Struktura Romana Straussová Využití struktury u dětí s PAS
Struktura Týká se 1) orientace v čase, 2) orientace v prostoru, 3) motivace Předvídatelnost a vizualizace: dítěti se snažíme pro něj srozumitelným způsobem sdělit CO má dělat KDE JAK to má dělat JAK DLOUHO PROČ (motivace – odměna) Tím mu dává potřebné bezpečí
Samostatnost Vím,co mám dělat Nepotřebuji verbální vedení, neustálé upozorňování, co bude následovat, co mám udělat Videoukázka svačina
Proč se ve výchově dětí s PAS máme zdržovat strukturou? Dítě nemusí být neustále někam „vláčeno“ Lépe rozumí tomu, kam má jít a co má dělat, nepotřebuje slovní instrukce To zvyšuje jeho samostatnost - z pasivního objektu se dítě stává aktivním subjektem – naším partnerem
Orientace v čase Denní režimy (týdenní režimy, diáře) Cestovní proužky a cestovní knihy Procesuální schémata Vymezení času minutkou, přesýpacími hodinami, písničkou, počtem prvků…
Denní režim „CO se teď se mnou bude dít?“, „CO bude potom?“ (dítě může i nesouhlasit – v každém případě ale ví) Učí dítě porozumět tomu, že každá činnost má svůj začátek, průběh a KONEC – tím zlepšuje jeho soustředění POZDRAV (karta v režimu)
Postupně přecházíme k týdenním režimům, kalendářům, diářům
Cestovní proužek/cestovní kniha Zajišťují předvídatelnost venku (na procházce) Aby se dítě cítilo bezpečně, nemusí trvat na stále stejné trase, jistotu mu poskytuje obrázkový plán cesty Co dělat, když se cesta změní?
Vymezení času Dítě se činnosti nemusí bát, bude trvat jen určitou dobu Vymezení doby - KUCHYŇSKOU MINUTKOU - PŘESÝPACÍMI HODINAMI - PAPÍROVÝMI HODINAMI - PÍSNIČKOU - POČTEM PRVKŮ (5 kostek, 2 lžičky...)