Vrcholný středověk 12. – 15. století

Převrat v zemědělství 11. století - důležité vynálezy: pluh, brány, chomout, podkovy trojpolní soustava (ozim, jař, úhor) vyšší výnosy přebytky rozvoj řemesel a místní směny

specializace řemesel (v Praze ve 14. stol. 225 řemesel) práce s kovem: raný středověk - vesnice soběstačné – (řemeslníkem jen kovář) později složitější výrobní technika specializace řemesel (v Praze ve 14. stol. 225 řemesel) práce s kovem: zvonaři, zámečníci, konváři, pilaři, lopatníci, srpníci, nožaři, nebozezníci, hřebičníci, dráteníci, flašnéři, ostrožníci, mečíři, helmíři, štítaři, … obchod dříve jen dálkový = zahraniční (luxusní zboží) - nyní rozvoj místních trhů

Rozvoj tržního hospodářství převládá finanční renta (v raném středověku – naturální) vznik finančnictví - směnky, lichva, úroky, zástavy, úvěry,…

Vznik měst Kdy? v západní Evropě - 11. st. v Čechách – 12. - 13. st. Kde? podhradí, u klášterů, brodů, křižovatky cest dálkového obchodu, původní římská města (odbytiště řemeslných výrobků)

Charakteristické rysy hradby městská privilegia samospráva (rada konšelů, v čele purkmistr, rychtář) – radnice = symbol politického a hospodářského sebevědomí obyvatelé - řemeslníci a obchodníci asi 5 % obyvatelstva (Praha kolem r. 1300 22 000, Brno 8 000)

Dva hlavní typy měst: královská či svobodná (vrchnost - král) poddanská (vrchnost –šlechtic či církev) - složitější boj za městská privilegia další typy: věnná (Dvůr Králové, Hradec Králové, Jaroměř, Polička,…) horní (Kutná Hora, Jihlava)) komorní (Rakovník,…)

Ulice středověkého města

do 13. st. u nás živelný vznik měst, bez plánu (Staré Město pražské) - klikatící se úzké uličky od 13. st. města zakládána podle plánu - šachovnicový půdorys, ve středu pravoúhlé náměstí (Nové Město pražské)

Městská společnost měšťané (= vlastnili parcelu a postavili dům) - patriciát (bohatí obchodníci) - řemeslníci - mistři sdružení v ceších (profesní společenství na ochranu zájmů) X chudina (námezdní dělníci, služebnictvo, tovaryši, nádeníci, nečestná povolání,…)

Městské domy hloubka několikanásobek šířky průčelí několik metrů žádná kanalizace ani osvětlení vozovky se svažovaly ke středu - stoka žádné číslování - znamení města sevřena hradbami - malá plocha

střechy z hořlavých materiálů (došky, šindele), úzké uličky zhoubné požáry epidemie

Městská privilegia od zakladatelů města získávala práva - tím se fakticky stávala městy a platila za ně daně: - právo samosprávy - právo mílové (ochrana před konkurencí 9 - 11, 25 km od města), - tržní, - soudní, - hrdelní, - hradební, - várečné, - nuceného skladu, …

Anglický král Richard (Lví srdce) uděluje právo tržní

Od 11. do 14. století - příznivé klimatické podmínky stoupá populace Kolonizace - vnitřní: zakládání měst a vesnic, osídlení dosud neobdělané půdy ve vnitrozemí - Újezdy, Žďáry, Mýta, Nové Město, Mladá Boleslav nejstarší dochovaný doklad o udělení městského práva 1233 Uničov Nejvíce českých měst založil Přemysl Otakar II. - vnější: ve 13. stol. se usazovali Němci v dosud neosídleném pohraničí a ve městech (patriciát) vznik velké německé menšiny - Sudety Někde úleva osadníkům. 20 let neplacení dávek (Lhoty)

Zakládání univerzit

12. století - západní Evropa a Itálie: Sorbonna, Oxford, Cambridge, Bologna, Salamanca mezinárodní charakter latina studenti i učitelé = národy 4 fakulty: artistická, právnická, lékařská, teologická

kontrola církve, ale i jistá samostatnost (akademické svobody) v čele rektor v čele fakult - děkani tituly: bakalář, mistr (magistr), doktor Nejstarší univerzita na východ od Rýna a na sever od Alp?

Průměrná délka života 12. -13. století 35 let 1347 – 1352 - epidemie dýmějového a plicního moru „černá smrt“ zavlečen do Evropy z východu přes Itálii nákaza přenášena blechami z krys zvlášť postižena města se špatnými hygienickými podmínkami

medicína bezmocná (vykuřování, karanténa, modlitby, útěk) nejvíce postižena západní a jižní Evropa - Čechy ušetřeny odhad: zahynula ¼ až 1/3 evropského obyvatelstva

Církev nejjednotnější, nejmocnější, nejbohatší stále více politické moci, založené na jednotné organizaci (Řím) a na majetku (desátky, odpustky, dary, celibát, …) církevní hodnostáři - život v přepychu - rozpor s hlásanou chudobou 12. st. - zápas o investituru (dosazování do úřadů) kacířská hnutí (kataři, albigenští, husité)

r. 1231 - inkvizice vyhledávání a trestání kacířů (řád dominikánů)

vznik žebravých řádů - mnichů žijících v chudobě - dominikáni, františkáni, …. krize církve: 1309 - 1378 „avignonské zajetí papežů“ - franc. král Filip IV. Sličný přestěhoval papeže z Říma do Avignonu (dohled) 1378 - papežské schizma (rozkol) - dvojpapežství Avignon x Řím (navzájem se dávali do klatby) (přechodně i trojpapežství)