) Čtverečná (tetragonální) – existuje prostá a prostorově centrovaná (Sn, In) Trigonální (romboedrická) – existuje pouze mřížka prostá (As, Sb, Bi) Šesterečná (hexagonální) – existuje jen mřížka bazálně centrovaná (Ti, Zr, Hf, Os, Co, Zn, Cd, C, Mg) Krychlová (kubická) – existuje mřížka prostá (Mn, Si, Ge), prostorově centrovaná (Li, Na, Cs, Cr, Fe, Nb, Mo, Ta, W) a plošně centrovaná (Ca, Ni, Cu, Al, Pd, Ag, Ir, Pt, Au, Pb)

Trojklonná (triklinická) mřížka a≠b≠c α≠β≠γ≠90°

Jednoklonná (monoklinická) mřížka a≠b≠c α = β =90°≠γ Prostá a bazálně středěná

Kosočtverečná (ortorombická) mřížka a≠b≠c α=β=γ=90° Ga, B 4 typy

Čtverečná (tetragonální) mřížka a=b≠c α=β=γ=90° In, Sn http://www.webelements.com/webelements/elements/text/Sn/xtal-pdb.html Prostá a prostorově středěná

Trigonální (romboedrická) mřížka a=b=c 120°>α=β=γ≠90° As, Sb, Bi http://www.webelements.com/webelements/elements/text/Sb/xtal-pdb.html prostá

Šesterečná (hexagonální) mřížka a=b≠c α=β=90° γ=120° Be, Mg, Ti, Co, Zn, C, Zr, Cd… http://www.webelements.com/webelements/elements/text/C/xtal-pdb.html http://www.webelements.com/webelements/elements/text/Ti/xtal-pdb.html http://www.webelements.com/webelements/elements/text/Co/xtal-pdb.html Jen bazálně středěná

Krychlová (kubická) mřížka a=b=c α=β=γ=90° Mn, Ge - prostá Ca, Ni, Cu, Ag, Pg, Au, Pt - FCC Fe, W, Mo, Cr, Nb, V, K, Na, Li - BCC http://www.webelements.com/webelements/elements/text/Fe/xtal-pdb.html http://www.webelements.com/webelements/elements/text/Cu/xtal-pdb.html

Alotropie je vlastnost chemického prvku označující jeho schopnost vyskytovat se v několika různých strukturních formách, které mají odlišné fyzikální vlastnosti. Polymorfie je schopnost kovu měnit krystalickou stavbu (označováno jako překrystalizace – alotropní přeměna)

parametry krystalové mřížky a; b; c [pm]; ; b; g [°] teplota tání chem. zn. typ krystalové mřížky teplota přeměny [K] parametry krystalové mřížky a; b; c [pm]; ; b; g [°] teplota tání vypařování 22 Ti aTi hexagonální Tab = 1 155 a = 295,111; c = 468,433 1 941,15 3560,15 bTi kubická bc a = 328,7 23 V kubická bc a = 302,82 2 163,15 3680,15 24 Cr a = 288,29 2 130,15 2945,15 25 Mn aMn kubická bc Ta®b =1000 a = 891,19 1 517,15 2334,15 bMn komplexní kubická Tb®g = 1368 a = 631,45 gMn kubická fc T g®d = 1406 a = 386,24 dMn kubická bc a = 308,1 26 Fe aFe kubická bc feromagnetické a = 286,653 1 808,15 3134,15 bFe kubická bc T a®b = 1041 paramagnetické gFe kubická fc T b®g = 1180 paramagnetické a = 364,67 dFe kubická bc Tg d = 1 665 paramagnetické a = 293,22 27 Co aCo hexagonalní a = 250,53; c = 408,92 1 768,15 3200,15 bCo kubická fc obě formy existují společně při pokojové teplotě, podmínky transformace zahrnují kromě teploty a času i jiné proměnné a = 354,42 28 Ni kubická fc a = 352,387 1 726,15 3186,15

Značení rovin a směrů – Millerovy indexy Poloha roviny je určena třemi číselnými indexy h,k,l zapsanými v kulaté závorce (hkl) r Např. je-li p=q=r=1 potom je rovina (111), Při p=1, q=∞, r=∞ potom je rovina x q Vytíná-li sledovaná rovina úsek na záporné části osy, je i příslušný index záporný, což se vyznačuje nad indexem, např.: p y

Najdeme úseky, které vytíná hledaná rovina na osách pravotočivé soustavy (jednotky na osách odpovídají hranám elementární buňky ½, ½ , ½ a 1, ∞, 1 Utvoříme reciproké hodnoty těchto úseků 2,2,2 a 1, 0, 1 Převedeme na celá čísla a vložíme do kulaté závorky (2, 2, 2) a (1, 0, 1)

Značení směrů Ke značení směrů se používají indexy u,v,w zapsané v hranaté závorce [uvw] Např. tento červený paprsek lze zapsat při p=1, q=1/3, r=2 takto [134] z r x q p y

V pravotočivém souřadném systému se zvolí alespoň dva body ležící na hledaném směru a vyznačí se jejich souřadnice Odečteme souřadnice patového 0, ½, 1 a hlavového bodu 1,1,0 na daném směru 1,1,0 - 0,1/2,1 = 1, ½,-1 Výsledek převedeme na nejmenší celá čísla a vložíme do hranaté závorky _ [2,1,2]