CHEMICKÉ NÁZVOSLOVÍ Ch_089_Chemické sloučeniny_Chemické názvosloví Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. CHEMICKÉ NÁZVOSLOVÍ Ch_089_Chemické sloučeniny_Chemické názvosloví Autor: PhDr. Jana Langerová Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování, seznámení, procvičování a srovnávání učiva 8. ročníku ZŠ. Materiál rozvíjí, podporuje, prověřuje a vysvětluje učivo - Chemické názvosloví. Je určen pro předmět chemie a ročník osmý. Tento materiál vznikl ze zápisu autora jako doplňující materiál k učebnici: Autoři: Karger, I., Pečová, D., Peč, P., Chemie I. pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Kollárovo nám. 7, 772 00 Olomouc: PRODOS, 1999. ISBN 80-7230-027-X.

Reakce hořčíku s kyselinou chlorovodíkovou: Název kuchyňská sůl odpovídá jejímu používání odedávna. Chemici však tuto látku nazývají chlorid sodný NaCl. Reakce hořčíku s kyselinou chlorovodíkovou: Do zkumavky s kyselinou chlorovodíkovou vložíme asi 1,5 cm hořčíkové pásky. Pozorování: Hořčík s kyselinou chlorovodíkovou bouřlivě reaguje, z kapalné směsi unikají bublinky plynu (vodíku). Po skončení reakce odebereme vzorek roztoku a odpaříme na sklíčku nad plamenem kahanu. Závěr: Zůstává bílý odparek – chlorid hořečnatý. MgCl2

Víme, že vzniklé látky mají chemický název i vzorec Víme, že vzniklé látky mají chemický název i vzorec. Vzorce si můžeme pamatovat také, ale lepší je nalézt určitá pravidla pro čtení a psaní vzorců chemických látek. Abychom vůbec pochopili, jak se vzorce anorganických sloučenin tvoří, musíme znát pojem oxidační číslo. Z oxidačních čísel vychází české názvosloví anorganických sloučenin.

Chloridy, podobně jako fluoridy, bromidy a jodidy patří mezi dvouprvkové sloučeniny halogenů s jinými prvky. Obecně je nazýváme halogenidy. Jejich název se skládá z podstatného a přídavného jména (v tomto pořadí). Podstatné jméno je vytvořeno z názvu halogenu s příponou –id. Přídavná jména (sodný, hořečnatý) mají různé koncovky(-ný, -natý,…). Stejné koncovky mají jen ty halogenidy, které mají stejný poměr počtu atomů sloučených prvků.

Všechny halogeny mají v halogenidech, jak lze snadno dokázat, oxidační číslo –I. Oxidační čísla atomů prvků sloučených s halogenem mají kladné hodnoty, a to od I do VIII. Každému číslu je přiřazena podle českého názvosloví koncovka přídavného jména.

Jedna z nich je mechanická, osvojit si slučovací poměry prvku s kyslíkem v závislosti na jeho oxidačním čísle. oxidační číslo koncovka slučovací poměr prvku a kyslíku -ný 2:1 -natý 1:1 -itý 2:3 -ičitý 1:2 -ičitý/-ečný 2:5 -ový 1:3 -istý 2:7 -ičelý 1:4 Za povšimnutí stojí, že koncovka přídavného jména v názvu halogenidu odpovídá počtu atomů halogenu v halogenidu.

Příklady odvození s použitím pravidel pro oxidační čísla: Chlorid sodný NaI Cl-I vzorec: NaCl Jodid měďnatý CuII I-I vzorec: CuI2 Bromid hlinitý AlIII Br-I vzorec: AlBr3 Fluorid křemičitý SiIV F-I vzorec: SiF4 Ověření platnosti pravidla o součtu oxidačních čísel atomů ve vzorci sloučeniny: SiF4 SiIV F-I 1 x (IV) + 4 x (-I) = 4 + (-4) = 0 CuI2 CuII I-I 1 x (II) + 2 x (-I) = 2 + (-2) = 0

České chemické názvosloví patří k nejdokonalejším na světě. Významnou měrou se o ně zasloužil český chemik Emil Votoček (1872 – 1950), rodák z Hostinného nad Labem.

Úkoly: Jak vyznačíme oxidační číslo prvku? Kterými pravidly se řídí určovaní oxidačních čísel? Jak nazýváme dvouprvkové sloučeniny halogenů s jinými prvky?

Použité zdroje Chlorid sodný. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 11. 10. 2007, 16:37 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chlorid_sodn%C3%BD.JPG Nuvola apps edu science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 8. 9. 2005, 16:11 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nuvola_apps_edu_science.png Laboratorium. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 27. 3. 2007, 18:32 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Laboratorium.jpg