Nezmar (Hydra) Nezmar je rod jednoduchých sladkovodních živočichů, vyznačující se radiální symetrií. Nezmaři jsou draví živočichové kmene žahavců, třídy polypovců. Vyskytují se ve většině neznečištěných sladkovodních rybníků, jezer a potoků v mírném a tropickém podnebném pásu. Jejich velikost je obvykle několik milimetrů. Biologové se nezmary zajímají především kvůli jejich regeneračním schopnostem.

Nezmaři se živí zejména drobnými vodními bezobratlými živočichy, například perloočkami a korýši rodu Cyclops. Některé druhy nezmarů žijí v symbióze s různými druhy zelených řas. Nezmar poskytuje řase ochranu před dravci a řasa mu jí oplácí zdrojem potravy díky fotosyntéze. Například Nezmar Zelený

Zelená barva nezmara je způsobena řasami rodu Zoochlorella, které s ním žijí v symbióze. Řasy konzumují především odpadní produkty živočišné výměny látek, například v tělní šťávě rozpuštěný peroxid vodíku, který zpracovávají za pomoci slunečního světla a zeleně listové na hroznový cukr. Přitom vzniká jako odpadní produkt kyslík, který slouží k dýchání tkání nezmarova těla. Oba organismy, nezmar i zoochorelly, však mohou žít též samostatně.

Při vylekání či napadení může nezmar chapadla stáhnout do malých pupenů a trup se stáhne do malé rosolovité koule. Nezmaři jsou obvykle přisedlí živočichové, ale občas se dokážou pohybovat poměrně čile, zvláště při lovu. Pohybují se tak, že se ohnou a přilnou k podkladu ústy a chapadly a poté uvolní nohu, jíž jsou přichyceni normálně. Trup se poté přehne a noha přilne k podložce na novém místě. Takovou řadou “přemetů” se nezmar dokáže přemístit přibližně o 100 km za den. Nezmar se dokáže pohybovat též amébovitým pohybem spodní části těla nebo prostě tak, že se oddělí od podložky a nechá se nést proudem.

Má-li dostatek jídla, nezmar se rozmnožuje nepohlavně vytvářením pupenů v tělní stěně, jež narostou do podoby miniaturních dospělců a po dozrání se prostě odtrhnou. V drsnějších podmínkách, často před tuhou zimou, se u některých nezmarů objevuje pohlavní rozmnožování prostřednictvím tvorby neoplodněných vajíček. Tato vajíčka jsou poté oplodněna semenem, jež pochází z varlat vznikajících na vnějším povrchu stonku. Oplodněná vajíčka vylučují pevný povlak a když dospělec zemře, tato vajíčka v klidovém stádiu spadnou na dno jezera či rybníka a vyčkávají na zlepšení podmínek; tehdy se z nich opět vylíhne miniaturní dospělec. Nezmaři=Hermafrodit

Regenerace Utrpí-li nezmar poranění nebo utržení části těla, prodělá proces morfalaxe (regenerace tkáně přeskupením zachovaných buněk) Stárnutí Nezřídka se má za to, že nezmar je mezi živočichy ojedinělý tím, že netrpí stárnutím organismu, tudíž je biologicky nesmrtelný. Toto tvrzení dokázal Martinez (1998).

Polypovci Polypovci je třída z kmene žahavci. Je známo asi 3200 druhů. Zástupci žijí v moři, vzácněji i ve sladkých vodách. Patří k nim například sladkovodní nezmaři a mořští trubýši. Z druhů tvořících medúzu se v ČR vyskytuje např. medůzka sladkovodní, která byla nalezena např. i ve Vltavě.

Vyskytuje se u nich rodozměna, tedy střídá se pohlavní generace medúz s nepohlavní generací polypů, ale konkrétně u zástupců této třídy obvykle převládá stádium polypa Mají jednoduchou trávicí láčku bez vnitřních přepážek. Polypi často žijí koloniálně (a mají propojené trávicí dutiny). Je-li přítomna vnější kostra, pak bývá složena z chitinu nebo vzácněji z uhličitanu vápenatého Pohlavní orgány vznikají v ektodermu. Mají primitivní nervovou soustavu - buňky jsou spojeny vlákny a ty tvoří síť Polypovci mají velkou fragmentační a zároveň regenerační schopnost. U některých polypovců vznikají postranním pučením malé ploché medúzky. Medúzy mají na okraji zvonu vytvořenou plachetku

Praya dubia

700 m až 1000 m pod hladinou moře Délka:40-50m Největší bezobratlý Je to kolonie složená z mnoha malých spojených částí, z nichž každá má specifickou funkci, jako je krmení, útok a obrana Má dlouhé tenké smyslové orgány a žahavé „bodáky“ Bodnutí způsobuje paralýzu a nebo smrt